Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 14 - Myjava a slovenské Kopanice

Pořad v souvislostech
Výlet na Slovensko 14 - Myjava a slovenské Kopanice
Budeme vysílat
Muzika v krvi - zpěvácké a muzikantské rody v lidové hudbě
Věra Domincová 90
Věra Domincová 90
Vysílali jsme
Muzika v krvi - zpěvácké a muzikantské rody v lidové hudbě
Zastaralá, nepoužívaná či vymizelá slova v lidových písních
Zastaralá, nepoužívaná či vymizelá slova v lidových písních
Audioarchiv
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností Myjavy byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. dubna v 16 hodin.
Myjava (hist. Miava, něm. Miawa, maď. Miava) je město nacházející se v západní části Slovenska, 50 km od krajského města Trenčína. Má asi 12 000 obyvatel. Od hlavního města Bratislavy je vzdálena přibližně 100 km. Je charakteristická svým kopaničářským nářečím blízkým příhraniční části Moravského Slovácka, které tak trochu zapomíná na háčky a znak ô. K charakteristikám Myjavy a vůbec celých Kopanic patří dominantní postavení evangelické církve, což je dědictvím a tradicí Myjavy, Staré Turé, Brezové pod Bradlom a okolního kraje.
Z geomorfologického hlediska se katastr města Myjava spolu s městskou částí Turá Lúka nachází v provincii Západní Karpaty a v oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Největší část území zabírá Myjavská pahorkatina. V její jihovýchodní části se nachází oddíl Brančská bradla a Malé Karpaty. Na západě a severu do území zasahuje výběžek Bílých Karpat, podcelek Žalostinská vrchovina. Charakter území je většinou pahorkatinný, ve výběžku Bílých Karpat má charakter vrchoviny.
Rok založení obce Myjava se v mnoha zdrojích uvádí jako rok 1586. První kolonizační vlnu tvořili obyvatelé jižního Slovenska, kteří utíkali před tureckými nájezdy. Druhá vlna osídlování se nesla v duchu oravsko-povážském. Původní obyvatelé neměli nikdy lehké životní podmínky, které byly spojeny s osídlováním lesní krajiny, formovaly vztah zdejšího člověka ke kraji, obci a nakonec i k evangelické církvi. Tato církev se v Myjavě zasloužila o vybudování dodnes nejstarší stavby města – původního evangelického kostela, postaveného v letech 1697–1729. S její podporou vznikly i nové cechy – ševcovský, tkalcovský a řeznický. Byly položeny i základy nejvýznamnějšího myjavského cechu – cechu pytlíkářů. Ten proslavil zdejší řemeslníky v celém Rakousko-Uhersku. Úpadek řemesel na konci 19. století, spojený s národnostním a hospodářským útlakem, se projevil v tomto kraji emigrací do Spojených států a částečně i do Kanady a Argentiny. Ve Spojených státech se myjavský lid usídlil ve velkoměstech jako například New York, Chicago, Pittsburg i v menších městech a městečkách na východním pobřeží ve státech New York a Pensylvánie. Střediskem s největším počtem vystěhovalců se však stalo městečko Little Falls ve státě New York.