Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Pobaltí 2024

Pořad zahájíme funkovou nebo jazzovou skladbou instrumentální lotyšské skupiny Very Cool People. Album, z kterého si budeme hrát, se jmenuje 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism a reflektuje historický vývoj Lotyšska od železné opony po éru nezávislosti. Kapela se vedle instrumentální hudby věnuje i projektům s různými zpěváky. Nedávno například vydala album Woodstock's Renaissance se zpěvačkou Aijou Andrejevou.

Litevská zpěvačka Lyna Štalytė je nezávislá umělkyně, která si své písně sama píše včetně textů a také si sama vydává své nahrávky. Protože má její hudba blízko k popu a k R&B, volí nejčastěji jako jazyk svých písní angličtinu, ale zpívá i litevsky. Rozhovor s ní chystáme na květen 2024.

Lotyšská kapela Laimas Muzykanti vznikla v roce 1995 v Daugavpilsu a věnuje se především folkloru z Latgalska, což je historický region na východě Lotyšska. Kapela s touto hudbou procestovala velkou část světa – hrála nejen v Pobaltí, ale také v Polsku, Maďarsku, Bělorusku, v Uzbekistánu, Austrálii, Kanadě nebo Spojených státech.

JUUK je kapela z lotyšského hlavního města Rigy. Čerpá z folku, rocku a country a hraje melodickou směs všech těchto stylů. Skupina má osm členů a několik z nich se střídá v sólovém zpěvu.

Estonská autorka a interpretka Mari Kalkun se ve své tvorbě nechává inspirovat tradicí společného zpívání i prastarými lidovými písněmi, zvanými runo. Jedná se o volně plynoucí prastará vyznání lásky bližním a přírodě. V roce 2012 zpěvačka řekla v rozhovoru pro naše rádio: „Písně runo jsem objevila na největším folklórním festivalu v Estonsku – Viljandi. Bylo to na samém začátku století, hrála tam spousta estonských i zahraničních interpretů a folklorní hnutí u nás bylo v té době na vzestupu. Čím dál víc mladých lidí se v té době zajímalo o písňovou tradici. Vznikala spousta kapel, které si folklór upravovaly moderním způsobem a propojovaly jej se svými vlastními skladbami.“ Motivací pro natočení nového alba s názvem Stories of Stonia prý pro zpěvačku byla její vlastní zvědavost a touha vrátit se k velmi staré vrstvě tradice. Říká: „Představovala jsem si, co by si mí předkové mysleli a zpívali o světě v době mrakodrapů, oceli a kovu. Ústředním tématem alba je kontroverzní vztah lidstva k přírodě a otázka, zda staré písně ve stylu runo dokážou promlouvat o nadměrné spotřebě a změnách klimatu.“ Mari Kalkun album natočila ve spolupráci s anglickým písničkářem a sběratelem lidových písní Samem Lee jako spoluproducentem. Základ jednotlivých písní tvoří Mariin zpěv, ke kterému se přidávají další nástroje – tradiční estonský kannel, klavír, elektronika a doprovodné vokály. Mari Kalkun jako autorka vychází z dávných tradic Estonců a také mluvčích minoritního ugrofinského jazyka võruštiny.

Edita Gumauskaitė je litevská houslistka. Pod názvem Styginių Orkestra neboli Smyčcový orchestr se skrývá její sólové album lidové hudby. Edita pečlivě vybrala folklorní tance, nahrané před mnoha lety v podání velkých litevských houslistů předchozích generací a dochované na gramofonových deskách nebo voskových válečcích. Současné technologie umožnily, že hudebnice mohla sama nahrát a navrstvit několik melodických linek, basové i rytmické hlasy.

Estonská skupina Rüüt čerpá ze dvou hlavních inspiračních zdrojů – z lidové hudby a z přírody. Používá jak motivy z estonského folkloru, tak například melodické linky odposlouchané ze zpěvu ptáků. Třetím pilířem její tvorby je pak žánrová svoboda. Skupinu tvoří Maarja Soomre, která zpívá a hraje na melodiku, dále Maili Metssalu zpívá a hraje na housle, Juhan Uppin střídá estonský akordeon a strunný nástroj kantele a konečně Jaan-Eerik Aardam hraje na kytaru. Název jejich aktuálního alba Kiriküüt znamená Slavík.

Saulius Petreikis, litevský hudebník, který hraje na více než 50 různých dechových nástrojů z celého světa, které sám shromáždil. Je také považovaný za jediného profesionálního hráče, který ovládá snad všechny tradiční dechové nástroje pobaltských zemí. V roce 2021 natočil album s názvem Laisvė šaukia, což znamená Svoboda volá. Obsahuje 14 skladeb, z nichž většinu Saulius složil společně se svým bratrem Donatasem.

Vėjopatis je v litevské mytologii bůh větru. Tuto přezdívku používá litevský producent elektronické hudby, který čerpá inspiraci i v litevském folkloru. Album Versmės vzniklo v roce 2016. 

Lotyšská skupina Svīres vznikla v roce 2015 a věnuje se lidové i své autorské hudbě. V jejím podání si poslechneme lidovou píseň etnické menšiny Livonci, téměř vymizelého národa, jehož ugrofinský jazyk je příbuzný estonštině a finštině.

Akordeonistka Tuulikki Bartosik pochází z jižního Estonska, a i když je pevně zakotvená ve folklorní tradici své země, ráda má i mezinárodní projekty. O svém albu Playscapes, které vyšlo v lednu 2023, říká, že vykresluje její vnitřní cestu z Estonska do Švédska, Finska, Anglie a Japonska. Vytyčuje nová území pro akordeon a ukazuje Tuulikki Bartosik jako inovativní skladatelku.

Trad.Attack! je estonské trio, jehož tvorba vychází z estonského folkloru. Všichni tři členové, Sandra, Jalmar a Tõnu, mají s lidovou hudbou dlouholeté zkušenosti, stejně jako s hudbou klasickou nebo dokonce dechovou. To vše v současné kapele přetavili v nový tvar. Kapela má v základním obsazení estonské dudy, dvanáctistrunnou kytaru a bicí, doplněné dalšími nástroji jako trombón, zvonkohra nebo brumle. Důležitým „nástrojem“ je však v jejich případě také práce se zvukem, využívání zesilovačů, efektů a zpětných vazeb jako důležitého prvku v písních.