Po stopách sběratelů lidových písní - 17. díl

Po stopách sběratelů lidových písní - 17. díl

Jindřich Šimon Baar (1869–1925), od jehož narození uplynulo 7. února již 150 let, je dosud v povědomí jako básník a spisovatel spojený s tzv. venkovskou prózou a katolickou modernou. Klenečskému rodáku a chodskému patriotu je věnován 17. díl z cyklu Po stopách sběratelů lidových písní. Poslouchejte Folklorní okénko ve středu 20. února 2019 od 16.55, na setkání se těší Zdeněk Vejvoda.

Z úspěšných románových děl, povídek a básní Jindřicha Baara zřetelně vystupuje důvěrná znalost kultury venkovského lidu 19. století, jejíž projevy jako kněz na svých působištích neúnavně sbíral, ať už šlo o pohádky, pověsti či lidové písně.

Při studiích v kněžském semináři se Baar pokoušel získat své spolužáky pro národopisnou práci. Stal se členem kulturního spolku pražských bohoslovců Růže Sušilova a založil při něm národopisný kroužek. V posledním roce studia vyjádřil svoji touhu po studiu chodského folkloru (cituji) „Jsem pevně rozhodnut studovat své širší rodiště, Chodsko, ve všem směru. Budu se obírat kulturní historií vůbec, národní písní, budu sbírat všecky příspěvky a drobty k velké kulturní historii české.“

Jako seminarista trávil Baar prázdniny v Klenčí, kde studoval matriky i kroniku rodného města a především chodil mezi lid, sbíral písně, zvyky, pověry, zapisoval i drobná prozaická vyprávění, lidová rčení a přísloví, všímal si jazyka. Prošel vesnice horního a dolního Chodska. Objevil několik vynikajících zpěváků: Konopíka a Švajnera v Luženicích, Šteffka v Újezdě, Bartovského v Brnířově, starého „houdka“ Jakuba Záhoře (Bětáka) v Dílech a především mlynáře Hadama. Tak se rodila Baarova sbírka chodských písní, postupně doplňovaná a rozšiřovaná, již odhadujeme na 1400 položek.

Baar_chodské_písně