Missa solemnis

Na programu Koncertu duchovní hudby této neděle (24. srpna)  je jedna z mála Beethovenových duchovních skladeb Missa solemnis, opus 123, D dur.

Beethoven, který ji prohlásil za svou nejlepší skladbu, ji zkomponoval roku 1823, tedy na sklonku svého života. Přestože má obvyklé latinské liturgické části – Kyrie, Gloria Credo, Sanctus, Benedictus a Agnus Dei – nebyla původně určena pro liturgické účely.

Nahlédneme-li blíže na jednotlivé části, pak vidíme, že velebné Kyrie je vystřídáno Gloria, které čímsi připomíná Ódu na radost z deváté symfonie. Credo je napsáno velmi střízlivě, bez příkras, aby lépe vynikl text. Zato Sanctus Beethoven obohatil krásným houslovým sólem, které je doprovázeno flétnami. Závěrečná část Agnus Dei - Dona nobis pacem je hudební modlitbou o “vnější i vnitřní smír”. Ozvou se tu i tympány, které navozují válečnou vřavu. Což se může jevit jako zvláštní. Pochopíme to, když si uvědomíme, že Beethoven Missu solemnis psal jako reakci na útrapy napoleonských válek, inspirován Haydnovou Paukenmesse, která nese podtitul “In tempore belli” – "Za časů války". Z tohoto pohledu vidíme, že Beethovenovo Agnus Dei je zde jasným hudebním vyjádřením touhy po smíření a pokoji.

Missa solemnis je vpravdě slavnostní mše, určená sólistům, velkému pěveckému sboru a symfonickému orchestru. My ji uslyšíme v mezinárodním provedení, kdy jednotlivé party nastudovali: Hillevi Martinpelto soprán, Elena Zaremba mezzosoprán, Herbert Lippert tenor a Ronnie Johansen bas. Dále účinkuje Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, doprovází Orchestr der Beethovenhalle Bonn. Natudoval a provedení řídí Marc Soustrot.