Kde na jabloních harmoniky rostou

„Kdo lásku nepoznal, jest mrtev, byť i chodil. Kdo lásky nemá, byť celým světem vládl, chuďas jest.“ Životní osudy „zapadlého vlastence“, učitele, hudebníka a houslaře Věnceslava Metelky (1807–1867) z Pasek nad Jizerou, jenž inspiroval Karla Václava Raise pro titulní postavu jeho nejznámějšího románu, představí prostřednictvím autentických deníkových zápisů Folklorní okénko na vlnách Proglasu. K poslechu zve ve středu 9. října v 16.55 Zdeněk Vejvoda.
Věnceslav Metelka byl výraznou osobností kulturního, hudebního a divadelního života v 1. polovině 19. století. Jako samouk začal vyrábět všechny druhy smyčcových nástrojů a kytary. Svému houslařskému řemeslu vyučil všechny své děti, Josefa, Václava i Johanu. Talentovaný Josef měl další výborné žáky, řemeslo tak přecházelo z generace na generaci a vznikla tak Metelkova krkonošská houslařská škola. Její žáci překročili hranice Čech až do Berlína (jako Antonín Pilař), v Haagu zakotvil Josef Vedral, v Moskvě Evžen Vitáček, a potomci těch nejlepších šíří slávu českých houslí i v současnosti, zejména rody Pilařů v Hradci Králové a Špidlenů v Praze.
Věnceslav Metelka měl nejen hudební nadání, ale i pozoruhodné literární vlohy. Jeho deníkům vděčíme za možnost nahlédnout do minulosti a utvořit si představu o způsobu života v Podkrkonoší v průběhu 19. století. Zaznamenával své umělecké zážitky i zajímavé společenské a politické události. Jeho paměti patří mezi nejlepší práce českého písmáctví.