Belliniho Puritáni

Vincenzo Bellini se narodil roku 1801 v　Catanii. Své hudební nadání doplnil studiem hudby nejprve u svého otce, později v　Neapoli u Zingarelliho. Již ve čtyřiadvaceti letech na sebe upozornil svou studentskou operou Adelson a Salvini, díky níž získal zakázku na další dílo. Tím byla opera Bianca a Fernando, která byla poprvé provedena v　Neapoli roku 1826. Pro Milánskou operní scénu pak o další rok později napsal operu Piráti, která mu okamžitě přinesla slávu. Při té příležitosti získal také skvělého libretistu Luigiho Romaniho, se kterým pak spolupracoval dalších sedm let. Následující opery “Cizinka” a “Zaira” nesklidily takový ohlas jako Piráti, ale byly přijaty vlídně. Novou senzací na operní scéně se stali Belliniho Kapuleti a Montekové. Hned po nich triumfoval svými nejlepšími díly zpěvohrami “Náměsičná” a “Norma”. Naposledy zpracoval Romaniho libreto v opeře Beatrice, která se nesetkala s　valným ohlasem. Bellini se kvůli ní se svým libretistou nepohodl a rozešel. Svou poslední operu “Puritáni” zkomponoval podle libreta nezkušeného Carla Pepoliho, jehož text nemá správnou dramatičnost. Avšak zkušený Bellini dokázal i na ne příliš kvalitním základě vybudovat operu, která se u tehdejšího publika setkala s　úspěchem. Její premiéra se konala před 180 lety 24 ledna roku 1835 v Paříži a hraje se až do dnešních dnů. Práce na ní však skladatele vyčerpávala a nedlouho po jejím dokončení onemocněl. Přestože byl mladý (bylo mu 34 let), 23. září roku 1835 na předměstí Paříže osamocen zemřel. O tom, že tento skladatel byl již ve své době vysoce uznávaný svědčí mimo jiné i to, že při pohřbu stáli u jeho katafalku takové osobnosti, jakými byli Luigi Cherubini a Gioacchino Rossini. O 41 let později byly Belliniho pozůstatky převezeny a uloženy v　rodné Catanii.