"A pastýřé nemeškali..."

Obec Valašská Bystřice je v širém okolí známá pro svůj poměrně bohatý společenský život. Do kulturně-společenského života výrazně přispívají místní dobrovolnické spolky, které mají zpravidla dlouholetou tradici. Jedním z nich je Valašský soubor a cimbálová muzika Troják.

Počátky valašského souboru Troják se vztahují k roku 1991, jeho historie je však mnohem hlubší, neboť navazuje na tradici Zezulkovy cimbálové muziky a odkaz Jana Stavinohy. Šiřitel a sběratel valašských lidových písní, tanců, zvyků a obyčejů Jan Stavinoha hrával jako mladý se svým strýcem Josefem Fuskem na housle a violu v Zezulkové muzice v předválečném období v letech 1918 – 1930. Na valašskobystřické písně byl patřičně hrdý a choval je ve velké úctě. Na sklonku života odkázal své zápisky lidových písní s vlastnoručním věnováním vnučce Anně Adamcové, která se zasloužila o vznik valašského souboru a cimbálové muziky Troják. 

Anna Adamcová zúročuje své hudební vzdělání jako primáška cimbálové muziky Troják od jejího založení. Se svým manželem Janem Adamcem, současným zpěvákem cimbálové muziky, vychovali čtyři děti, kterým předali lásku k Valašsku a jeho lidovým tradicím. Všem dětem poskytli hudební vzdělání a to se stalo základem pro vznik rodinné cimbálové muziky. Adamcova rodinná cimbálová muzika začala své působení v roce 1996. Nejstarší dcera Anna působila v cimbálové muzice jako cimbalistka od jejího založení do roku 2006. Dcera Petra současně působí v muzice jako kontráška a cimbalistka. Syn Jan zastává hru druhých houslí. Nejmladší syn Lukáš zpestřuje činnost muziky svými sólovými pěveckými výstupy a v muzice hraje obligátní housle.

Současnou podobu cimbálové muziky doplňuje Pavel Bolek - basista z Hážovic a uměleckým vedoucím muziky je Libor Obšivač z Valašské Bystřice, hráč na zobcové flétny. 

Jako hosté cimbálové muziky nejčastěji vypomáhají při hře na cimbál Jaroslav Kneisl a Anežka Tkáčová, hru na violové kontry zastupuje Ondřej Kopecký.

Repertoár cimbálové muziky se snaží navázat na tradiční Zezulkovu cimbálovou muziku a kromě valašskobystřických písní a tanců jej rozšiřuje o hudební folklor celého Valašska. V repertoáru souboru nalezneme písňové a taneční pásma vztahující se k výročním zvykům a obyčejům (kácení máje, dožínkové slavnosti, vánoční koledy). Taneční složka prezentuje mnoho figurálních tanců a zahrnuje také dětský folklor.

Název valašského souboru i muziky byl odvozen od hory Tanečnice, nejvyšší hory ve Valašské Bystřici, která má tři vrcholy a jeden z místních názvů je Troják.