Filmová hudba

O koncertu

Dmitrij Šostakovič (1906-1975) je znám jako všestranná hudební osobnost zasahující do mnoha žánrů. Přesto - mluvíme-li o něm jako o autorovi filmové hudby, dostáváme se do oblasti jen málo probádané a prezentované. Přitom i zde Šostakovič prokázal svůj obrovský cit pro orchestrální sazbu a dramatičnost. Sovětské filmové zpracování Shakespearova Hamleta spatřilo světlo světa v roce 1964 díky režisérům Grigoriji Kozincevovi a Josifu Shapiroovi. Byť byl autorem překladu Boris Pasternak, zejména zahraniční tisk vyčítal filmu absenci originálního jazyka. Hra byla také velmi zkrácena, z původní Shakespearovy cca čtyřhodinové verze na dvě a půl hodiny, což si vyžádalo značné škrty a nutnost podtrhnout jen některé dějové linky a poselství. Šostakovičova hudba jakoby však stála mimo všechna tato úskalí a i jako orchestrální suita bez obrazu oslňuje posluchače právě svou neuvěřitelnou obrazotvorností a dramatičností, kterou tak důvěrně známe z jeho symfonií. „Skvělá, strhující partitura!“ vystihly ji dokonale v roce 1964 newyorské Timesy.

Když si brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold (1897-1957) vůbec jako první autor hudby v historii přebíral v roce 1938 právě za hudbu k filmu Dobrodružství Robina Hooda (The Adventures of Robin Hood) svého Oscara, byl to v pořadí již jeho druhý (za hudbu k filmu Anthony Adverse ho v roce 1935 přebíral ještě producent filmu). Přesto je pro Korngolda tento film mimořádný, neboť pozvání do Holywoodu ho jisto jistě vyrvalo ze spárů nacistického režimu. Jde o nesmírně podmanivou hudbu hýřící barvami, melodickými nápady a udivující svou skvělou instrumentací. Jste-li romantická duše, hravě se s ní přenesete do tajemných lesů Sherwoodu, na bankety na hradu Nottingham, stanete se účastníkem dobrodružných výprav Robina Hooda a jeho přátel a samozřejmě nechybí ani pravá hollywoodská „lovestory“!

Filmografie Jiřího Šusta (1919-1995) čítá několik desítek hraných i dokumentárních filmů a televizních inscenací či seriálů, mezi nimi tituly jako Sedmikrásky (Věra Chytilová), Dívka s třemi velbloudy (Václav Krška), Bohouš (Petr Schulhoff), Byli jednou dva písaři (Ján Roháč) nebo Krvavý román (Jaroslav Brabec). Byl ovšem hlavně dvorním autorem hudby k filmům Jiřího Menzela. Jejich spolupráce započala v roce 1965 Perličkami na dně, následovaly oskarové Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Konec starých časů a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Autorem suity z jeho díla je dirigent večera Marko Ivanović.

Zdeňka Lišku (1922-1983) lze společně s Lubošem Fišerem považovat za skutečného „hudebního guru“ české filmové hudby 20. století. Jeho hudba nejen podtrhuje, ale skutečně dotváří umělecké kvality jemu svěřeného díla. Poprvé na sebe upozornil hudbou k filmu Vynález zkázy (Karel Zeman). Jeho mistrovství se pak naplno projevilo ve Vláčilových filmech Markéta Lazarová a Údolí včel a v legendárním Hercovu Spalovači mrtvol. Jeho hudba je velice snadno identifikovatelná pro svůj experimentální (mnohdy až industriální) zvukový charakter, nečekané harmonické postupy a dobře zapamatovatelné melodie. Do jeho filmografie patří mimo jiné oskarový Obchod na korze, Ďáblova past, Stíny horkého léta, Jáchyme, hoď ho do stroje či seriály Hříšní lidé města pražského a Třicet případů majora Zemana. Pražské jaro uvede Filmovou symfonii – suitu z hudby k filmům z režisérské dílny Ján Kadár / Elmar Klos: Touha zvaná Anada a válečného dramatu Smrt si říká Engelchen v úpravě Petra Ostrouchova.