Rameau i Richter

Sobotní polední Hudební siesta 13. září 2014 bude věnovaná skladbám Jean-Philippea Rameaua a Františka Xavera Richtera.

Rameau se narodil 25. září 1683 jako syn varhaníka v　Dijonu a zemřel 12. září roku 1764 v Paříži. Byl　uznávaným skladatelem, teoretikem a varhaníkem. Jeho cesty se ubíraly nejprve do Itálie, kam odešel v　osmnácti letech. Většinu života však strávil v　rodné Francii a to zpočátku jako varhaník, později jako kapelník pařížského generálního výběrčího daní, v　jehož domě bydlel. Zde se seznámil mimo jiné i s　Voltairem, na jehož text zkomponoval svou první operu Samson. Ta však nebyla provedena. Na scénu se dostala až další – opera “Hipolit a Aricie” – která sklidila úspěch. Rameaua to povzbudilo a každoročně zkomponoval dvě až tři jevištní díla. Celkem jich vytvořil asi 26. Roku 1745, tedy když mu bylo 62 let, jej král Ludvík patnáctý jmenoval svým komorním skladatelem. Jean-Philippe Rameau za svůj jedenaosmdesátiletý život zkomponoval vedle oper rozsáhlé dílo. Byly to skladby pro cembalo, jichž vydal několik sbírek i tiskem. K　nim se řadí také učebnice cembalové hry. Některé skladby určené původně cembalu později přepracoval pro orchestr a přenesl do svých mnohých baletů a orchestrálních suit. První část Hudební siesty nabídne k poslechu orchestrální suitu Chrámy slávy.

Druhým hudebním výročím, které sobotní Hudební siesta připomene, je 225. výročí úmrtíFrantiška Xavera Richtera. Tento hudební skladatel, kapelník, interpret a v neposlední řadě hudební teoretik a organizátor se pravděpodobně narodil v　Holešově na Moravě prvního prosince roku 1709. Za necelého čtvrt roku si tedy připomeneme i třísté páté výročí jeho narození. O jeho dětství a mládí toho mnoho nevíme. Záznamy najdeme až ve Vídni, kde se živil jako zpěvák a kde zřejmě studoval u Fuxe. V letech 1730 až 39 zastával místo ředitele hudby na benediktinském gymnáziu v bavorském Ettalu a v dubnu 1740 byl jmenován zástupcem kapelníka u prince-opata Anselma von Reichlin-Meldegga v jihoněmeckém Kemptenu. O sedm let později přišel do Mannheimu, kde byl zapsán již jako skladatel. A to již velmi uznávaný, protože v　Paříži bylo vydáno tiskem šest jeho symfonií. Richter působil i jako učitel a dokonce napsal několik učebnic. Pro nás nejznámějším jeho žákem je Karel Stamic. V dubnu roku 1769 se Richter stal kapelníkem v štrasburském dómu, kde se začal plně věnovat chrámové hudbě. V posledních letech mu asistoval vynikající Haydnův žák, Ignaz Pleyel. Za svůj život vytvořil pozoruhodné dílo. Napsal koncerty pro různé nástroje: violoncello, lesní roh, klarinet, hoboj, flétnu a cemballo, dále šest smyčcových kvartetů, 33 mší, 3 rekviem, asi čtyřicet motet, Te Deum, zhudebněné žalmy a v　neposlední řadě i zhruba 70 symfonií. Koncert pro flétnu a orchestr, Symfonii číslo čtyři F dur a Symfonii číslo šest v tónině B dur si budete mociz jeho díla poslechnout právě v rámci druhé části sobotní Hudební siesty.