Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 16 - Turiec
Pořad v souvislostech
Výlet na Slovensko 16 - Turiec
Budeme vysílat
Věra Domincová 90
Pozvánka na MFF Strážnice 2025
Pozvánka na MFF Strážnice 2025
Vysílali jsme
Věra Domincová 90
Muzika v krvi - zpěvácké a muzikantské rody v lidové hudbě
Muzika v krvi - zpěvácké a muzikantské rody v lidové hudbě
Audioarchiv
Oblast Turca (neboli Turčianska oblasť) je relativně malé území historicky příslušné do uherské Turčianské župy. Její dominantou je řeka Turiec, kterou obklopuje Turčianská kotlina. Dnes se rozprostírá na území okresů Martin (dříve Turčianský Svatý Martin) a Turčianské Teplice. Ohraničuje jej Malá a Velká Fatra a Kremnické vrchy. Je obklopena folklorními regiony Nitra, Povážie, Kysuce, Orava, Liptov, Horehronie a Tekov. Hudební ukázky z regionu představí Folklorný súbor Turiec se svou muzikou, mužským a ženským sborem a dětskou skupinou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 30.dubna v 16 hodin.
Tradiční kulturu Turca ovlivnila tzv. zemanská kolonizace 13.-14.století a z něj vyplývající dominantní zdroje obživy: zemědělství a pastevectví (zejména ovcí). V písňové kultuře je zřetelná spřízněnost se stylem dolní Oravy a dolního Liptova. V případě společného zpěvu je před vícehlasem upřednostňována tradice předzpěváka a jednohlasý zpěv.
Folklorný súbor Turiec byl založen už v roce 1954 jako jedna z aktivit místního závodního klubu ROH při sloveských strojírnách a železárnách Martin; početnou skupinu mezi tanečníky i muzikanty souboru tvořili také vojáci základní služby, kteří rukovali do místní posádky. V loňském roce oslavil soubor 70 let své činnosti. Během své existence nahrál několi alb - v pořadu čerpáme z CD Na turčianskom dvore, Čože je to za prekrásne vtáča a Zo súboru Turiec. Zálohu pro další existenci souboru tvoří Detský folklorný súbor Turiec, kterému v loňském roce vyšlo CD s názvem Piesne z Turca. Pořad připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Související články
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 15 - Kysuce
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme na Kysuce. Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem ke slezským a polským hranicím. Nejstarší známou osadou v regionu je dnešní město Kysucké Nové Mesto. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční lidové hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 23. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 14 - Myjava a slovenské Kopanice
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností Myjavy byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 13 - Záhorie
V rámci dalšího výletu na Slovensko se ocitneme na Záhorí/Záhoří, což je tradiční region na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny. Ze západu jej obtéká řeka Morava, na jihovýchodě je ohraničují Malé Karpaty a na severovýchodě předhůří Bílých Karpat. Sousedí na severozápadě s Moravou a na západě s Rakouskem. Jeho středisky jsou města Malacky, Skalica, Senica, Stupava, Holíč, Šaštín-Stráže a Gbely. Záhoráci mluví nářečím velmi podobným lidové mluvě na přilehlé části Moravy, tedy např. na Horňácku, se kterým sdílí i mnohé písňové motivy i nápěvy - z toho důvodu je Záhoří někdy chápáno jako slovenská část Slovácka. Na Záhorie vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 9. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 12 - Mária Mačošková
Mária Mačošková (*30.března 1940) je výjimečná zpěvačka, jedna z prvních profesionálních interpretek lidových písní na Slovensku (v PUĹS - Poddukelském uměleckém lidovém souboru - strávila přes 40 let). Patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního života slovenských Rusínů, jejichž písně s porozuměním interpretuje. Řadu let také hostovala jako sólistka v BROLNu, s lidovou písní procestovala celý svět a zpívá dodnes - malý zpěvácký portrét bude zároveň pozvánkou ke květnovému jubilejnímu koncertu, který pro ni připravují v Prešově. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 2.dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 11: Gemer
V dalším pokračování Výletu na Slovensko za lidovou hudbou se vypravíme na střední Slovensko, do hornaté a lesnaté krajiny, do Slovenského rudohoří přes Rimavskou kotlinu do Slovenského krasu mezi oblastmi Horehroní a Spiš. Z etnického hlediska bylo v oblasti kromě Slováků zastoupeno i maďarské a částečně také německé etnikum. Podoba lidové písně je specifická pro střední Slovensko jak v sólovém zpěvu, tak ve sborových vícehlasech. V ukázkách lidových písní z Gemeru (Malohontu) vám region představí hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26. března od 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 10 - Zemplín
Na pomezí prešovského a košického kraje, na území historické Zemplínské župy, se nachází folklorní oblast Zemplín se specifickou náboženskou, entnologickou i folklorní směsicí kultur: na Zemplíně žijí Slováci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci a Romové. Rusínské obyvatelstvo se ještě dělí na dvě etnografické skupiny - Lemky a Bojky (též Pujďaky). V lidových písních se odráží též různorodost náboženských vyznání, reflexe v chudé oblasti běžného vystěhovalectví do Ameriky i další vlivy. Do místní lidové hudby vás uvede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. března v 16 hodin.
Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 7: Liptov
Další z hudebních výletů na Slovensko nás zavede do regionu Liptov; zabírá území Liptovské kotliny obklopené Západními a Nízkými Tatrami a Velkou Fatrou. Dělí se na tři poměrně samostatné folklorní regiony: Horní Liptov, Střední Liptov a Dolní Liptov. Z reprezentativního CD Liptov-panoráma ludovej hudobnej kultury sestaveného z historických nahrávek Slovenského rozhlasu ukázky vybrala Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 18. prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 6: Spiš
V dalším okénku se již pošesté vypravíme na hudební Výlet za lidovou písní na Slovensko. Tentokrát opět zamíříme na východ, do oblasti pod Tatrami a na dohled od Kráĺovej holi – ke Spišské Nové Vsi, k Levoči, Popradu, ke Spišské Maguře, na Pieniny … to všechno je historické území Spišské župy, kdysi dávno řízené ze Spišského hradu, největší stavby svého druhu ve střední Evropě. Hudbu z regionu Spiš pro vás vybrala Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 4. prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko - Výlet na Slovensko: Ĺudová hudba Stana Baláža
Ĺudová hudba Stana Baláža vznikla v roce 2008 v obci Raslavice u Bardejova oblasti Horní Šariš. Skupina v současnosti patří k naprosté špičce lidových muzik východního Slovenska a má na svém kontě čtyři profilová alba a řadu dalších s nejznámějšími sólisty Šariše, Spiše, Zemplína a Abova. Malý hudební profil kapely sestavila Helena Bretfeldová. Poslechněte si Folklorní okénko ve středu 27. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 4 - Šariš
V dalším pokračování našeho hudebního Výletu na Slovensko vás hudební redaktorka Helena Bretfeldová pozve do folklorní oblasti Šariš. Historickým centrem Šariša byl Šarišský hrad, od poloviny 17. století se jím stal Prešov. Hudební rytmy kopírují oblíbené tance krúcaná (krúcená) nebo šarišská polka. Temperamentní šarišský folklór prezentuje Šarišan a Torysa z Prešova, Sabinovčan ze Sabinova či Čerhovčan z Bardejova. Rusínsko-ukrajinský folklór ze Šariša ia přilehlých regiónů zpracovává Poddukliansky ukrajinský ľudovoumelecký súbor (PUĽS) se zpěvačkou Márií Mačoškovou, v moderní podobě Ludová hudba Stano Baláža z Radslavic. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 13.listopadu v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 3 - Detva, Hriňová
V rámci dalšího výletu po slovenských folklorních regionech zůstaneme na slovenském Podpolaní - tentokrát budou naším cílem město Detva s nejstarším přírodním amfiteátrem na Slovensku a od roku 1966 dějištěm každoročního stejnojmenného folklorního festivalu s podtitulem Foklórne slávnosti pod Poĺanou. Centrem lidové hudby a zpěvu je rovněž podpolanská obec Hriňová, odkud pochází kapela Hrončekovci z Hriňovej. Další dominantní sestavou je kapela Ďatelinka s primášem Ondrejem Molotou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6.listopadu v 16 hodin - srdečně zve hudební redaktorka Helena Brefeldová.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 1 - Terchová
Výlety za lidovou hudbou na Slovensko zahájíme v okolí Malé Fatry. Oblast kolem obce Terchová, "Jánošíkův kraj" poblíž Kysúc je známý svým svébytným folklorním stylem a množstvím muzikantských rodů - my se blíže seznámíme s lidovou hudbou bratří Muchových a Terchovskou muzikou Pupov. Už od počátku 60.let minulého století udržuje osobitou místní tradici folklorní festival Jánošíkove dni. Ukázky muziky z Terchové vám zprostředkuje hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 11.září v 16 hodin.
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
