Luboš Pospíšil: Ten motor ještě pořád máme

Rozhovor se zpěvákem Lubošem Pospíšilem

Když vaše současná kapela 5P pracuje na nových písních, kdo má rozhodující slovo?

Děláme spolu už čtvrtou sezónu a hned na začátku jsme si ověřili, jak to vypadá, když se pracuje na nové desce. Za ty roky se kapela posunula, je sehranější, důležité věci se usadily a to se pozná i při práci na nových písních a hlavně v aranžích. Projevují se tam jednotliví členové kapely a konečné aranžmá je výsledkem všech jejich snah. Proto vždycky uvádíme jako autora aranží celou skupinu.

Kapela se určitě vyhrála i během loňského turné k vašim šedesátinám. Kolik vůbec máte v aktuálním repertoáru písní, včetně těch z vašich starších desek?

Já se vždycky snažím o to, abychom hráli něco ze všech mých projektů, kterých prozatím bylo deset. Chci tedy připomenout každou desku. Ale když vyjde nové album, podstatná část písní z něj by měla na koncertech zaznít i s tím rizikem, že je lidé ještě neznají. A speciálně u této nové desky se nám to vyplatilo, protože lidé často reagují na první poslech.

Jedním z hostů na novém albu Chutnáš po cizím ovoci je saxofonista Petr Venkrbec, jehož dráha je spojena se skupinou Vltava, s Psími vojáky a dnes s elektronickými projekty typu Magnetik nebo Die alten Maschinen. Proč jste si vybrali právě jej?

Já jsem svého času hodně spolupracoval s lidmi z Kutné Hory, kde žiju. Bydlí tam také bubeník Martin Vajgl, baskytarista Pavel Ryba, který se mnou nějaký čas hrával, a spousta dalších muzikantů jako například Standa Diviš z Krásných nových strojů. Petr Venkrbec je také z Kutné hory. Ale především je to vynikající saxofonista. Odehráli jsme spolu nějaké koncerty, hrál na jedné mojí desce a teď jsem ho pozval podruhé.

Cédéčka se dnes už skoro neprodávají. Jak důležité je pro vás vydat nové album?

Důležité je, jestli se lidé, kteří chodí na naše koncerty, ptají, kdy bude něco nového. To je pak určitá motivace. Ale především musíme mít vnitřní tlak, ať už v kapele, nebo osobní. A myslím, že tenhle motor ještě pořád máme – já, Bohouš Zatloukal, ostatní lidi v kapele i autoři textů. A pak je také důležité, s jakým vydavatelem člověk spolupracuje a jestli má nějakou perspektivu. A v tom jsem v poslední době spokojený, podmínky jsou pro nás dostatečné na to, aby se nám vyplatilo desky natáčet.

A jak posloucháte muziku vy? Z CD, nebo z počítače?

Já jsem býval velký posluchač všeho možného, ale v poslední době tomu poslechu už moc nedám. Stále se pohybuji v prostředí, kde něco hraje, a spíš se vždycky ptám, co to je. Protože už nejsem schopný všechno obsáhnout a všechno znát, muziky kolem mě je příliš mnoho. Ale rád si nechám něco doporučit a to si poslechnu. A je dobré, že mám kolem sebe lidi, kteří se tím zabývají a kteří ke mně umí novou muziku popostrčit.