Ozvěny folklóru v Domažlicích potřetí

Ozvěny folklóru, 8. 8. 2008, Domažlice, Pódium u brány na náměstí (v rámci Chodských slavností – Vavřinecké pouti 2008)

Už od roku 1955 se v Domažlicích každoročně konají Chodské slavnosti – přehlídka dudáckých muzik, hostujících cimbálek z Moravy, souborů z Chorvatska či Řecka a také dechových hudeb. Ředitel Městského kulturního střediska v Domažlicích Kamil Jindřich však už potřetí dal prostor také kapelám, jejichž produkci bychom mohli zařadit do world music, případně ji označit termínem „ozvěny folklóru“.

Koncert Ozvěny folklóru probíhá v pátek večer, tedy těsně po oficiálním zahájení slavností a v předvečer prvního ze dvou folklórních dnů. Prostor letos dostalo pět kapel, z toho čtyři předváděly dudy různého ladění, různých barev, tvarů a původu. Přehlídku zahájila úderem 18. hodiny skupina Wick RBLS Pipe Band ze severního Skotska s předlouhou tradicí (příští rok budou slavit 90 let od svého vzniku!). Dudáci zahráli několik instrumentálních skladeb, pozvali na pódium dvě mladičké tanečnice a poté spořádaně odpochodovali. Působivé dvacetiminutové intro festivalu.

Následovali hosté z německého Výmaru, skupina Hofgesindt. Pětice mužů, kteří spolu vystupují od 80. let, kombinuje zvuk dud či šalmaje a niněry s klávesami, kontrabasem a bicími. V repertoáru mají západoevropské a německé tance, renesanční písně ale i úpravy skladeb evropských klasiků. I když prý pánové kdysi začínali jako typičtí představitelé typického „NDR-stylu“, postupně se vypracovali v důvěryhodné a především sladěné těleso s plným zvukem a s důvěryhodným přednesem zdánlivě roztříštěného repertoáru.

Domácí Chodská vlna nedávno absolvovala miniturné po Spojených státech včetně intenzivního hraní na české ambasádě ve Washingtonu. Domažlickému publiku představila jednak staré známé písně z debutu Alou!, ale také řadu novinek z připravované druhé desky, která by měla začít vznikat po prázdninách. Od minula kapela zhutněla a vedle „dudáckého bigbítu“ čím dál víc své skladby koření „dudáckým blues“.

Nováčkem na scéně je čistě pánská sestava Gnomus. Čtyři pánové z Polabí pod tímto názvem působí teprve dva roky, avšak mají za sebou zkušenosti z jiných žánrů včetně studia na konzervatoři. Gnomus vystupuje v dlouhých hábitech, které by slušely i gothicrockové nebo metalové sestavě. Hudba Východočechů – instrumentální i zpívaná – však stojí především na souzvuku dvojích dud a zdvojených perkusí.

Loni i předloni koncert Ozvěny folklóru úspěšně zakončovali brněnští Čankišou. I letos hlavní hvězda přijela z jižní Moravy a byla z podobné váhové kategorie. Gulo čar, mj. držitelé Anděla za world music, se vyrovnali s nuceným odchodem svého zpěváka Kolomana Baláže a i bez něj nabídli to nejlepší ze své produkce na pomezí funky, jazzu, popu a romské hudby. Zpěvačka Irena Horváthová, rapující a zpívající trumpetista Jirka Majzlík i všichni muzikanti podávali výborné výkony. I když se těsně před půlnocí okna na domažlickém náměstí pořádně otřásala, jednou to snad místní vydrželi. Program Ozvěny folklóru už potřetí dokázal, že world music i na ryze folklórní festival patří a že může být jeho příjemným zpestřením.