Dmitrij Šostakovič

Nedělní poledení Hudební siestu uvede autentický záznam krátkého Šostakovičova proslovu z　Leningradu z　roku 1941. Poté se rozezní “Leningradská symfonie”, která vznikla za druhé světové války v　obklíčeném Leningradě. Její celý název je Symfonie číslo sedm, C dur, opus 60 "Leningradská". Toto monumentální dílo zazní v nastudování Petrohradské filharmonie, pod taktovkou Vladimíra Aškenázyho.

Večerní Koncert vážné hudby, který má svůj pravidelný čas každou neděli od 20.30 hodin, otevře 13. symfonie Dmitrije Šostakoviče, která byla silně ovlivněna hrůznou událostí druhé světové války.

Roku 1941, deset dní poté, co nacisté dobyli Kyjev, byli všichni židé pod pohrůžkou smrti vyzváni, aby se 29. září v 8 hodin ráno dostavili na roh Melnikové a Doktěrivské ulice. Nikdo netušil, že německé velení již rozhodlo o jejich fyzické likvidaci. Lidé byli po skupinkách naháněni do předem vykopaných příkopů a na místě zastřeleni. Zemřelo 33 771 lidí. Oním místem (na rohu dvou kyjevských ulic poblíž pravoslavného a židovského hřbitova) byl Babij Jar. Tento masakr se stal předělem 2. světové války. Bylo to poprvé, kdy německé jednotky provedly takto hrůznou masovou vraždu. Po válce místo tragédie upadlo v zapomnění. Stalinově politice se jeho připomínka příliš nehodila. Pokusy vybudovat zde památník selhaly. Na konci padesátých let tu dokonce vznikla přehrada. Hráz však roku 1961 nevydržela nápor jarních dešťů. Záplavy pak paradoxně přispěly k tomu, že se o Babím Jaru začalo mluvit. Místo navštívil tehdy respektovaný sovětský básník Jevgenij Jevtušenko. Až zde se dozvěděl, co se tu za války odehrálo. Jevtušensko byl v té době mluvčím Komsomolu, mohl si ledacos dovolit. Proto napsal báseň Babij jar, která okamžitě získala světový věhlas. O rok později, roku 1962, složil  Dmitrij Šostakovič na základě této básně svou 13. symfonii "Babij jar". Ale i ona narazila a vypadalo to, že nikdy nebude provedena. K jejímu zákazu existovaly dva důvody - Jevtušenko se v té době již odklonil od oficiální stranické linie a byl podroben tvrdé cenzuře. Jak bylo zdůvodněno, v básni - a tím ani v Šostakovičově 13. symfonii - není zmínka o utrpení sovětského lidu. Premiéra se však nakonec přece jen konala a dnes je symfonie známá po celém světě.

My uslyšíme nahrávku celé hodinové symfonie, kterou pořídili: Český filharmonický sbor Brno a Beethoven orchestr Bonn s　dirigentem Romanem Kofmanem. Basový sólový part přednese Taras Shtonda.

Po této skladbě otevřeme komorní tvorbu Dmitrije Šostakoviče. Z　patnácti smyčcových kvartetů, které zkomponoval mezi lety 1938 až 1974, jsme vybrali dvouvětý Smyčcový kvartet číslo 12, Des dur, opus 133, z　roku 1968. Zahraje ho německý Mandelring Quartet.