Folklorní okénko: Antonín Bařinka - 85 let

Folklorní okénko: Antonín Bařinka - 85 let

Pořad v souvislostech


Antonín Bařinka - primáš, sběratel a učitel (85 let)
Budeme vysílat

Pozvánka na MFF Strážnice 2025
Lubomír Málek - 80 let
Lubomír Málek - 80 let
Vysílali jsme


Pozvánka na MFF Strážnice 2025

Věra Domincová 90

Věra Domincová 90
Audioarchiv
20. listopadu 2024 Folklorní okénko Autor: Helena Bretfeldová

Hudebník a pedagog Antonín Bařinka (*25. 11. 1939 ve Valašských Kloboukách) je neodmyslitelně spjat s lidovou hudbou v rodném kraji. Působil jako učitel na základní škole, učitel a ředitel na Lidových školách umění ve Val. Kloboukách a ve Zlíně.V letech 1965-1972 vedl ve Val. Kloboukách vlastní cimbálovou muziku, v r. 1967 se stal členem a v letech 1972-1976 uměleckým vedoucím a primášem cimbálové muziky souboru Vsacan. V r. 1976 založil ve Zlíně cimbálovou muziku, která o rok později začala spolupracovat s valašským souborem Kašava. Působil v ní jako primáš a umělecký vedoucí. Pro obě muziky upravil desítky lidových písní. K rozhovoru o této výjimečné osobnosti si hudební redaktorka Helena Bretfeldová pozvala jeho následovníka Petra Krále, dlouholetého primáše a zpěváka Kašavy. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 20.listopadu v 16 hodin.

K 93. Besedě u cimbálu Cimbálové muziky Kašava o něm Lucie Uhlíková napsala skvělý a obsažný článek - dovolujeme si částečně převzít:

Antonín Bařinka
(25. 11. 1939 – 8. 2. 2024)
Narodil se ve Valašských Kloboukách do hudebně založené rodiny. Jeho otec Antonín Bařinka st.působil jako muzikant, dirigent, sbormistr či organizátor v několika místních hudebních tělesecha  zastával také funkci ředitele kůru. Antonín Bařinka ml. šel v otcových šlépějích, jeho vliv všakpřekročil hranice rodného města. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách (1956) vystudoval hudební vědu a výchovu na Filozofické fakultě UP v Olomouci (1956–1960,PhDr. 1986). Krátce působil jako učitel na ZŠ v Budišově nad Budišovkou a ve Vítkově, v letech 1964–1972 byl ředitelem někdejší lidové školy umění (dnes základní umělecká škola) ve Val. Kloboukách, odkud odešel do Zlína, kde byl v letech 1972–1978učitelem a poté až do roku 1992 řediteleminstituce, která dnes nese název Základní umělecká škola Zlín. Od r. 1992 až do odchodu do důchodu v roce 2001 vykonával
funkci školního inspektora.
První aktivity Antonína Bařinky ve folklorním hnutí jsou spojeny se souborem Dúbrava z Val. Klobouk, kde působil v letech 1952–1964 jako houslista, kontráš a  částečně i  basista. V letech 1965–1972 vedl ve Val. Kloboukách vlastní cimbálovou muziku, v  r.  1967 se stal
členem a v letech 1972–1976 uměleckým vedoucím a primášem cimbálové muziky souboru Vsacan. V roce 1976 založil ve Zlíně cimbálovou muziku, která o rok později začala spolupracovat s Valašským souborem Kašava. Působil v ní jako primáš a umělecký vedoucí. Pro obě muziky upravil desítky lidových písní, natáčel v  Čs. rozhlase a  televizi. Z hudebního folkloru vycházela i jeho scénická hudba k řadě televizních pořadů a divadelních her. Folklor podporoval na hudebních školách nejdříve jako učitel a  ředitel, posléze jako
školní inspektor a také jako dlouholetý člen soutěžních porot. Od roku 1965 se zaměřil
na výchovu mladých muzikantů v hudebních školách. Nejdříve tomu bylo ve Valašských Kloboukách, kde založil svou první dětskou muziku, později ve Zlíně. Jako jeden z  mála
autorů také publikoval na téma dětského hudebního folklorismu: K problematice
výuky folklorní hudby na základních uměleckých školách (In: Folklor pro děti a děti
pro folklor, 2000). Je také autorem hudebních dějin svého rodného města (Valašské
Klobouky, město hudby, 2008). Antonín Bařinka patří k nejvýznamnějším představitelům hudebního folklorismu na Moravě ve druhé polovině 20. století a na počátku 21. století a k nejdůležitějším pedagogickým osobnostem spjatým s  prezentací hudebního folkloru na základních uměleckých školách v ČR. Jako pedagog, ale zejména jako primáš a upravovatel lidových písní, významně zasáhl do vývoje folklorního hnutí na Valašsku, především pak ve Zlíně – městě, které se stalo jeho druhým domovem. Patřil k těm výrazným osobnostem, které prošlapávaly ostatním cestičku, anebo jim přímo ukazovaly směr, kudy se brát, a jak v dané oblasti smysluplně působit. Ve Zlíně stál u založení několika dětských cimbálových muzik, které výrazně ovlivnil po umělecké stránce (jako autor desítek úprav lidových
písní) i  jako skvělý pedagog. Není náhodou, že mnozí jeho odchovanci se dnes ve Zlíně uplatňují ve výchově již několika generací mladých muzikantů a výsledky této práce dnes vidíme např. v muzikách spjatých s Kašavou a Bartošovým souborem. Vliv Antonína Bařinky
na současnou úroveň prezentace hudebního folkloru ve Zlíně je nezpochybnitelný, lidská
paměť je však krátká a je třeba jí pomáhat. (...) Nepřekvapí proto, že ne všichni mladí tanečníci tuší, kdo vytvořil choreografie, které tvoří souborové „rodinné stříbro“, a ne
všichni mladí muzikanti vědí, kdo je autorem nestárnoucích hudebních aranží, kterými se
prezentují na svých vystoupeních. Ty z pera Antonína Bařinky patří k tomu nejlepšímu, co valašské cimbálové muziky hrály a hrají.
Antonín Bařinka, dlouholetý primáš a umělecký vedoucí první kmenové cimbálové muziky Valašského souboru Kašava, jeden z pilířů, na nichž dodnes stojí umělecké směřování Valašského souboru Kašava, odešel na počátku letošního února do muzikantského nebe za mnoha svými kamarády, s námi však zůstává stále. 

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!