Folklorní okénko: Jaroslav Jurášek stoletý II

Jurášek se narodil v Újezdě na Zlínsku, ve Zlíně maturoval na reálném gymnáziu a v letech 1946–51 studoval jazyky, estetiku a etnografii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po neuzavřeném studiu nastoupil do Československého rozhlasu v Brně, kde dal podnět k založení redakce lidové písně. Až do roku 1967 pracoval i jako dramaturg a umělecký vedoucí Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Na Janáčkově akademii múzických umění absolvoval obor teorie skladby a lidová tvořivost. V roce 1967 byl jmenován ředitelem brněnského studia Československého rozhlasu, ale v roce 1970 byl pro své postoje k srpnovým událostem donucen odejít z tohoto postu a pracoval jako metodik Ústředního výboru Svazu Cikánů – Romů a pak jako programový pracovník kulturně-vzdělávacího střediska v Brně. Přednášel o lidové písni na brněnské konzervatoři a byl dramaturgem hudebního vysílání ČT v Brně. Od padesátých let minulého století byl s drobnými přestávkami členem programové rady (později senátu) mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, pro který připravil řadu pořadů. V osmdesátých letech to byl například sobotní odpolední pořad festivalu (jakási pozvánka s nabídkou vybraných čísel jednotlivých programů), který přenášela přímým přenosem televize (což byla rarita, jinak se „napřímo“ přenášel maximálně sport, prvomájové manifestace nebo stranické sjezdy…).

Jako muzikant hrál Jurášek na housle, violu, basu i na cimbál. Po válce založil spolu s V. Melounem cimbálovou muziku Valašského krúžku v Brně, počátkem padesátých let založil a vedl tamtéž Moravský soubor lidových písní a tanců. Podílel se na činnosti dětského souboru Javorníček a v roce 1976 se stal uměleckým vedoucím vojenského souboru Jánošík (později Ondráš). Sbíral a upravil mnoho písní na Valašsku, Lašsku, Slovácku i Slovensku, spolupracoval s mnoha folklorními soubory. Hlubokou stopu zanechal v tomto směru i na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku, podporoval například i soutěž dětských zpěváků lidových písní Zazpívej, slavíčku nebo mezinárodní Festival hudebních nástrojů lidových muzik.

Jako upravovatel a dramaturg se podílel na více než třiceti albech cimbálových muzik, připravil a režíroval mnoho rozhlasových a především televizních pořadů věnovaných folkloru (Písně domova, Muzikanti, hrajte, Zazpívej, slavíčku, Setkání se sousedy a další).
Jeho významný podíl na poválečném vývoji folklorního hnutí na Moravě zachytil i sborník Kniha vzpomínek aneb Střípky vzácného života, kterou s pečlivostí a důsledností archiváře sestavila jeho dcera Hana Maděrová se spoluautorem Františkem Synkem.