Folklorní okénko: Lidové muziky Hanáckého Slovácka

Na Rádiu Proglas naladíte ve Folklorním okénku další pokračování našeho putování po moravských regionech.

Po strážnickém Dolňácku bude naše dnešní zastavení patřit Hanáckému Slovácku.

Krajině nevysokých hor, nepříliš bohaté na lesy, zato odedávna bohaté lidovými písněmi. Jedné z nejrozsáhlejších, a přesto méně známých částí Slovácka, kterou si dávno před námi zamilovali bratři Mrštíkové, Františkové Bartoš i Sušil, Hynek Bím, Leoš Janáček a mnoho dalších. Také tady najdeme folklorní soubory, sbory i cimbálové muziky. Mezi nejdéle působící muziky patřila čejkovická Zavádka, založená v roce 1973 a dlouhá léta spolupracující se stejnojmenným folklorním souborem. Dnes už sice muzika a soubor pracují samostatně, muzika si navíc říká Habáni a písničkám hanáckoslováckým už se příliš nevěnuje, přesto ale ze společných let vzešla pod křídly Supraphonu v roce 1989 dlouhohrající deska, plná krásných a veskrze neznámých písní tohoto kraje.

 - ze scénáře pořadu autorky Magdaleny Múčkové

Hanácké Slovácko:

zdroj: www.folklornisdruzeni.cz

Hanácké Slovácko je jedním z regionů Moravského Slovenska. Jedná se o přechodný region a je přechodem mezi Slováckem a Hanou. Zasahuje severozápadní část okresu Břeclav přibližně v linii dálnice D2 od Hustopečí po Moravský Žižkov a na severu sahá až téměř ke Kyjovu a jeho severní hranici tvoří Ždánský les Podle Josefa Klvani se rozděluje na okrsek jižní a okrsek severní a hlavním rozlišovacím znakem v současné době je materiál a barva kalhot u krojů mužských a silně naškrobené zvednuté okruží resp. límec u krojů ženských v části severní a položené na ramennou v části jižní. Nedá se rozlišit ani jazykově neboť nářečí Hanácké převažující v části severní se prolíná s nářečím Dolským převažujícím v části jižní. Prolínání nářečí je zde tak patrné, že prakticky každá obec má svůj dialekt a podle toho, jak kdo mluví, můžete poznat kdo odkud je. Kroj se také liší od obce k obci a skoro každý a především každá tetička i maminka pozná podle kroje kdo je odkud a jestli je svobodný, ženatý apod.

Region byl vždy na národopisných mapách poněkud opomíjen a jeho obyvatelé se sami pro sebe nikam nezařazovali. V poslední době se zde však i díky větší informovanosti začíná vytvářet regionální uvědomění. Tradice je zde stále živoucí součástí života venkovské společnosti. Také proto zde téměř nenacházíme folklorní soubory a jedinným festivalem zůstává Kraj beze stínu.

Mládež se do kroje stále obléká, nechává oblékat a nosí jej k různým příležitostem během roku. Největší událostí roku jsou pak Hody slavené na svátek patrona Kostela a účastní se jich celá obec. Chasa si volí stárky a ti pak řídí celé hody. Velmi typickým tancem pro tento region je obřadní tanec nazývaný Zavádka který se tančí o Hodech. Zavádku tancují především stárci a stárky, ale postupně se do něj zapojuje celá obec. Váže se na ni spousta dalších zvyků a jedním z nejdůležitějších je každoroční skládání nových slok písně, která se při tomto tanci zpívá.

Hustopečská Chaso, kde vy máte Stárka
Leží za humnama,leží za humnama
Pije vodu z járka.

Vy Bořecká Chaso, kde máte druhého
Leží za humnama,leží za humnama
hnedka vedle něho.

Dalšími tanci je Hanácko slovácká skočná a velmi oblíbený verbuňk, který tančí stárci i chasa o Hodech a především přespolní Chasa která přijíždí na hody, a zaskákat si Verbuňk je její výsadní právo. Samozřejmě pokud jsou zadobře s domácími, jinak dostanou tzv. "do řepy".
Velkou příležitostí ke zhlédnutí Hanácko slováckých i jiných krojů je starobylá pouť ke Staré Matce Boží Žarošské, kam po staletí míří procesí krojovaných poutníků se sochami Panny Marie ze všech obcí Hanácké slovácka.