Folklorní okénko: Lidové muziky Horňácka I.

Reprízu pořadu naladíte krátce po půlnoci z neděle na pondělí 8. února 2010.

Další díl cyklu o lidových muzikách Horňácka budeme vysílat první středu v měsíci březnu.

Horňácko

(zdroj: www.folklorweb.cz)

(zpracoval Zbyněk Žůrek) 


 Zeměpisné vymezení

Malá národopisná oblast na jihovýchodní Moravě, respektive moravskoslovenském pomezí, čítající dohromady deset obcí: Velká nad Veličkou, Javorník, Kuželov, Hrubá Vrbka, Malá vrbka, Lipov, Louka, Súchov, Vápenky a Nová Lhota

 Historicko-národopisné vymezení

Jedna z národopisných oblastí, ve které se nejdéle zachovaly starobylé rysy písní a tanců. Své pojmenování dostala počátkem 20. století. Do té doby byla členěna k moravským Kopanicím, přestože se formovala jako jednolitý etnografický celek již mnohem dříve.

 Lidová hudba

Nejstarší muzikou na Horňácku byla gajdošská muzika (většinou hrál gajdoš sám, někdy v doprovodu dvou houslí). Vzhledem k omezeným možnostem gajd spočívala veškerá tíha muzikantského umění na prvním houslistovi (hudci) - primášovi. Druhý hudec - kontráš - harmonicky doplňoval melodii. Z této sestavy tří muzikantů se časem vytvořilo hudební seskupení, kde gajdy byly nahrazeny basou, navíc přibyl klarinet, často ještě jedny housle, které hrály melodii. Takovéto "hudecké muziky" hrály na Horňácku až do 30. let 20. století, kdy legendární primáš Jožka Kubík utvořil vlastní muziku, v níž se objevil velký pedálový cimbál. Od té doby mívají horňácké muziky i cimbál.