Kontrabasista Liška píše pro bandoneon

Tomáš Liška, člen tria Davida Dorůžky nebo skupiny The Points, natočil své první sólové CD Invisible World , které obsahuje kombinaci jazzových prvků s latinskoamerickou hudbou a částečně třeba tangem, i když sám Liška přímou inspiraci například hudbou Astora Piazzoly odmítá. Základním melodickým nástrojem je však na albu bandoneon, na který hraje Ital Daniele Di Bonaventura. Třetím hráčem je David Dorůžka, který však netradičně zvolil akustickou kytaru místo svého obvyklé elektrické.

Tomáš Liška v rozhovoru pro časopis UNI říká: „Tango je krásné, ale pro muzikanta do jisté míry omezující.“ Proto prý hledal hráče na bandoneon, který by nebyl ovlivněný tradicí tohoto nástroje, a našel jej právě v Di Bonaventurovi.

Skladby na albu Invisible World  nejsou všechny nové. Liška v UNI vysvětluje: „Něco je čtyři roky staré, něco rok, jenže za celou tu dobu jsem je s nikým nehrál, nebyla na to vhodná konstelace muzikantů. O zvuku jsem měl už určitou představu, takže převážnou část věcí jsem psal přímo pro kombinaci akustické kytary a bandoneonu."

Bandoneon je druh knoflíkového akordeonu, který sice pochází ze střední Evropy, avšak na konci 19. století se dostal s německými přistěhovalci do Argentiny a stal se erbovním nástrojem tanga. První zlatou érou bandoneonu byla 20. a 30. léta minulého století, kdy se nástroj ve velkém vyráběl opět ve Francii a v dalších evropských zemích a odtud se vyvážel i do Latinské Ameriky. Po druhé světové válce došlo k zavírání nebo znárodňování nejznámějších továren, ke kvalitativnímu pádu nástroje a s ním spojenému útlumu tanga jako hudebního stylu. Renesanci nástroj i styl zažily v 80. letech především s osobou skladatele Astora Piazzolly.