Folklorní okénko: V širém poli hruška stojí

My si poslechneme několik verzí nápěvů z rozličných folklorních oblastí s podobnými incipity – V širém poli hruška stojí, Stojí v širém poli hruška, V širém poli hruštička, Stojí hruštička na poli – a nakonec Stojí hruška v přídolí.

Právě plody a plodenství - jablíčko, hruštička, malina i jahoda - zastupovaly v lidové poetice lásku, milostný vztah v různé podobě a intenzitě, jak dokládá další sada milostných písní, kde je zmíněna hruška – buď okrajově, jako strom „stínící“ milostné schůzce, nebo jako hlavní svědek lásky, která už – k lítosti jednoho či obou zúčastněných – je minulostí: Stojí hruška v poli, Stojí hroška v polo, V širém poli hruštička.

Plod hrušky byl vždy symbolem štědrosti, dobroty srdce, sebevědomí a síly ducha, ale také skromnosti a nenáročnosti. Dříve se často vysazovala osamoceně, uprostřed luk a polí, kde dorůstala úctyhodných rozměrů a poskytovala dolik žádaný stím k odpočinku uprostřed polních (či vinohradnických) prací. Pod hruškou se tak mohla stranou od lidí rozloučit dívka s chlapcem odcházejícím na vojnu. K písním zmiňujícím hrušku jako svědka lásky přervané odchodem milého na vojnu patří samozřejmě verbuňky a písně vojenské. Poslyšme několik ukázek s krásnými incipity: Stojí hruška v širém poli, V širém poli stojí hruška zelená,  V dúhém poli hruška stójí opadaná.

Posloucháte Folklorní okénko na Proglasu, pořad písní o květech, stromech, keřích a jejich plodech, věnovaný hrušním a hruškám. Symbolický i hospodářský význam měla ovšem hruška nejen jako chutný plod, také jako silný a vytrvalý strom vyznačující se dlouhověkostí. Pojmenování po ní převzala část jezdeckého sedla, příčná část pádla, kterou se pádlo vede a usměrňuje, také část jílce u chladných zbraní. Pěstování hrušní má na našem území – v Čechách i na Moravě – dlouholetou tradici; pochopitelně je zmíněna i v lidových písních: ostatně, právě častá zdrobnělina „hruštička, hruščička“ svědčí o oblibě tohoto ovoce; ukládalo se na zimu, vařila se z něj povidla, sušilo se na křížaly a ty se roztloukaly na tzv. pracharandu, kterou se sypaly koláče, vařené šišky nebo se vylepšovala kaše. V dalším bloku uslyšíme písně  Nasadil sem hrušku v humně, Mám já hrušku, hrušky na nej, a také gajdošskou žertovnou milostnou  Kislo jabloň, slotko gruška.

Na závěr dnešního pořadu nám zbývají nejkrásnější, ale zároveň nejtragičtější melodie, ve kterých se zmiňují hrušky (v tomto případě stromy) jako svědkové smutného osudu lásky – tedy jejího děsivého naplnění vinou žárlivce a násilníka; uvede je incipit  V širém poli hruštička; zazpívají nám sboreček žen z Lipova a Magdalena Múčková. 

Pořad pro vás připravila a k jeho poslech vás zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová.