Kdo byl B. Marcello?
Před 275 lety zemřel italský barokní skladatel Benedetto Marcello.
Benedetto Marcello se narodil 24. července roku 1686 v Benátkách a zemřel 25. července roku 1739 Brescii. Jako potomku předního benátského rodu se mu dostalo nejlepšího všestranného vzdělání. Mnoho let pak zaujímal významné místo ve správě benátské republiky jako diplomat a advokát. Tento současník Domenica Scarlattiho, Thomasa Albinoniho, Francesca Geminianiho, Pietra Locatelliho či Giuseppa Tartiniho se hudbě věnoval jen amatérsky. Hudebníci jej často přezdívali “diletante di contrappunto” – skladatel amatér. Marcello však neprovozoval jen hudební umění. Psal verše, operní libreta a roku 1720 vydal anonymně satiru kritizující dobové nešvary italské opery nazvanou “Il teatro alla moda” – Divadlo podle módy. Benátky byly pro operu přímo stvořené. V té době měly 19 operních scén, zatímco například Neapol měla pouze tři. Jméno Benedetta Marcella nese od roku 1877 největší konzervatoř v Benátkách. Není divu, že svému rodákovi vzdávají takovou čest. Svou instrumentální tvorbou se totiž zařadil mezi moderně orientované skladatele své doby. Například jeho hobojový koncert c moll zaujal Johanna Sebastiana Bacha natolik, že ho upravil pro klavír. Marcello komponoval jedno až pětihlasé orchestrální koncerty, sonáty pro klavír, violoncello, flétnu, vokální madrigaly, opery a árie. Hlavním těžištěm jeho duchovní tvorby dodnes zůstává zhudebnění prvních padesáti biblických Davidových žalmů v italských parafrázích. Vydal je v osmi svazcích v letech 1724 až 1727. Není tedy divu, že hudba Benedetta Marcella má dodnes své příznivce jak z řad posluchačů, tak také z řad hudebníků.
My se v rámci polední Hudební siesty vysílané v pátek 25. července 2014 budeme zabývat jeho instrumentálními a duchovními skladbami. Nejprve si poslechneme velmi oblíbené Adagio z koncertu d moll, pak triovou Sonatu a mol a v závěru zhudebněné žalmy číslo 40 d moll “Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného”, číslo 3 g moll “Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží” a žalm číslo 44 D dur “Bože, na vlastní uši jsme slýchali”.