Obiloviny a plodiny v lidové písni
Jednou z nejdůležitějších částí potravy byly obilniny. Pěstovalo se žito, pšenice, proso, oves, používala se pohanka i jáhly i kukuřice. A protože byly obilniny a jiné plodiny běžnou součástí každodenního života, dostaly se i do písní. A na ně se zaměří Folklorní okénko nve středu 13. března 2019 na vlnách Proglasu. Poslouchejte za pět minut pět odpoledne.
Mezi základní obilniny pěstované v českých zemích náležely obecně žito, pšenice, ječmen a oves. K regionálně rozšířeným nebo k historickým druhům obilnin lze uvést také proso, bér, pohanku a kukuřici. Některé byly základní složkou lidové stravy, jiné tvořily nepostradatelné krmivo pro koně, dobytek a drůbež. Samozřejmě panovaly i rozdíly v pěstování obilnin plynoucí z různých podmínek pro samotné pěstování. V horských oblastech se pěstovalo ozimé žito a jako jař oves, v teplejších regionech pšenice a ječmen. Stejně tak se kukuřice původně pěstovala jen na jižní Moravě, na Hané proso a v Karpatech pohanka. Od 1. pol. 19. století se obecně zvyšovalo zastoupení pšenice a ječmene na úkor žita s ovsem. Důvody byly nejen ekonomické. Přesto až do 2. pol. 20. století bylo nejvýznamnější chlebovou obilninou žito.
Žito a pšenice představují hlavní chleboviny. Avšak vařily se z nich i kaše, což je druhý nejstarší způsob zpracování obilnin. Tím prvním je pražení. Když se kašovitá hmota rozprostře na rozpálený kámen, tak vznikne placka. A když se do kaše přidá kvásek, vzniká chléb.
Vydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.
Zveme vás na hudební výlet do Francie.
Vietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.
Podívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.
Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.
