Chinaski/Jiří Marek: Autopohádky

Rok vydání: 2004
Vydavatel: B&M Music/Mars Promotion
Žánr: folk/swing
Celkový čas: 70:22 (hudba 14 min)

"Osm nových písní o autech a řidičích!? hlásá přelepka na novém albu skupiny Chinaski. Ale nenechte se mýlit. Z celkového času alba (přes 70 minut) představuje hudba méně než čtvrt hodiny. Ony "nové písně“ trvají většinou kolem minuty a půl slouží pouze jako předěly mezi tím hlavním, oč na desce jde. A tím jsou "autopohádky“, tedy pohádky o autech, které napsal v 60. letech Jiří Marek. Na albu je čte zpěvák Chinaski Michal Malátný s pomocí Lucie Bílé a Jiřího Lábuse. Já se však v této recenzi zaměřím přece jen na těch zhruba 20 % alba, které představují "nové písně“. Obstojí i samostatně, bez kontextu?

Na otázku odpovím hned: Neobstojí, a to minimálně ze dvou důvodů. Nové písničky jsou jednak příliš krátké, kapela neměla čas své nápady rozvinout. A za druhé - texty jsou ve většině případů tak slabé, že by fanoušci na koncertech při jejich poslechu asi jen nevěřícně kroutili hlavami. Zde je například celý (!) text Plivníkovy písně: "No tak pane řidiči / Nemáte vodu v chladiči / A chce to litr oleje / Jó, ono se to doleje // No tohleto se nevidí / Co je to dneska za lidi / Vy máte sjetý destičky / Tak honem! Žádný vopičky!“ Nebo kousek písně Tatínek: "Náš tatínek hlava rodiny / Dostal v zatáčce hodiny / Naproti vyjeli popeláři / Auto pak muselo k opraváři.“ Zatímco tyto pasáže by možná obstály ve slabikáři, píseň 1, 2, 3, 4, 5, 6... by se nehodila ani tam: "Auto má jeden volant / Dvě zpětný zrcátka / Poslouchejte - začíná pohádka / Většinou mívá nejvíce tři pedály / Čtyři kola jak už jsme si říkali / Jak už jsme si říkali / Auto má pět sedadel / Šest válců / Málem bych zapomněl / Že má i šoféra...“ Nazval bych tento styl třeba "deskriptivní dadaismus“.

Ale abych pouze nekritizoval. Minimálně dvě z oněch osmi nových písní znějí svěže a určitě by mohly jako příjemné zpestření v repertoáru kapely přetrvat. Jednak je to úvodní Chrysler Michala Malátného a dále Kola a kapoty Ondřeje Škocha. Z Víly udělal pěknou písničku především hlas hostující Lucie Bílé, která zde mimochodem ukazuje, že jí akustický (téměř folkový) kabátek sluší víc než sladký pop.

Jestli mě na této desce Chinaski něčím překvapily příjemně, jsou to vkusné akustické aranže na pomezí folku a swingu (nebo dixielandu). Vedle členů kapely zde hrají například Jakub Linhart na tubu, Tadeáš Mesany (Marcipán) na kontrabas, Ondřej Ruml na banjo nebo Veronika Hájková na hoboj.

Je škoda, že Chinaski nenatočili celé album takhle výborně zaranžovaných písniček pro děti. Stačilo by skladby trochu protáhnout, aby byl čas aranžérské a další nápady rozvinout, a především propracovat texty. V současné podobě mi album Autopohádky připadá spíš jako promarněná šance. A těch "8 nových písní“ uvedených na obalu není pravdivá informace. Mělo by tam stát třeba: "2 nové písně a několik hudebních předělů“.