Gailard: V tieni draka (recenze CD)
Tentokrát vám přinášíme recenzi slovenské folkové skupiny Gailard. Hraje historizující hudbu, podobnou, jakou znáte například o české skupiny Klíč. V nástrojovém obsazení hrají klíčovou (!) roli melodické nástroje – violoncello, flétny nebo housle.
Hořící rytířské brnění na obalu alba slovenské skupiny Gailard může symbolizovat zkázonosný dech draka. Ale může být také symbolem pomíjivosti středověku, období, z nějž skupina tematicky čerpá, ale které pochopitelně svou tvorbou přesahuje. Hudební hra na minulost může mít různé podoby – od používání replik dobových nástrojů až po propojení historizujících hudebních a/nebo textových motivů s rockovou nebo dokonce elektronickou hudbou. Gailard nejde ani jednou z těchto cest. Nehraje si na autentický středověk, ani se nesnaží o žádnou postmoderní fúzi. Volí čistě folkové aranže – ve smyslu zacílení na srozumitelné texty, výraznou vokální složku a čitelné aranže s velkým důrazem na melodické nástroje. Prakticky v každé písni mužskému či ženskému hlasu (a ještě častěji smíšenému dvojhlasu) konkurují flétny, housle nebo violoncello. Rytmická složka je naopak v některých písních zcela potlačena a jinde tuto roli hraje buď cello, nebo jednoduché perkuse (Lovec). Nechybí samozřejmě kytary jako obligátní folkový nástroj, nicméně jejich role je spíše doprovodná.
Texty (autorem většiny z nich je Jozef Jančovič, zakládající a dnes už bývalý člen skupiny) vycházejí ze středověkých či fantazijních a pohádkových reálií (trubadúři, hrdina Cid, víly, draci, čarodějnice). Po řemeslné stránce jsou naprosto v pořádku a ve spojení s dobře zaranžovanými hlasy členek a člena kapely (ano, Gailard dnes tvoří pět žen a jeden muž) se opravdu velmi dobře poslouchají. Hudební složka (zde v počtu skladeb Jančoviče dohání členka kapely a vydavatelka alba Evka Kučerová) je předvídatelná. Písně zpravidla končí přesně tím akordem, který posluchač čeká, melodie nepřekvapí, ale to samozřejmě v tomto žánru není na škodu.
Gailard hraje historizující folk podobného rázu jako u nás v době své největší slávy skupina Klíč. Tato paralela se nabízí i díky písni Zakliaty, kterou od Klíče známe s českým textem jako Hádě. Chceme-li srovnávat, písně Klíče mají přece jen větší drive, zatímco Gailard zůstává ve své preciznosti a aranžérské laskavosti více při zemi. Vlastně s krutostí draků a sžírající silou ohně (opět narážím na obal alba) hudba této kapely nemá mnoho společného. Písně Gailardu jsou uhlazené, vhodné k domácímu poslechu, do školních zpěvníků i ke společnému zpívání u ohně. Nelze z nich odhadnout, jestli vznikly v 80. letech, nebo dnes. Cenu za originalitu by za ně kapela dostala stěží. Ale poslouchají se opravdu příjemně, všechny zvuky jsou v nich na svém místě a album drží pohromadě i jako celek. Gailard je pro mne vlastně takovým milým konzervativním překvapením.
Vydavatel: Eva Kučerová
Rok vydání: 2014
Žánr: folk
Celkový čas: 33:31