Myslivecké písničky z jihozápadních Čech

S podzimem každoročně přichází vrchol myslivecké sezóny, období honů spojených se slavnostmi a rituály, jejichž starobylost a svérázná poezie si našla cestu i do hudebního folkloru. Myslivecké písničky z jihozápadních Čech vám nabídne ve Folklorním okénku ve středu 24. října 2012 v 16.55 jeho autor Zdeněk Vejvoda.
Loveckých signálů, návěští a povelů je celkem 39. Pozdravů a fanfár je dalších sedm. Hlaholy se troubí na počest ulovené zvěře, jedná se tedy o vytrubování úlovků. Těch je celkem 11 druhů. Autorem českých signálů a hlaholů pro jelena, daňka, srnce, muflona, kamzíka, černou zvěř, tetřeva, bažanta, pernatou zvěř a škodnou včetně lišky je profesor Antonín Dyk. Jeho rozsáhlé hudební dílo přijala v roce 1936 Československá myslivecká jednota za oficiální signály a hlaholy československé myslivosti.K honům i mysliveckým slavnostem neodmyslitelně patří lovecké signály a vytrubování. Vzniklo původně pro dorozumívání, a to nejen při zahájení a ukončení lovecké akce, ale i v jejím průběhu. Dodnes však zní v rámci mysliveckých obřadů přijímání mezi myslivce či pasování na lovce.
Troubení na lovecké rohy bylo odedávna zvlášť oblíbené při štvanicích na jelena, do celé Evropy se rozšířilo z francouzského královského dvora. O to se zvlášť zasloužil český osvícenec hrabě František Antonín Špork. Na konci 17. století vyslal k dvornímu lovčímu do Versailles dva mladé myslivce Václava Švejdu a Petra Rohlíka, aby se tam naučili troubit na lovecké rohy. Ti pak vycvičili další žáky, a protože na šporkovské lovy jezdila smetánka feudálů z celé střední Evropy, troubení se v tomto regionu rychle rozšířilo.
Loveckých signálů, návěští a povelů je celkem 39. Pozdravů a fanfár je dalších sedm. Hlaholy se troubí na počest ulovené zvěře, jedná se tedy o vytrubování úlovků. Těch je celkem 11 druhů. Autorem českých signálů a hlaholů pro jelena, daňka, srnce, muflona, kamzíka, černou zvěř, tetřeva, bažanta, pernatou zvěř a škodnou včetně lišky je profesor Antonín Dyk. Jeho rozsáhlé hudební dílo přijala v roce 1936 Československá myslivecká jednota za oficiální signály a hlaholy československé myslivosti.
Myslivecký slovník Jaromíra Kovaříka a Ctirada Rakušana z roku 1995 eviduje téměř dva tisíce výrazů. Alespoň základní zvládnutí odborné myslivecké mluvy je povinností a ctí každého myslivce, a kdo ji neovládá, koleduje si o posměch kolegů.
Věděli jste, kolika lidovými názvy lze označit jednotlivé druhy zvěře? To a mnohem více se se dozvíte ve Folklorním okénku na Proglasu. K poslechu zve jeho autor Zdeněk Vejvoda.