Folklorní okénko: Písně ptačí IX - Kdybych byla ptáčkem

Začneme onou marnou touhou – vrátit se někam, kde nám bylo dobře, podívat se, co dělá odloučený milý či vzdálená milá, zda na vojáka myslí vzdálená matička – to všechno nabízí incipit Kdybych byla ptáčkem/Kebysom bol vtáčkom.

Nádherné „ptačí“ podobenství nám přináší incipit Vyletěl pták hore nad oblaky; za oknem dívky čekající na návrat milého z vojny usedne pták a „promlouvá“ k ní známým hlasem; dívka odolává, má přece „milého na vojně“ – ale rozuzlení příběhu i písně je více než smutné: „pak sa obá po řeči poznali – poznali a zaplakali“. Jeho duše se vrátila … Příběh nám ve dvou verzích zazpívají Josef Laža a Karel Rajmic.

Nádherné baladické podobenství nám nabízí strážnická, valašská i horňácká verze příběhu o nešťastné nevěstě, kterou (patrně proti její vůli) provdali daleko od domova a matka jí přísně zapověděla, aby se do svého rodného domu vracela stěžovat si na svůj neradostný úděl. Dívka tak přesto činí – jen se ve svém žalu touží přeměnit do ptačí podoby („udělám já se ptáčkem jarabým, k matičce doletím …“), aby se směla vrátit tam, kde byla svobodná a šťastná. Ovšem vnitřní moc „zápovědi“ je natolik silná, že dívce se nedostane útěchy ani v ptačí podobě – naopak, matka jí vyčiní za to, že jí „láme leluju“ v zahrádce. Zazpívají nám Maryška Procházková a Magdalena Múčková ze Strážnice, Jarmila Šuláková ze Vsetína a Jana Skopalová z Horňácka.

Následuje série ptačích „žalob“: úvod Žaloval si pták ptákovi ve valašské i horňácké verzi připodobní ptačí neštěstí (zničené rodinné hnízdo) bolesti lidské. Pták zkušenější radí svému žalem zlomenému druhovi, aby příště budoval svůj příbytek ve větší vzdálenosti od potenciálního nebezpečí, které mu hrozí od (lidské) zbraně. Bez rizika je pouze pastevec s ovečkami – ten zbraň nenosí a o život mu nebude usilovat. Zazpívají Zdeněk Kašpar, Jožka Laža a Miroslav Minks.

V průběhu historie byli lidé ptáky okouzleni a přisuzovali jim významnou symboliku. V různých kulturách se těší velké úctě, často jsou považováni za symbol svobody, nevinnosti, volnosti a úspěchu, protože mají schopnost dosáhnout výšek, roztáhnout křídla a létat. V některých kulturách ptáci symbolizují zmrtvýchvstání, znovuzrození nebo nebo reinkarnaci: přepeřují ("umírají"), avšak znovu jim narůstá peří nové, barevnější, krásnější.

Např. v egyptské mytologii byli ptáci důležitými symboly, které vyjadřovaly představy o duši a posmrtném životě. Ba byl termín používaný k popisu všech vlastností, které činily něco jedinečným - podobně jako osobnost nebo duše. Ve spisech a umění je Ba zobrazován jako pták s lidskou hlavou. Věřilo se, že Ba je ta část člověka, která bude žít i v posmrtném životě. Tato myšlenka je v egyptském umění patrná prostřednictvím obrazu Ba vylétajícího z hrobky. Podobně tomu bylo i v ostatních starověkých kulturách; ptáci totiž dokážou něco, co lidé neumějí – létat. Proto se pták a přeneseně ptačí pero stalo symbolem letu, přechodu do jiných sfér bytí; lidé často ptáku připodobňovali svou duši; pták sedící na holi nebo na kůlu je nesmírně starý symbol nebeského posla vyskytující se v mnoha oblastech po celém světě.

Teď nás čeká několik písní s různorodými náměty a příběhy – od veselých popěvků až po tesknou píseň, v níž se zklamaná a opuštěná dívka zpovídá matce ze svého žalu. Takže Cože robi vtaček? V lesi ptáček poletuje, Sedí vtáček na karlátce (to je prosím strom nesoucí švestky), i Letí či Letěl ptáček/ftáček dolů po Dunaji.

Teď nás čeká sada písní o nevěrnících či o nerozhodných mládencích, kteří se nedovedou rozhodnout mezi dvěma dívkami: "Kerý ftáček na dvoch vrškoch sedá, každý svého potěšeňá hledá, jak ten jeden mládeneček, kerý sedá u dvoch devčáteček …" A jiné, kdy ptáček brání své mladé, a když neubrání, pláče stejně, jako by plakal člověk (Co ten ptáček jarabáček) – stejně jako synek, jemuž rodiče dívky brání, protože není bohatý. Příběhy jsou veselé i smutné. Zbývají nám poslední dvě z dnešní sady písní o ptácích. Skončíme dvěma nádhernými ženskými hlasy:  horňáckou Jiřinou Mikloškovou a straňanskou Vlastou Grycovou - Kerý vtáček pod javorem sedá.