Folklorní okénko: Travička zelená

Pořad v souvislostech
Travička zelená
Budeme vysílat
Výlet na Slovensko 19 - Milan Križo
Folklorní okénko
Folklorní okénko
Vysílali jsme
Výlet na Slovensko 19 - Milan Križo
Výlet na Slovensko 18 - Pováží
Výlet na Slovensko 18 - Pováží
Audioarchiv
V dalším pokračování série pořadů věnovaných bylinkám, rostlinám a stromům vás tentokrát čekají písničky z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněna rostlinka zdánlivě prostá, nenáročná a nezajímavá – „obyčejná“ tráva; rostlina, která má za sebou mnohasetletou pěstební či kultivační historii. Odedávna plnila významnou roli v lidské obživě, především jako zdroj potravy pro domácí zvířectvo. Pozoruhodná je i její symbolika pomíjivosti (a trvalé obnovy) v koloběhu ročních období i života člověka. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové s názvem Travička zelená ve středu 25. října v 16 hodin.
Tentokrát budeme vyhledávat a poslouchat písně rozmarné i baladické, milostné, žertovné i vojenské z krajů českých i moravských. Slovo tráva je všeslovanské. Původní význam slova byl (logicky) potrava. Dodnes tento význam slova přetrvává pouze ve východoevropských nářečích. U většiny slovanských jazyků došlo k zúžení významu tohoto slova na nejbližší - potravu pro dobytek. Tráva byla odvozena od slovesa "tráviti" (ve staročeštině = živit se, vynakládat, spotřebovat). Základ trov- byl patrně odvozen od indoevropského treu- s významem „třít“.
Čeká nás další sada písní uvozená incipitem Až půjdu na trávu. Začneme na Břeclavsku s Husary od Staré Břeclavi, pokračovat budeme na Strážnicku s Danajem a Magdalenou Múčkovou, třetí bude táhlice z Horňácka v podání cimbálové muziky Kubíci z Velké nad Veličkou s zpěvačky Martiny Slovákové.
Trávy jsou jednoděložné byliny s nenápadnými květy a dlouhými, úzkými listy a kulatým, dutým stonkem. Na jedné straně je tráva jedinou takovou rostlinou na druhé straně je tráva míněna jako trávník - plochý rostlinný pokryv na zemi - nebo souhrn travnatých rostlin, které požírají zvířata, nebo které sklízí zemědělec při sečení (též zemědělskou terminologií travní porost). Obvykle se jedná o rostliny z čeledi lipnicovitých (Poaceae), které se obecně nazývají trávy nebo traviny. Většina travin nedosahuje výšky 0,5 m. Jiné druhy, jako například bambus, však mohou být mnohem vyšší.Typickými znaky tráv jsou svazčité kořeny a dutý stonek s kolénky, tzv stéblo.Trávy patří mezi ekonomicky nejdůležitější rod rostlin. Již 6 000 let se pěstují jako potrava pro domestikovaná zvířata; zrnka trav, jako je pšenice, rýže, kukuřice a ječmen, jsou nejdůležitější plodiny pro výrobu potravin. Trávy se také používají při výrobě došků, papíru, paliv, oděvů, izolací, dřeva na oplocení, nábytku, lešení a stavebních materiálů, rohoží na podlahy, sportovních trávníků, slaměných košů apod. Mnoho druhů trávy se pěstuje jako pastviny nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata, zejména skot, koně a ovce. Tyto trávy mohou být sečeny a skladovány pro pozdější krmení, zejména na zimu, jako balíky sena nebo slámy, nebo v silech jako siláž. Sláma (a někdy i seno) může být také použita jako podestýlka pro zvířata. O slámě už byla řeč ve Folklorním okénku věnovaném obilninám; travní vlákno lze použít pro výrobu papíru a pro výrobu biopaliv.
Tráva je rovněž opěvována jako symbolika změny, umírání a pomíjivosti (říká se „všechna sláva polní tráva“). V písních je zmiňována i jako místo k posezení a odpočinku. Písně pocházející z horského prostředí, kde se tráva kosila, sušila a shromažďovala na krmení na zimu, se nazývaly trávnice, hečené nebo též halekačky. "Jít na trávu" byl častý úkol v domácím hospodářství.