Dopis mladých o liturgii: dobrý úmysl, nebo „normalizační“ pamflet?

Datum vložení: 24. 10. 2009, 09:59

AKTUALIZOVÁNO: Českým internetem se šíří petice „mladých lidí všeho věku o liturgii“, která kritizuje moderní hudební doprovod při papežské bohoslužbě ve Staré Boleslavi. Jistě i někteří z vás tento otevřený dopis podepsali, zatímco jiní se vůči němu rádi vymezili (například podpisem dopisu Tisíceré díky na komunitním webu Signály.cz). Kritický otevřený dopis přes jednoznačně dobrý úmysl bohužel obsahuje některé nepřesnosti a prvky komunikační nemotornosti, který jednak jeho autory usvědčuje z neznalosti vývoje moderní hudby, jednak bohužel připomínají normalizační tažení proti undergroundu a rockové hudbě. * Zajímá nás váš názor. Podepsali jste jednu nebo druhou petici? Je stanovisko autorů „otevřeného dopisu“ oprávněné? Jaká hudba podle vás patří na bohoslužby? * UPOZORNĚNÍ: Tento článek vyjadřuje názor. Nevytýkejte mu, že není objektivní, neboť se o objektivitu nesnaží (podobně jako se o ni nesnaží text, se kterým polemizuje).

AKTUALIZOVÁNO (Na konci článku nově najdete odkazy na další reakce a články k tématu včetně vyjádření biskupa Františka Radkovského nebo vedoucího Scholy brněnské mládeže Štěpána Policera.)

„Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii“ se snaží vymezit vůči moderní hudbě provozované při papežské bohoslužbě ve Staré Boleslavi, ale tak při katolických bohoslužbách obecně. Činí tak mimo jiné odkazem na církevní dokumenty včetně dokumentů Druhého vatikánského koncilu (Sacrosanctum concilium), dílo Josepha Ratzingera (Duch liturgie) nebo na Direktorium pro mše s dětmi.

Jistě dobrý úmysl listu je bohužel od prvního odstavce přebit jednostranným subjektivním výkladem a neochotou akceptovat jiný názor: „Byť je hudba použitá ve St. Boleslavi emočně velmi působivá, pro použití při mši svaté je naprosto nevhodná (zvýraznil M. T.), neboť není posvátná, a lidem, jimž je vlastní užití různých hudebních stylů jako výrazového prostředku, účinně brání usebranosti a prožití hlubokého mystéria Nejsvětější Oběti.“ Kde berou autoři petice právo určovat, co je „posvátné“? Nepřipomíná to středověké tažení naprostých zastánců gregoriánského chorálu proti jakýmkoli novotám, vícehlasem počínaje a varhanami konče?

Hrůzně působí zvláště následující odstavec, který jako by kopíroval normalizační články proti undergroundu a rockové hudbě: „Použité skladby hudebně vycházejí z popu a beatových hnutí, kterým zcela evidentně (zvýraznil M. T.) nešlo o oslavu Boha, ani si nekladly za cíl vyjádřit transcendentální myšlenky a pohnutky. Bylo by velice naivní domnívat se, že tato podstata se napraví pouhým dosazením zbožného textu.“ Odhlédnu-li od toho, že výraz „beatová hnutí“ zní v dnešní době přinejmenším úsměvně a skutečně odkazuje k době normalizace, svědčí celá tato věta o naprostém ignorování dějin a dosavadního vývoje tzv. nonartificiální hudby.

Autoři petice si mohli (a měli by) nastudovat, že jedním ze základních stavebních kamenů současné populární hudby (kterou od první poloviny minulého století nejvíc ovlivňuje americká scéna) byl gospel jako hudba čistě duchovní, hluboce prožívaná a samozřejmě „vyjadřující trascendentální myšlenky a pohnutky“. Rokenrol (a tedy rock) se vyvinul z černošského blues a bělošského country. I když bylo blues od svého počátku mimo jiné hudbou hospod a zločinců, současně šlo o pracovní či silně osobní písně lidí, pro které návštěva bohoslužeb tvořila samozřejmou součást života, což se v textech mnoha písní odráželo. Podobně country jako tradiční hudba bělošských osadníků (především v oblasti Apalačských hor) zcela přirozeně čerpalo nejen z témat světských (především milostných), ale přinášelo i písně s jednoznačným duchovním přesahem (tzv. bílé gospely, dodnes tvořící výraznou část repertoáru bluegrassových skupin). Podobně je to mimochodem s českým folkem, který se vyvinul jednak z folku anglosaského (jenž má nejdelší kořeny ve folklóru britských ostrovů – opět s velkou tradicí duchovních textů), jednak z moravského a českého folklóru (a zde opět tvoří písně s duchovními texty podstatnou složku – viz například první oddíl Sušilovy sbírky, na kterou se hudebníci dodnes hojně odvolávají).

Dnes tedy skutečně nelze vývoj hudby (duchovní či jiné) zjednodušovat pouze na dějiny hudby evropské a tzv. vážné. Tak jako českou liturgickou hudbu v minulosti radikálně ovlivnila barokní lidová zpěvnost (a způsobila v ní v dobrém slova smyslu revoluci), dnes ji ovlivňují a budou ovlivňovat žánry, které také vyšly z lidového muzicírování, i když v mnoha případech z opačného konce světa. Autoři petice zřejmě netuší, že v současné době ztrácí smysl dělení hudby na tzv. vážnou (vysokou, uměleckou, artificiální) a na hudbu zábavnou, pokleslou… Rockoví hudebníci dnes běžně píšou symfonie a „vážnohudební“ umělci se podílejí na kvalitních rockových projektech. Kromě toho existuje třetí proud alternativní hudby, umělecky často velmi hodnotné a výběrové. Jazz, před stoletím považovaný za pokleslý, je dnes řazen blíže k hudbě vážné než populární a v jeho rámci vznikají díla neskonalé umělecké kvality. To vše měli a mohli mít autoři listu nastudováno.

Ano, lze vznášet výhrady a námitky ke konkrétním projevům, konkrétním aranžím, konkrétním skladbám. Naprosto souhlasím s tím, že při liturgii bychom se měli snažit o co nejkvalitnější provedení. Je logické a pochopitelné, že hudební doprovod folkového či folkrockového rázu asi přivítají spíše mladší lidé („všeho věku“) než senioři. Je pochopitelné, že katolická církev jako konzervativní instituce v tom nejlepším slova smyslu by měla obhajovat tradiční formy hudebního doprovodu (od gregoriánského chorálu po „barokní“ varhanní doprovod). Nicméně jsem přesvědčen, že papežské bohoslužby v Brně a Staré Boleslavi právě pečlivým výběrem hudby dvou naprosto různých žánrů (tradičního a moderního) plasticky a důvěryhodně ukázaly, že víra v Česku je živá,  životaschopná a atraktivní pro různé skupiny věřících.

I z toho důvodu považuji za mnohem vyváženější druhou petici, která vznikla v prostředí komunitního webu Signály.cz a z níž cituji: „Liturgická hudba je zde, podle našeho názoru, především proto, aby napomohla každému účastníku bohoslužby k osobnímu souznění a plnohodnotnému duchovnímu prožití Mše svaté. Každá doba k ní něco přidává a nějak ji obohacuje a nemůže tomu být jinak ani v současnosti. Je proto logické, že hudební doprovod liturgie při setkání mládeže se Svatým otcem ve Staré Boleslavi, přizpůsobili organizátoři především této skupině věřících. Mimořádně dobrá odezva u mladých křesťanů svědčí o tom, že to bylo dobré rozhodnutí. Jelikož hudební doprovod jistě schvalovala řada biskupů a povolaných lidí, pevně věříme, že nebyla překročena žádná závazná pravidla pro liturgickou hudbu.“

Zajímá nás váš názor. Přečtěte si prosím nejdříve obě internetové petice. „Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii“ najdete zde, poděkování za hudební doprovod ve Staré Boleslavi ze Signálů.cz zde. K přečtení doporučujeme též reakci kněze P. Josefa Ptáčka z Kralup nad Vltavou. Dále si můžete přečíst reakci biskupa Františka Radkovského a v neposlední řadě odpověď vedoucího SBM (Scholy brněnské mládeže, která vedle dalších hudební doprovod ve STaré Boleslavi zajišťovala) Štěpána Policera.

Dopis mladých o liturgii: dobrý úmysl, nebo „normalizační“ pamflet?

Napište číslicí výsledek příkladu sedmmínusčtyři =

Jsem varhaník, sice ne kostelní, i když vystudovaný, taky ale úplně obyčejný muzikant,
který už hrál repertoár \"od Bacha po Vlacha\" a poslouchá stejně tak dobře např. Bachovu mši h moll nebo Palestrinu jako moderní křesťanské ísničky i běžnou světskou pop music a jazz. Jsem profesní kolega např. Tomáše Thona z Opavy nebo pana Strejce z H. Králové, kteří se postavili na stranu obránců tzv. kvalitní liturgické hudby, na druhé straně jsem byl na VŠ učitelem např. Štěpána Policera, který hudební program ze Staré Boleslavi hájí. Já se v této \"kauze\" musím bez rozmýšlení přiklonit ke svému mladšímu kolegovi a ty 2 starší prosím o trochu více objektivnosti a tolerance. Ve St. Boleslavi mohly být některé hudební části jiné, ale nebylo tam nic, co by Boha uráželo. Toho by si totiž muselo všimnout víc věřících než je těch, kteří tamní obřad s papežem po hudební stránce kritizují.  
Byla to mše pro mladé a byla tam hudba mladých.
A já, který jsem jednou tak starý jako tito mladí,
jsem neshledával na hudbě v tomto místě a čase žádnou nepravost.
Je to obraz mladých a této doby, a nutno zdůraznit že té části mladých,
kterých si velmi vážím. Kéž by všichni mladí nebrali drogy, nehajlovali a
dodržovali křesťanské zásady! Benediktova bohoslužba ve St.
Boleslavi měla své osobité kouzlo a celkově byla stejně krásná jako ta v Brně.

Milan Tesař
9.12.2009, 22:57
reagovat

Pane Bartoši, moc děkuji za Váš příspěvek, se kterým se naprosto ztotožňuji.

No, asi budu trochu delší než ostatní a taky jsem na tohle přišla trochu pozdě, ale to  nezmenšuje můj šok z dopisu \"mladých lidí všeho věku\". Strašně mě urazilo, doslova a dopísmene strašlivě, tvrzení signatářů tohoto dopisu: ...tato líbivá a povrchní hudba přiláká opět především povrchní lidi, zatímco dokonale odradí lidi kulturní, vzdělané a přemýšlivé.\" To je naprosto skandální, hanebný výrok! Já sama jsem našla cestu k Bohu díky \"hosanovkám\", nikdy mě v kostele neoslovovala varhanní hudba, a kvůli tomu by mě chtěli autoři napasovat do škatulky nevzdělaných a nekulturních lidí? Neuvěřitelné, kde si osobují toto právo. Kousek nad tím je v textu věta: \"...takže interpereti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou, než Boží.\" Jakoby mezi varhaníky nebyli lidé, kteří mají tentýž problém, kteří prosazují při mších sebe, takže máte pocit \"koncert vážné hudby při příležitosti mše svaté.\" Z dopisu vane totalitní duch skupiny věřících, která si dovolila rozhodovat, co je pro nás dobré. Vím i o tendencích vydávat kytarové mše za dílo ďáblovo a židozednářský útok proti církvi. Ale to je spíš záležitost na stanovení diagnózy, než pro seriózní diskusi.
Byla jsem na mši svaté v Brně a sledovala jsem i Starou Boleslav a nadšení z hudebního doprovodu bylo stejné.
Vlaďka

Milan Tesař
29.11.2009, 19:48
reagovat

Pěkný den, Vlaďko, děkuji za Váš příspěvek. V této diskusi se už objevilo hodně příspěvků: od konstruktivních až bohužel po nenávistné. Nikdo však zatím tak dobře neshrnul můj pohled, který jsem trochu obšírněji a možná i těžkopádněji vyjádřil ve svém úvodním článku.

Pavel Čižinský
17.11.2009, 20:56
reagovat

Myslím, že zastánci současné praxe církve, která v liturgii užívá jak žánry tradiční tak i žánry novější, k nimž patřím, se nemohou vyhnout přinejmenším riziku rozporu s určitými církevními předpisy; těmito předpisy hojně argumentují zastánci výlučnosti chorálu a polyfonie a zastánce jiných názorů obviňují z neposlušnosti. Třeba nám to pomůže k vyváženějšímu vztahu k autoritám, zvláště když víme, že těmto dokumentům byli „neposlušní“ i sami papežové.

Pavel Čižinský
17.11.2009, 20:48
reagovat

Je trochu zarážející až úsměvné, jak v diskusi mnozí spekulují o osobním názoru Svatého otce na hudbu při staroboleslavské mši. Je třeba říci, že názory papeže na tzv. pop a rock, publikované např. v knize Duch liturgie nebo jinde, jsou mimo realitu snad většiny současných věřících a nemohou být směrodatné.
Dopis „varhaníků“ lze chápat dvojím způsobem, buď jako volání po kvalitě liturgické hudby a po co největší účasti celého společenství na zpěvu (s čímž plně souhlasím) anebo jako netolerantní hlas pro zákaz všech tzv. kytarových písní. To druhé by bylo církev tragédií, ovšem obávám se, že tyto tendence jsou součástí současného konzervativního směřování církve a nynější papež je jejich vůdčí postavou.
Doufám, že k žádnému zákazu rytmických písní při liturgii nedojde. A to též proto, že pojmy „pop“, „rock“ a vůbec celá tzv. identita hudebního stylu, jsou natolik vágní, že s nimi nelze přesně pracovat. Dokumenty katolické církve přitom bývají velmi precizní, někdy až moc (viz třeba oblast sexuality). Co ale teď zřejmě hrozí, je určité „zpolitizování“ liturgické hudby: budu třeba já moci i dál zpívat chorál, aniž bych měl pocit, že v církvi přispívám k něčemu, k čemuž přispívat nechci?

Milý Milane zdravím  Návštěva Benedikta VXI se mi moc líbila byla to nádhera jak jse mu mávlali do Papamobilu byl to promě hezký zážitek a moc se mi to v Brně V Tuřanech Moc libilo. Moc zdravím z Rudíkova Zdenda Uchytil i ve Staré Boleslavi jsme to Sledovali bylo moc hezké.

9.11.2009, 22:03
reagovat

Bulvární hudba do liturgie nepatří, zejména obětuje-li ji Kristův náměstek. Znám stovky mladých lidí, kteří pěstují odpovídající hudbu, ale ti nebyli puštěni ke slovu, tedy ke zpěvu. Takže to celé připomínalo Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Hosana a mávání ratolestmi. Uvidíme, kdo bude stát pod křížem s Ježíšovou Matkou.

Milan Tesař
10.11.2009, 22:47
reagovat

Milý anonyme, je velmi snadné cejchovat nálepkou \"bulvární\" hudbu, které nejen nerozumíte, ale ani nechcete rozumět. A ještě snadnější je trousit jedovaté poznámky v diskusích, kde se můžete skrýt za anonymitu nic neříkající přezdívky. Ale na obojí máte samozřejmě právo. (Mimochodem já za bulvární považuji právě onu \"lidovou\" anonymitu vašeho vystupování, která připomíná hospodské řečnění.)

11.11.2009, 21:42
reagovat

Chápu že kritické připomínky odbydete nálepkou hospodské řečnění. Všiml jsem si, že snášíte jen pochvalné bla bla bla

11.11.2009, 15:32
reagovat

Vážený pane  Tesaři, račte se podívat na stránky www.regenschori.com kde je šifra vysvětlena. Bohužel jsem se domníval, žeš je známa jako šifra mistra Leonarda. Jak vidím, není a prosím za omluvu...

Milan Tesař
13.11.2009, 19:45
reagovat

Tak aspoň vidíte, že vaše šifra (ještě) tak známá není. A asi je to užitečné prozření, ne? Věřte, že než jsem vás jako anonyma označil, zkoušel jsem přes Google hledat, kdo se za tou zkratkou může skrývat... a neuspěl jsem. Tak se moc omlouvám, že jsem vás neznal. - Ano, je pravda, že mě dosud nenapadlo se zrovna na www.regenschori.com podívat, stejně jako jsem do vypuknutí této kauzy nevěděl o existenci www.varhanici.info. Na druhou stranu: Vy sledujete třeba www.folkcountry.cz, www.indies.eu, www.folktime.cz a další užitečné hudební stránky?? :-))

Cítím povinnost přidat svůj příspěvek do diskuze. Je mi skoro 60, z toho 26 let vykonávám varhanickou službu. Hudba při mši svaté s papežem ve Staré Boleslavi se mi líbila. Včetně žalmu - a nejen v originále 28. 9., kdy jsem byla ještě plna dojmů z Brna, ale klidně si bohoslužbu pustím ze záznamu a užívám si setkání s papežem i hudební doprovod znovu a naplno. Děkuji všem, kteří se na výběru a nácviku skladeb podíleli a obdivuji je za to. Tisíceré díky! Ludmila U.

Dostala jsem se k diskusi o hudbě na mši svaté ve Staré Boleslavi. Až se divím, kolik kritiky a nenávisti se v lidech najde. Sledovala jsem mši svatou v televizi a musím se přiznat, že už vůbec nevím, jaká hudba mši svatou doprovázela, ani si nevzpomínám, že by mě něco popudilo k nenávistným reakcím. Jen si vzpomínám, že jsem mši svatou s radostí sledovala - sloužil ji přece náš milý papež Benedikt. A taky že tam byli mladí, což je moc dobře. Ale stejně po přečtení diskuse nevím: nejsem nějaká divná, že nekritizuju?

Kateřina
6.11.2009, 19:38
reagovat

Jsem docela pro to, aby se \"scholy\" podílely na liturgii mnohem více, než doposud. Mohly by doprovázet svým zpěvem a hrou i všední dny, také svatby a pohřby a vůbec vše, co běžně obstarávají varhaníci. To vše zcela zdarma, za tzv.vatikánskou měnu. Proč by měli dostávat mzdu za to, že jsou vyznamenáni tím, že mohou hrát Králi nebe i země? Myslím, že těch varhan už v historii bylo dost a je načase otevřít prostor novému křesťanskému umění. Pak se taky ukáže, kdo má jaké úmysl, kdo to myslí upřímně a kdo se denně nechá rád povznášet k našemu Bohu. A protože je těch mladých docela dost v kostelích právě i ve všední dny, tak to jistě nebude problém a s nadšením to přivítají ti pravidelní návštěvníci bohoslužeb.

F.anda
4.11.2009, 18:18
reagovat

Děkuji za anketu, osobně mi tam chybí pole: Všemi způsoby, které bych mohl zaškrtnout. Ale to je asi jen má malichernost.

Na celé věci mě nejvíc mrzí styl těch diskusí. Diskuse ano, ale kultivované. Sama zpívám v chrámovém sboru, ale hudba ve Staré Boleslavi mě nijak nepohoršila. Já sama bych asi nekombinovala mládežnicou hudbu s ordinariem doprovázeným posádkovou hudbou. Dala bych přednost recitaci nebo zpěvu bez doprovodu, ale to je můj subjektivní názor. Jinak souhlasím s paní učitelkou Landovou \"chval Boha, jak moha\" a dodávám \"kultivuj přitom sám sebe - hudebně, i lidsky\". A spolupracuj se všemi, kdo Ti v tom mohou pomoci. Snad může pomoci i arabské přísloví: Moudrost má deset přikázání - devěkrát mlč a podesáté mluv málo.

Liturgická komise jednala o otevřeném dopisu varhaníků

V pátek 30. října proběhlo za předsednictví kardinála Miloslava Vlka a Mons. Františka Radkovského řádné zasedání Společné liturgické komise pražské arcidiecéze a plzeňské diecéze. Komise se zabývala i \"Otevřeným dopisem mladých lidí všeho věku o liturgii\", který napsala a zveřejnila skupina chrámových varhaníků jako negativní reakci na hudební složku mše svaté, kterou slavil Svatý otec s mladými a ostatními poutníky ve Staré Boleslavi, a odezvou, kterou tento dopis vyvolal.

Přestože komise chápe důvody znepokojení signatářů dopisu, nemůže souhlasit ani s jeho formou, ani způsobem prezentace, a odmítá je.

Komise se nebude vyjadřovat k jednotlivým v dopise vyjádřeným tvrzením, výtkám a názorům, protože touto formou o církvi a její liturgii jednat nelze. Chápe však, že vhodnost jednotlivých žánrů a druhů liturgické hudby představuje aktuální problém i výzvu, které volají po řešení. Jako první krok se proto rozhodla uspořádat dne 23. ledna příštího roku ve spolupráci s dalšími zainteresovanými institucemi veřejný studijní den - jednodenní konferenci věnovanou této problematice.
http://claritatis.cz/zpravy/z-domova/liturgicka-komise-jednala-o-otevrenem-dopisu-varhaniku/3364

Jiří Kudrna
31.10.2009, 20:49
reagovat

Zdravím všechny, mohl by mi někdo odpovědět, jestli se k tomuto  řekněme problému vyjádřil Svatý Otec? Moc by mě zajímalo jak se on konkrétně staví k hudbě, která zazněla přímo v Boleslavi. Jeho stanovisko by koneckonců mohlo přinést rozuzlení této diskuse i mnoha dalších, potože to napadání mi nepřijde ani trochu křesťnaské.

10.11.2009, 14:03
reagovat

Sv. Otec své stanovisko k liturgické hudbě vyjádřil již opakovaně předem. Je na všech aktérech, aby si to  porovnali a pak hlavně srovnali se svým svědomím.

Milan Tesař
10.11.2009, 22:44
reagovat

Svatý otec napsal 9. října kardinálu Vlkovi: „Prosím Vás, abyste mé vděčné a srdečné uznání předal svým spolupracovníkům, kteří byli zapojeni do přípravy cesty, do koordinace různých setkání, zvláště pak do organizace a průběhu slavnostní mše svaté ve Staré Boleslavi. Prosím, abyste mou vděčnost
zprostředkoval i představitelům veřejného života a všem, kdo jakýmkoli způsobem
přispěli k mému příjemnému pobytu. Bůh ať žehná a oplatí všem jejich laskavou dobrotu!
Uchovávám živě v paměti všechna setkání a mše svaté, které proběhly, a přeji si z celého
srdce, aby všechen křesťanský lid, svěřený Vaší pastorační péči, mohl z této události
milosti získat novou duchovní a apoštolskou horlivost. Spojuji se s Vámi v modlitbě k
Duchu svatému, aby se světlo evangelia stále více šířilo ve Vaší zemi. O to prosím Pána a
na znamení své lásky rád uděluji Vám, kněžím, řeholnicím, řeholníkům a věřícím laikům
arcidiecéze své apoštolské požehnání.“

Jana M
31.10.2009, 15:21
reagovat

Je neuvěřitelné, jak, jindy tak soudržné společenství věřících lidí, dokáže rozhodit tak podružný detail, a to opakovaně, na několika frontách. Čím to, že se pokaždé najde plamínek, který přiživí malicherné spory a hlavní myšlenku, na které se jinak všichni shodnou, nechá nedotčenou?

10.11.2009, 21:19
reagovat

Opravdu soudržné společenství katolíků bylo v čase totality.V posledních dvaceti letech se to drobí a drobí, přesně podle programu rozděl a panuj. Není to hudba, která toto štěpení nyní zavinila. Na hudbě se to jen promítlo.

josma
30.10.2009, 08:14
reagovat

Díky za přidanou novou anketní otázku. Ačkoli připouštím, že internetové hlasování není objektivní, má nespornou výhodu. Nikdo v hlasování  neuráží a netupí. Zloba zůstává doma.

Tomáš Navrátil
30.10.2009, 00:13
reagovat

Na webu Radia Proglas je člověk \"exkomunikován\" prakticky na počkání. Názory, které někomu nevoní, se prostě a jednoduše smáznou - viz např. http://www.proglas.cz/detail-clanku/dopis-mladych-o-liturgii-dobry-umysl-nebo-normalizacni-pamflet.html a komplet smáznutá diskuze, ovšem po varování, že je člověk \"konzervativec\". (Ta slečna či paní, co tam psala, se varování nedočkala).

Děkuji pánům redaktorům, že konečně otevřeli karty a nehrají na nás betla. Že je konečně jasné, jak se věci mají. Konečně je jasně vidět, kde je a kde není ochota k diskuzi. Děkuji za toto svědectví.

Milan Tesař
30.10.2009, 08:12
reagovat

Vážený pane Navrátile, sice jsem se zařekl, že na Vaše nenávistné výpady už nebudu reagovat, nicméně tady si dovolím poopravit další Vaši věcnou chybu. Pod článkem, na který upozorňujete, nikdo diskusi nesmázl, neboť tam žádná diskuse nikdy neběžela. Šlo pouze o kopii mého článku, o kterém se diskutuje zde (a já nechci, aby se diskuse dublovala). Na webu www.proglas.cz se diskutuje (a i Vy diskutujete) pod článkem mého kolegy Luďka Strašáka: http://www.proglas.cz/detail-clanku/o-dopisu-mladych-o-liturgii.html. Příště prosím napočítejte do stovky, než začnete psát další horkokrevný příspěvek a rozsévat kolem sebe zbytečnou zášť. Děkuji. V dobrém Milan Tesař

Sleduji několik diskusí na toto téma a podepsala jsem tisicerediky. Je dobré, že se konečně začíná mluvit o tom, co už tolik let \"bublalo\" pod povrchem. A napjatě očekávám reakce našich biskupů. Kdybych se pokusila o nějaké shrnutí, vyjádřila bych to takto: Existuje velká většina katolíků, kteří se řídí moudrým heslem našich předků \"chval Boha, jak moha\". Takové křesťany- bez rozdílu věku- těší, když je Pán Bůh chválen. \"Citerami, bubny, cimbály zvučnými\", latinskými zpěvy, jednohlasem, vícehlasem, varhanami, písněmi z kancionálu nebo kytarovkymi z \"Hosany\". Nikomu nic nezakazují, nikoho z Božího chválení nevylučují, pěknou muziku pochválí, ať ji zpívá chrámový sbor nebo dětská schola... A pak existuje druhá skupina lidí, kteří si myslí, že jen oni vědí, jak se má Pán Bůh správně chválit, jen oni zpívají ty správné písně a o zpěvech těch druhých se vyjadřují s pohrdáním jako o ostudě a hanbě.., nejraději by jim to zakázali  a vyhnali je z kostela. Oni přesně vědí, co se Pánu Bohu líbí, a hlavně že zpívání těch druhých se mu určitě nelíbí. Kde v sobě berou ti lidé tolik pýchy?

18.11.2009, 15:42
reagovat

Milá paní učitelko, děkuji vám. Mohu podepsat vše, co jste napsala, a nemusím to znovu vypisovat...

Jara
30.10.2009, 07:36
reagovat

Ti strašně pyšní lidé jsou většinou ti hlupáci, kteří se hádají s celým světem (i svou rodinou), protože věnují všechen svůj volný čas liturgické hudbě. (Hraní na mších, nácviku, rozepisování, sháněním not, studiu...)(Věšinou zdarma.)

6.11.2009, 15:41
reagovat

přesně tak znám podobné případy z okolí, dávají tomu všechno a tak chtějí podle sebe a svých názorů vše srovnat...

Jara
8.11.2009, 13:46
reagovat

Je-li to v souladu s liturgickými předpisy, nelze proti tomu nic namítnout...

honza
29.11.2009, 15:10
reagovat

Věnovat tomu VEŠKERÝ volný čas sice nemusí být v rozporu s liturgickými předpisy a i výsledek může být v souladu s nimi, ale zcela jistě je to v rozporu se zdravým rozumem a také s mnoha jinými \"předpisy\", které mluví o tom, kolik času má člověk věnovat rodině :-)

30.10.2009, 00:12
reagovat

Mně se třeba . nelíbí, když pětaosmdesátiletá farská hospodyně třaslavým hlasem pěje o \"přesladce, přelíbezném Ježíši\", doprovázeje se na harmonium v terciích stylem \"vidlák\". Nelíbí se mi, když kněz drží už pět minut pozdviženou Eucharistii a čeká a čeká a sbor na kůru pěje už pošesté dooonaaaa  nooobiiis  paaaaaaceeeeem a následuje dlouhá dohra....
Někomu se třeba nelíbí, že černoši při mši svaté křepčí v rytmu bubnů... Ale nedovolila bych si říci:tohle se Pánu Bohu nelíbí, vy mlčte. Co když se Mu to líbí? Co když se Mu zrappovaný žalm zrovna líbí? /tak jako většině dnešních mladých, kteří tak vyjadřují svůj vztah k Bohu/. Každá doba /a každý národ / má přece své vyjadřovací prostředky! I v hudbě /kdysi byla zakázaná i zvětšená kvarta/. Kéž by se zastánci \"jediných správných zpěvů\" dokázali zamyslet nad celým problémem z tohoto úhlu. Jak to asi vídí /a slyší/ Pán Bůh?

Hudba ve Staré Boleslavi se mi líbila a působila naprosto důstojně, není pochyb o tom, že oslavovala Boha. Proto nemůže být špatná. Co říkám na dopis varhaníků? Nemůžu si pomoct, ale opravdu z tohoto dopisu na mě působilo něco hodně negativního. Především zloba, odsouzení a pýcha. Jakoby jim někdo ukřivdil nebo co. Když jsem to přečetla, tak jsem byla otřesena tím, jak mohou křesťané takto jednat. Na závěr bych chtěla říct, že varhanní hudbu mám moc ráda.

Radima
29.10.2009, 09:37
reagovat

Ještě po včerejšku bych ráda něco dodala. Včera jsem totiž slyšela přenos mše z kostela Sv.Mořice v Kroměříži a tam se ta \"moderní hudba s kytarou\"  vyskytla. Necpala se do liturgických textů,  byla jen vložena a byla jemná, decentní a přišla mi v tom proudu obřadu pěkná a funkční. Líbila se mi.
Tak mi došlo, že fígl je opravdu v tom, s jakým citem pro věc a  na jaké urovni se to dělá. Na  tom záleží. Když kytara zní jako amatérská akordová produkce od táboráku, je to něco jiného, než když je použita jemně, decentně a poučeně, jako včera na té mši svaté na Proglasu - čili Schola Cantorum od Sv.Mořice.
To je rozdíl jako je rozdíl třeba mezi Jarkem Nohavicou a Michalem Davidem:-) Ve Staré Boleslavi to prostě znělo jako Michal David.
Dodám ještě, že v té Boleslavi taky dost křečovitě a trapně působily ty moderátorské roztleskávačské pokusy o všelijaké to \"spontánní\" skandování trochu podivných a podle mě ani ne moc povedených hesel.  Jenomže my jsme tam nebyli na koncertu megastar, ani na volebním mítingu ani na fitbalovém zápasu.
Tak to ještě dodatek k těm \"zvukovým projevům\" ve Staré Boleslavi.
Děkuji za trpělivost.

Marián Frolo
28.10.2009, 21:14
reagovat

Pane Tesaři, takovýto článek se od někoho jako jste vy, dal čekat. Vy můžete za to, že z křesťanského rádia je rádio folkové. Jsem členem Klubu přátel RP, ale sám ho neposlouchám, protože se to nedá. Jediné období, kdy jde folk do háje, jsou vánoce. Takže už z vašeho zaměření je jasné, že takovou hudbu, jaká zněla v Boleslavi, budete obhajovat.
Nedávno jste se stal generálním sekretářem CERCu. Ještě že jen sekretářem! Být generálním ředitelem, tak za krátkou dobu budou folková rádia nejen z Proglasu, ale ze všech křesťanských rádií v Evropě.

Milan Tesař
30.10.2009, 08:25
reagovat

Vážený pane Frolo, mohu Vás uklidnit a ubezpečit, že úlohou Evropské konference křesťanských rádií (CERC) vůbec není ovlivňovat, jakou hudbu (či co jiného) tato rádia vysílají. Jedná se o samostatné stanice, z nichž mimochodem velká část hraje komerční pop, který bych si na Proglasu v takové míře zařadit netroufl. Moje úloha generálního sekretáře (což je vedle reprezentativní funkce prezidenta vlastně nejvyšší výkoná funkce v CERC) je udržovat komunikaci mezi členy, nastolovat témata společných setkání, případně (což je mé přání do budoucna) vytvořit platformu pro vzájemnou výměnu především informací. Zde může dojít i na výměnu hudby, pakliže budou mít kolegové z jiných rádií zájem. Nicméně je jasné, že zrovna o český folk zájem asi nebude, protože ten stojí víc než na hudbě na textu. Můžete tedy opravdu být klidný.

Radima
29.10.2009, 09:48
reagovat

Nemůžu souhlasit, že by Proglas byl folkový. To bych asi neposlouchala taky. Mě přijde docela vyvážený, i když \"klasiky není nikdy dost\" - ale chápu, že ne každý miluje klasiku, žejo.
Osobně dávam přednost kvalitě at už v jakémkoli žánru a lepší dobrý folk, než kýčovité zpěvy náboženského vytržení amerického typu,(které se naštěstí na Proglasu nevyskytujou)
Jistě se na Proglasu najdou slabé kousky (napadá mě třeba megaúlet pana Zmožka Jeruzalééééém), ale nějakou přehnanou folkovitost bych mu nevytýkala.
Jestli vy náhodou neházíte do jednoho - folkového - pytle všechno, co není lidovka, bigbít nebo klasika:-)))

Dobrý den. Těžko je mi, když čtu text petice. Ještě více však, když čtu jednotlivé urážky příznivců jednotlivých hudebních stylů.
Věcná a odborná debata nad praktickým uchopením liturgické hudby zde v posledních desetiletích jistě chybí a čeká na svého moderátora. Tímto se však debata nezačíná a v tomto souhlasím s P. Ptáčkem. Je mi těžko z urážek a povrchních konstatování. Je mi líto, že taková jména jako Přemek Kšica (můj dlouholetý přítel se kterým jsem prováděl jako dirigent \"Durufleho\" Requiem ) a Radek Rejšek (kterého skladby jsem rád zpíval v Piccolo coro) se propůjčili k takovému typu komunikace. Vždyť já i Vy jste studovali hudbu tak dlouho, abyste pochopili, že se pohybujete na tenkém ledu semanticko-sociologického pohledu na termín \"Hudební styl a sloh\". Jsme regenschori - vystudovaní odborníci na zvládnutí hudby, řízení a umění zpěvu, skladby, improvizace a liturgie. Doufám, že mnozí jste to takto pejorativně nemysleli a svým podpisem jste se jen vyjádřiji ke svému subjektivnímu pocitu. Já jsem tak učinil u \"tisicerediky\" a mohu si jen přát více, aby jste uklidnili internetové emoce a začali podnikat skutečné kroky k diskuzi - zvláště pak my odborníci bychom měli jít příkladem. Jsem připraven odpovědět na meily a předložit jednotlivé akcenty z historie.
Je mi líto, že na této půdě interpretujeme složité definice církevních dokumentů  a na tomto základě parcipujeme vlastní názory.
A ještě jedno - prosím neukazujme závist a nepokoru. grobarmartin@seznam.cz
...

10.11.2009, 14:13
reagovat

Jen s úzkostí se dá sledovat ta diskuse kolem hudby. Je to uže jen obraz velkého zmatení. Babylon. Jen s úzkostí je možno vnímat, jak i křesťanská (dnes už se slovu \"katolická\"   vyhýbá kdekdo) inteligence se dává oblbnout.

Milan Tesař
10.11.2009, 16:29
reagovat

A to se za své názory tak stydíte, že nemáte odvahu se podepsat?

Tomáš Navrátil
28.10.2009, 20:09
reagovat

Je mi velmi těžko z Vašeho příspěvku. (nejen) Já skutečně silný proud popular mladým nezávidím. Copak lze závidět nedobrou cestu?

2.11.2009, 23:37
reagovat

Kde se ve vás bere ta jistota, že kytary jdou špatnou cestou. Urážíte tím mnoho lidí a poškozujete tím vlastní zájem varhaníků. Přišli jste s jedem, který působí zlo. Ještě jste to nepostřehl? Tak si omyjte oči v rybníce Siloe. Moc mě tato situace mrzí.

Kateřina Tetivová
27.10.2009, 16:13
reagovat

\"Mou zkušeností je naopak neutuchající originalita a jedinečnost mladých.\"
O jedinečnosti a originalitě mládeže vůbec nepochybuji, ale má to mít své meze. V tomto případě byli jedineční a originální až moc.

\"skloubit setkání papeže a mládých spolu s Národní svatováclavskou poutí je tkařka neřešitelný problém, \"
S tím taky souhlasím, jenom je otázkou, jestli z tohoto opravdu náročného projektu nemělo něco vypadnout než usilovat  \"nacpat\"  tam za každou cenu co nejvíc žánrů. Ono někdy méně znamená i více.

S Jendou Lukešem jsme stejně staří a známe si několik let. Nikdy by mne nenapadlo, že to bude on, od koho uslyším, že text na \"dopis.varhanici.info\" si prý určitá skupina lidí připravila předem, jako cílený útok na jinou skupinu lidí. O něčem vypovídá také skutečnost, že mi svůj zdroj dosud nesdělil.

Nerad argumentuji ad hominem, ale protože druhá strana dala ústy např. kněze Josefa Ptáčka najevo, že o věcné argumenty, jako jsou citace církevních dokumentů nestojí, musím.

Pan František Němec není katolík, svými výroky se sám exkomunikoval. Např. tímto, cituji:
Katechismus není nic jiného než \"souhrnný text vyjadřující jak v daném okamžiku církev rozumí bibli a evangeliu\" a pro křesťana není studium katechismu povinností. Tečka

Hrozí, že si bude podpisy pdo Tisíceré díky vykládat, jako podporu veškerých svých názorů.

29.10.2009, 14:18
reagovat

aha...takže z tohoto příspěvku mi vyplývá, že každý, kdo neumí KKC nazpaměť a kdo vysloví vlastní názor musí být exkomunikovaný?...zajímavé...

Tomáš Navrátil
30.10.2009, 00:21
reagovat

A ten, kdo hraje na varhany podle \"středověkých\" liturgických předpisů! Ten taky! :-D

27.10.2009, 14:39
reagovat

dobrý den, nechci číst a podepisovat ani jednu petici, natolik mi to nepřijde důležité se tím propracovávat. Jen můj nazor, když už jsem se k tomuto tématu nachomýtla: V Boleslavi ta moderní hudba (zpěv) během liturgie na mne zapůsobila poměrně značně špatně, nepatřičně. Jako pěst na oko. Jsem tedy zastáncem té \"středověké\", tradiční  hudby a zpěvů. Těžko se definuje \"posvátnost\", to ano, ale pokud ji nelze dobře vysvětlit slovy, tak to nic neznamená. Hudba působí beze slov, na pocity, na duši . A dávno se ví, že v tomto ohledu není hudba jako hudba. (J.S.Bach by vám to vysvětlil :-)
Jinak já ráda poslouchám kdeco a myslím, že  mimo samotný obřad, liturgii ať se zpívá, co koho baví a co se mu líbí, pohoda.
V té Boleslavi jsem to cítila jako takovou pihu na kráse a přenesla se přes to s myšlenkou : inu co, nic není úplně dokonalé.
PS: doufám, že jsem to napsala správně podle pravidel českého pravopisu:-)))

Lucie Kluchová
27.10.2009, 13:00
reagovat

Podepsala jsem dopis Tisíciré díky. Pročetla jsem si i onen \"Otevřený dopis\" a nebylo mi z toho dobře. Spíš naopak. Opravdu to vypadá jako hon na čarodějnice. Už jen zbývá postavit hranice. Chápu, že se každému líbí něco jiného, to je v pořádku. Ale co je moc, to je moc. A čeho chtějí vlastně dosáhnout?  Abychom se začali bát o podobu různých setkání mládeže - např. celostátních...Hudební doprovod při mši záleží na charakteru té boholužby. Hudební doprovod v Boleslavi byl skvělý. Myslím, že výběr SBMky byl tím nejlepším, co se mohlo udělat. Díky za SBMku, ale i za další scholy - Credenc, VeKa,...A taky dík za tento článek - je  skvělý. A jsem ráda i za vyjádření biskupa Radkovského a také za skvělou odpověď Štěpána Policera....
Reakce Honzy Marka je dost trefná.
PS: Jak se pozná posvátná hudba?!?!

Jara
29.10.2009, 14:52
reagovat

Milá slečno, posvátná hudba je jedna věc, druhá je hudba liturická, která se řídí jistými pravidly, které vy bohužel asi neznáte. To, že se nejedná jen o zkostnatělé předpisy, na to vemte jed... Už sv. Benedikt (ne papež...)říká: \"Zachovej řád a řád zachová tebe.\"Při mši sv. si nemůže dělat každý, co chce. To ví každý věřící, ne-li kněz. Divím se P. Ptáčkovi...,(asi by měl opakovat liturgiku.)

27.10.2009, 20:34
reagovat

Vážená Lucie, píšete: \"Chápu, že se každému líbí něco jiného, to je v pořádku.\" Podle tohoto schématu pak určujeme, co se bude při mši hrát a zpívat. Ale to není v pořádku. Dokonce i biskup Radkovský přiznal, že šlo o pop, svrchovaně SVĚTSKOU záležitost. Tím tedy sám popřel, že při liturgii zněla hudba, kterou Učitelský úřad Církve nepovažuje za vhodnou. Schovávat se za berličku \"psal to pan biskup\" je stejné jako s tím \"papež mával i na kapelu\" (tak on asi schválně na ní mávat nebude! to by bylo stejně směšné, jako napsat, že je měl po levici, takže půjdou do pekla...) Nelíbí se mi, jak se stále oháníte frázemi o farizejství, o absenci lásky, o honu na čarodejnice. Snažíte se nás tak zaškatulkovat mezi nějaké fanatiky, místo abchom spolu diskutovali na rovnocenné rovině, používajíc argumentů a ne manipulací. Tak to aspoň dělá pan Tesař, kterému za to děkuji! (i když mi vadí to překrucování)
P. S.: Jak se pozná neposvátná hudba? Myslím, že mnohem snadněji než naopak.

Pavel Marek
27.10.2009, 16:16
reagovat

Jak se pozná posvátná hudba? Definice na to asi není. Určitým vodítkem může být věta z dokumentu Musicam sacram (čl. 63): \"Přece však to, co se podle obecného mínění a obecné praxe hodí jen pro hudbu světskou, ať je naprosto vyloučeno z každého liturgického úkonu i z pobožností.\" Celé znění dokumentu: http://www.sdh.cz/sdh_htm/archiv/mus-sac.htm#nahoru

Milan Tesař
27.10.2009, 20:36
reagovat

Ano, a to je přesně ono. Děkuji za připomenutí tohoto dokumentu, protože výraz \"podle obecného mínění a obecné praxe\" je zde klíčový. Není nijak exaktní (že, Martine?) a nabízí jistě větší množství výkladů. Určitě se zde shodneem na extrémech: gregoriánský chorál jistě je pro liturgii vhodný, zatímco techno, death metal nebo hiphop spíše ne. Jenže folk, rock nebo pop jsou někde uprostřed. A tam už potom záleží na každém z nás, jak je vnímáme. Čím tedy měřit ono obecné mínění? Nadšenými davy ve Staré Boleslavi? Nebo méně nadšeným a méně početným virtuálním davem podepsaným pod petici? I ta obecná praxe se samozřejmě časem vyvíjí.

28.10.2009, 12:14
reagovat

Dobře, tak ještě jednou: Co se svrchovaně hodí pro hudbu SVĚTSKOU. Pane Milane, zde přeci není o čem polemizovat! \"Folk\", který se zpívá u táboráku či poprock linoucí se z rádií, to JE SVĚTSKÉ.

Pavel Marek
27.10.2009, 22:23
reagovat

Pane Milane, máte jistě pravdu v tom, že obecná praxe se - stejně jako vše ostatní - vyvíjí. A také v tom, že folk nebo pop zajisté není tak tvrdý jako třeba metal. Ale je třeba všimnout si i další části věty, kterou jsem zmínil.  Představte si, že nevíte, kde jste (třeba vás tam dovedli se šátkem přes oči). Uslyšíte hudbu a zpěv, třeba ten pop. Textu nebudete rozumět (třeba je v jazyce, který neznáte). Poznáte, kam vás dovedli? Určitě jako první místo nebudete tipovat chrám. A o tom to právě je.

Milan Tesař
27.10.2009, 22:39
reagovat

Milý pane Pavle, to už se dostáváme do zajímavé roviny spekulací. Představte si, že neumím maďarsky, budu mít zavázané oči a někdo mě přivede na maďarskou mši. Celebrující kněz bude mít nepřiíjemný hlas (například vadu řeči, bude koktat). Poznám, že jsem na mši? * Berte to jako řečnickou otázku a důkaz toho, že se vlastně jen zamotáváme do rádobyargumentů a protiargumentů. * Ještě mě mimochodem napadá jeden pohled. Někdo potřebuje k plnému prožívání liturgie hudbu spíše klidnou, usebranou, tichou, druhý jásavou, v dobrém slova smyslu burcující. To je psychologická záležitost. I pro tuto pestrost nás lidí nelze jednoznačně říct, který druh hudby je sám o sobě duchovní a který ne. (Samozřejmě stále s vědomím, že existují ty extrémy, o kterých jsem psal: metalové chrčení asi za liturgickou hudbu v naší tradici nikdo považovat nebude.)

Pavel Marek
27.10.2009, 23:21
reagovat

No bezpochyby že existuje liturgická hudba poklidná i jásavá. Ale volba, kterou hrát, závisí právě na liturgii. Třeba v postním období se moc jásat nebude, na rozdíl od slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Čili zde nejde o osobní preference. Hudba prostě má cosi vyjadřovat a také to vyjadřuje (přinejhorším to, že hudebník je vedle jak ta jedle). Co se týká příkladu s knězem, tak to co píšete, bylo v minulosti skutečně považováno za velmi důležité (aby se toto nestávalo). Dnes už to možná bude trochu jiné, protože kněží je málo...

Milan Tesař
27.10.2009, 23:56
reagovat

Máte pravdu, ale já jsem nepsal, že jde JEN o osobní preference. To je podobné jako s dětmi v kostele. Někoho přítomnost hlučnějších malých dětí při mši vadí a ruší jej. Já naopak vždycky tvrdím, že když při mši neslyším výskat a nevidím pobíhat děti, něco mi tam chybí. * Takže ano, jedna věc je volba vzhledem k liturgické době, ale já jsem měl na mysli něco jiného. Někomu rockovější doprovod dovolí prožít bohoslužbu naplno, jiného bude rušit a nenaplní jej. I proto bylo podle mě moudré, že hudební doprovod na obou papežských bohoslužbách byl tak odlišný. Možná i neúmyslně ukazovat onu psychologickou pestrost nás věřících.

Jan Stibor
28.10.2009, 23:33
reagovat

Ano, ale na mši do Boleslavi byli ve farnostech zváni všichni věřící, ne pouze mládež do xx let. Řada z nás nemohla jet na mši \"pro dospělé\" do Brna, např i kvůli tomu že Česká provincie neměla dispens na nedělní bohoslužby jako Moravská a řada z nás má při nedělních mších povinnosti. Z mého pohledu to moudré nebylo.

11.11.2009, 20:58
reagovat

Svým příspěvkem jste prokázal, že selský rozum ještě existuje. V jeho duchu se mělo postupovat již při přípravách namísto mládež, mládež, a co je to třetí, aha, mládež.

Pavel Marek
28.10.2009, 01:56
reagovat

Pane Milane, v otázce hudebního doprovodu papežských mší bych si dovolil s vámi nesouhlasit. Četné reakce po internetu spíš ukazují, že to právě moc moudré řešení nebylo. Tedy u té jedné...

27.10.2009, 12:41
reagovat

Porovnáním databáze v \"protipetici\" vizl. tisicerediky.cz se domnívám, že spousta podpisů je zfalšována a čerpáno je z databáze podpisů této:
http://www.viteznyunor.cz/Petice/Seznam.html?page=1304

viz.např. Ryšávkovi

Tato křivárna je vlastní iniciátorům \"protipetice\" pánům signálníkům Pavliczech a Frankie33.

Jenom upozorňuji na tuto skutečnost, nebo´t oba dva již mnohokrát podváděli na serveru signaly.cz, což je doložitelné. Autor Frankie dokonce napsal! že chce tisíc podpisů a jestli je nebude mít, že si je vymyslí. Je to již smazáno, ale daleko k tomu jistě není.

28.10.2009, 02:18
reagovat

Žádám veřejnou omluvu Quida za sprosté lži, které trousí po internetu. Ryšávkovi z Nemojan osobně znám a pokud Quido jejich podpis zpronevěřuje, ať to dokáže, nebo se omluví. Pokud toho není schopen, nechť nejsou na tento web připuštěni lháři a podvodníci!!! Už na několikáté stránce opravuji tento výmysl a zřejmě skutečně odpovídá povaze \"varhanické\" petice a o lecčems vypovídá. Jak velká a nepřehlédnutelná tu snaha o \"dialog\" a \"toleranci\"... Bohužel...

29.10.2009, 09:53
reagovat

Vy v tom jedete taky pane Pulicere? Ale proč bych se vám měl omlouvat? Spíše byste měl vysvětlit, proč se ozýváte, či snad také máte právo editovat podpisy ve vzdoropetici tisicerediky?
Zde si přečtěte vysvětlení, jak se ryba chytila na háček.
http://crux.lightbb.com/cirkev-u-nas-f8/podvod-v-podpisech-wwwtisiceredikycz-t770.htm#31597

Tomáš Navrátil
28.10.2009, 08:34
reagovat

\"Už na několikáté stránce opravuji tento výmysl a zřejmě skutečně odpovídá povaze \"varhanické\" petice a o lecčems vypovídá. Jak velká a nepřehlédnutelná tu snaha o \"dialog\" a \"toleranci\"... Bohužel...\"

Žádám Vaši veřejnou omluvu za tento výrok - dále žádám vysvětlení důvodu smazání mých příspěvků.

31.10.2009, 22:25
reagovat

Nenávistných Quidů a Navrátilů je mi opravdu ze srdce líto...

Jiří Mataj
26.10.2009, 22:46
reagovat

Je škoda,že křesťané opět plýtvají svou energií na souboj s fiktivnimi ďáblíky místo toho,aby se soustředili na skutečné bitevní pole a žili lásku k bližním.Lpění na pseudotradicích úzkost nikomu nevyléčí.Jestli mše pro někoho \"nefungovala\" možná kvůli modernější hudbě,tak ať jde předně sám do sebe a vrátí se jako ztracený syn k lásce a pokoře,kterou ztratil a která dnes tak chybí.Vrať se a nenuť místo toho církev,aby se ona vracela do středověku,ve kterém si ani nežil a nevíš co obnášel.

mini
26.10.2009, 19:11
reagovat

je zajímavé, kolik je v Čechách odborníků na muziku a kolik umějí udělat pravopisných chyb!

josma
26.10.2009, 16:14
reagovat

Text \"charty 1\" jsem zaslech na Proglase. Od té doby sleduji vývoj, postoje, názory. Nepodepíši ani jednu petici, protože si myslím, že takhle se problém neřeší. Mě se líbily obě pojetí, ale mrazilo mi v zádech při MB. Je to asi tím, že jsem nešel na mši kritizovat, ale žít. Ještě dodatek: Mám skoro 50, líbí se mi barokní hudba, mám jen nicotné hud. vzdělání, ale snažím se poslouchat srdcem.  Překvapilo mne že je toliko mladých tak výrazně hudebně vzdělaných. Je mi však líto, kolik zloby nosí v srdci. Možná je to tím, že chtějí být...papežštější než papež.

Dovolte mi ještě několik postřehů a reakci na http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/o-dopisu-mladych-o-liturgii.html
ad 1., 5.: Otevřený dopis vyjádřil názor na problém,který dlouho zrál a papežskou návštěvou jen vyvrcholil.Zanechme malichernýh sporů o tom,komu papež mával nebo nebo.O to autorům dopisu vůbec nešlo.Nemají snad křesťané právo vyjádřit svůj názor a nesouhlas?Tak nás vnímá možná česká veřejnost,jako plaché a bojácné.Ale pokud vidíme,že se liturgie neřídí podle učení Církve,a jsme o to více znechuceni,když se to děje při návštěve Svatého Otce(pro kterého jsme chtěli to nejlepší),máme právo se ohradit.Vyčítat nám,že tím zapřičiňujeme rozkol, je zavíráním problémů pod pokličku a neférovým jednáním, které se snaží vyvolávat pocity viny. Ad 2.: \"To je to, co  dělá hudbu - ale nejen hudbu - posvátnou, nikoliv forma, ale úmysl.\" To je, myslím, jako napsat \"účel světí prostředky\". Zbožný text ještě nic nezachrání. Aby bylo dílo duchovní, musí slpňovat oba atributy: i text (což je samozřejmé) i hudbu.
Ad 3.: Ježíš zpíval židovské zpěvy, z nichž gregoriánský chorál téměř bezprostředně vychází. Varhany byly světským nástrojem, jejichž produkci odsuzoval zpočátku středověku i papež, ale pouze ve své původní světské formě: jako nástroj, který vydával spíše než hudbu zvukomalebné hluky. Svou pozici v chrámu si varhany časem právem rehabilitovaly,  jako doprovodný nástroj k chorálu, protože svou povahou klidného, důstojného tónu byly  nástrojem nejvhodnějším, což trvá do...

26.10.2009, 12:49
reagovat

(pokračování)Ad 4.: Proč byly do Staré Boleslavy zvány celé farnosti? Byla mše primárně pro mládež (jako v Kolíně nad Rýnem), nebo jako vrchol papežovy návštěvy České republiky o svátku našeho patrona a mučedníka sv. Václava? Ale i tak, ve své podstatě je dopis i proti tzv. hudbě při světových setkáních mládeže (při liturgii!). Tyto  trendy, stejně jako fakt, že se v některých západních státech už prakticky neslaví svátost smíření, nejsou oficiálním učením Církve, byť je na nich přítomen Svatý Otec.
Liturgická hudba by měla být v první řadě duchovní a důstojná. Teprve poté kvalitní. Byly jsme na stejné mši. :o)

Tomáš Navrátil
30.10.2009, 00:37
reagovat

Obávám se velmi, že odpověď na otázku, proč byly zvány celé farnosti, najdete spíše např. zde: http://farnostletohrad.rajce.idnes.cz/ nebo zde: http://www.farnost-tyniste.wz.cz/img/rockova_mse/index.html. Pravděpodobně \"SE\" automaticky počítalo s tím, že jsme všichni dostatečně uvědomělí, abychom tak velké sousto zhltnuli podobně jako vřelý brambor a s vykulenýmia očima a bolestí rozevřenou pusou (hubou) byli považováni za nadšené příznivce popu při mši. :-)

Helena Hájková
26.10.2009, 11:56
reagovat

Dobrý den, jako maminka na mateřské dovolené jsem měla možnost sledovat papežskou návštěvu jen skrze televizi. Možná byl můj zážitek tedy o to lepší, že jsem \"všechno krásně viděla a slyšela\". S výběrem hudby jsem byla maximálně spokojená; podle mě odpovídala v Brně i Boleslavi prostředí a smyslu setkání. Zároveň bych chtěla také vyzvednout hudbu v Praze na dalších setkáních... nenapadlo mě ani uvažovat, že by to mělo být jinak. Prostě jsem to vzala jako fakt.
Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojili do přípravy papežské návštěvy. Je mi MOC líto, že si radost (která byla hmatatelná ze všech setkání) kazíme... v tom jsme my lidé fakt vynalézaví.
Možná můj příměr nakonec bude trochu pokulhávat, ale snad mě pochopíte... Já i můj manžel rádi vaříme. Každý máme jiné zvyklosti a chutě z domova, kde jsme prožili každý sám dobrých třicet let... teď jsme manželé a slaďujeme se. Domluvili jsme se, že vždycky bude vařit jeden nebo druhý. Jeden má plnou zodpovědnost, koření, dochucuje, druhý může pomáhat, ale nemluví do přípravy. Tak můžeme poznávat ve výsledku nápady, tradici a chutě toho druhého. Kdybychom si do toho pořád kecali, tak nic nového bychom nepoznali.
Tak dopřejme všem, kteří \"byli vidět a slyšet\" svobodu v tom, jak svůj úkol zpracovali. Příště budou zpívat a hrát jiní a zase to bude jinak krásné :-) :-)
Radost, pohodu a požehnání všem přeje Helena Hájková

26.10.2009, 13:00
reagovat

Dobře, ale co když je váš manžel na nějaké jídlo alergický? Připravíte mu to i tak a nebude Vám \"do toho kecat\"? Stejně tak Církev předepisuje, aby byla liturgie doprovázena důstojnou hudbou. To není otázka, co se nám líbí nebo nelíbí. Při mši by se nám také líbilo např. sledovat filmy, ale není to liturgii důstojné, stejně jako hudba, kterou si pouštíme z rádia. Návštěva papeže mě také dojala - až k slzám. Ale byl jsem, coby varhaník, který pro chrámovou hudbu \"žije\" MOC rozhořčen. Chci pro papeže, ale především pro Boha: to nejlepší.

Milan Tesař
26.10.2009, 23:21
reagovat

Milý Martine, tvrdíte, že \"Církev předepisuje, aby byla liturgie doprovázena důstojnou hudbou\". Váš problém je ale v tom, že máte našprtanou teorii, ale nedokážete ji aplikovat do praxe. Tedy církev podle vás předepisuje (v obecné rovině), ale vy potom sám sebe pasujete na soudce, který rozhoduje o tom, co důstojné je a co není. A to je a priori špatně. Neexistuje a nikdy nebude existovat jeden jediný názor na to, co důstojné (ještě) je a co (už) není. Na extrémech se asi shodneme všichni (falešně zpívající varhaník a rozladěné varhany asi nejsou důstojné, ale dokážu si je představit ve vesnickém kostelíku, kde není nic jiného k dispozici). Ale vždy bude existovat široký proud čehosi na pomezí, kde mohou mít různí lidé (všichni v té nejlepší víře) různé názory. A v tom případě budu vždy hájit pestrost, i když popový doprovod mše (na rozdíl od folkového) mým šálkem čaje také není.

27.10.2009, 12:41
reagovat

Pane redaktore, mám pocit, že Vám uniká pointa mých příspěvků, tj. diferenciace dvou rozlišných oblastí: kvalita a styl. Rozladěné varhany s falešně zpívajícím varhaníkem jsou stále otázkou kvality. Nemyslím si, že jsem se pasoval do role soudce. Relativizujete pojem důstojné liturgické hudby argumentem, že se nedají určit přesné hranice. Pokud jste v zajetí jednostranného pohledu kvalitní/nekvalitní, lze o hranicích s úspěchem pochybovat, ale pokud jde o styl, jsme schopni jasně určit, co je poprock konzumní společnosti a co je hudbou vycházející z chrámového prostředí, HUDBOU duchovní (nejen textem). O tom, jak se k hudbě při liturgii vyjadřuje Církev, tj. nakolik je hudba světská k liturgii vhodná, se můžete dočíst v příslušných círk. dokumentech (seznam na konci dopisu). Rovněž v radio vaticana pan Ladislav Nosek velmi trefně píše: Papež Jan Pavel II. v r. 2003 vlastnoručně napsal: „Navíc byl v současnosti význam kategorie ´liturgická hudba´ rozšířen natolik, že zahrnuje repertoár, který nemůže vstoupit do slavení liturgie, aniž by znásilňoval jejího ducha a její pravidla.\" Otevřený dopis mi přijde velmi věcný, nikoho neurážející, nenapadající, právem se dožaduje odpovědí a vysvětlení. Dopis byl psán s tím, aby se prosba nezametla pod stůl. Nikdy a nikde nebude jeden jediný názor, na otázku správné liturgické hudby. V tom s Vámi souhlasím. Ale  jen jeden z těchto názorů, tj. oficiální učení Církve, bude správný a pravdivý.

Milan Tesař
27.10.2009, 15:10
reagovat

Ano, kvalita a styl jsou dvě rozdílné věci. A já tvrdím (a neříkám, že je to jediný možný názor), že KAŽDÝ hudební styl může být více či méně kvalitní. Duchovní tvorbu definuji zásadně pouze textem, nikoli hudebním stylem. A v žádném církevní dokumentu nenajdete úplný, jediný či kompletní výčet hudebních stylů, které by se k liturgii hodily. Nebo ano?

Pavel Marek
27.10.2009, 15:51
reagovat

Chtít rozpoznat duchovní hudbu podle toho, zda je zbožně otextována, je značně zavádějící až nemožné. Pravda je, že obsah hudební i textový by u dobrého díla měly být v souladu. Jenže co když zkoumané dílo zrovna není to pravé ořechové? A co když je hudba bez textu? Doporučuji poslechnout si např. Jehan Alain (1911-1940): Litanie. Neuslyšíte jediné slovo a přitom nebudete na pochybách, že jde o duchovní skladbu.

27.10.2009, 15:39
reagovat

Ale pane redaktore. To už je otázka zdravého rozumu, abychom posoudili, jaká hudba je světská a konzumní a jaká je duchovní a vychází z tradice chrámových skladeb, a jaká je kýč a parazytuje umění. Kdyby v církevních dokumentech bylo doslova: pop ne, mohl byste se ptát, jaké konkétní kapely ne. A když už budu konkrétní, jsou v dokumentech II. vat. koncilu varhany jako přednostní LITURGICKÝ NÁSTROJ. (Proč se tedy v některých chrámech na hlavní mši v neděli hraje na popík na kytary? Proč to nelze někdy ani (jako kompromis) přesunout na liturgii jiného všedního dne, ale naopak se kytary někde zvolí i k návštěvě biskupa?) Citace Jana Pavla II., kterou jsem výše psal, knihy (tehdy ještě) kardinála Ratzingera, vůbec všechny odkazy v Otevřeném dopise mluví sice \"obecně\", přesto však zcela jasně o tom, co je duchovní hudba a co ne. V tomto světle není třeba pořekadla \"Chytrému napověz, hloupého trkni\", spíše bych se řídil biblickým příměrem o marnosti kázání jako když \"mluví k slepým a hluchým\". kdo chce církevní dokumenty či Bibli relativizovat a obcházet, výmluvu si vždy najde, i kdyby byla sebeabsurdňější.

Milan Tesař
27.10.2009, 16:38
reagovat

Milý Martine, snad Vás nakonec dostanu na svou stranu :-) Píšete mi z duše... Jenže v té původní petici právě bylo kategoricky \"pop ne\" a to je to, co kritizuji.

27.10.2009, 20:10
reagovat

Děláte si legraci? Dopis vyjadřuje přesně to, o čem mluví církevní dokumenty. Vadí Vám konkrétnost Otevřeného dopisu? Nedovedu si představit, jak by vypadal \"nekonkrétně\". Formulováním toho, co církevní předpisy v konkrétní situaci ve St. Bol. zcela zjevně porušovalo bylo naprosto nezbytné, jinak by z toho byla nicneříkající blamáž. Nakonec tedy nejen relativizujete, ale ještě se snažíte absurdním způsobem obrátit moje argumenty ve svůj prospěch. Musím přiznat, že mě to docela rozesmálo, protože mi podobné \"slovíčkaření\" přijde přinejmenším komické.

Milan Tesař
27.10.2009, 20:33
reagovat

A vy si legraci neděláte...? Vlastně to dopadlo dobře. Vy jste mě rozesmál, já jsem vás rozesmál a smích je zdravý. Nechme si každý svoje argumenty. Já se snažím pochopit ty vaše, i když s nimi nesouhlasím. Zkuste to i naopak.

Tomáš Navrátil
28.10.2009, 08:37
reagovat

Opravdu mne zajímá, kdo si tady vlastně dělá legraci - mohu vědět, co bylo pohoršujícího na mých příspěvcích, že byly smazány?

Helena Hájková
26.10.2009, 19:00
reagovat

Pane Martine, Vaše připomínka je zajímavá :-) Je fakt, že dva se domluví, ve větší skupině je to horší...
Omlouvám se, ale není v mých silách a časových možnostech vést další diskusi pod diskusí. Věřím, že se bolavé hroty obrousí a najdou se nějaká smysluplná východiska.
Přeji nám všem hodně moudrosti a nadhledu a Vám hezký večer :-)

26.10.2009, 11:41
reagovat

Autorovi článku bych doporučoval alespoň povrchní studium dějin hudby. Věta \"Nepřipomíná to středověké tažení naprostých zastánců gregoriánského chorálu proti jakýmkoli novotám, vícehlasem počínaje a varhanami konče?\" svědčí za vše. Varhany byly v chrámu od začátku určeny k doprovodu chorálu (první \"klávesy\" vypadaly jako dnešní rejstříková táhla) a vícehlas také pochází z chrámového prostředí.        Argumenty, které zde obhajují pop music jako fenomén stojící na duchovní základech, je myslím velmi demytizující a zkreslující. Srovnávat gospely nebo českou lidovou tvorbu s dnešní konzumní a kýčovou popkulturou, s hudbou už na hony vzdálenou zmíněným proudům,  je podle mě manipulující a lživé. Dnešní pop-rock proud, médii podporovaný, je lacinou, plitkou zábavou, prostou hloubky klasické chrámové hudby. (A to nemluvím o technu nebo \"satanské\" hudbě). K tomu je také - jako veškerý kýč - určena a médii využívána. Pohodlný relax nebo únik od reality je  dnešní společností vyhledáván.
Za \"noramilazační teror\" považuji naopak tento článek, jenž jednostranně nahrává protivníkům dopisu, kteří používají jen liché argumenty \"citového vydírání\" a slovech o lásce a farizejsví. Není nad v církevních směrnicích láska? Abych dal spravedlivý prostor i druhé straně, doporučuji k přečtení reakci radio vaticana http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11935

Jan Stibor
26.10.2009, 11:11
reagovat

V Otevřeném dopise také nesouhlasím s některými výroky, např že rock a pop jsou z církevního hlediska apriori špatné; nicméně jsem ho podepsal, protože jsem v něm našel vyjádření svého znechucení z hudby na papežské mši v Boleslavi, které jsem se zúčastnil. Nevím nakolik jsem ve svých 30 letech mladý, starý, kulturní či pokleslý, ale hudba v Boleslavi mi z velké části skutečně přišla pro mši nevhodná, a např. popově vyumělkované provedení žalmu považuji za tragické a hnusné. Pop je možná doma na komerčním rádiu, ale ne v kostele. Mě osobně tato hudba (její velká část) skutečně do značné míry bránila v prožívání mše, budila ve mě odpor. Upozorňuji že nemám hudební vzděláni a je mi jedno jaké jsou kořeny hudebních stylů. Hudba v Boleslavi se mi prostě nelíbila a nevím za co bych měl jejím autorům tisícerekrát děkovat.

Kateřina Žižková
26.10.2009, 10:28
reagovat

Váš článek má subjektivní zabarvení a mnoho vědomostních chyb. A navíc: i oděvy jsou slavnostní a všední. Můžete zrovna tak říct: a kdo může rozhodnout, že jeansy nejsou slavnostní oděv? Tak vzůru s nimi do divadla, ať ho tím přiblížíme mladým!

Milan Tesař
27.10.2009, 22:13
reagovat

Kateřino, přirovnání k džínám je velmi trefné. I tady asi máme každý jiný názor (a mít zde odlišný názor považuji za naprosto legitimní). Já například na džínách nic nevhodného nevidím a snažím se omezit na minimum okamžiky, kdy je na sobě nemám. Považuji čisté džíny za stejně kvalitní oblečení jako čisté \"oblekové\" kalhoty, zatímco ušpiněné džíny ani ušpiněný oblek vhodné nejsou. A stejně tak kvalitní vážná hudba i kvalitní pop (či kvalitní folk) mají při liturgii své místo. (Mimochodem také jsem vystudovaný historik :-)

Kateřina
31.10.2009, 19:56
reagovat

No to mi teda řekněte, jestli byste si vzal čisté džíny na svou promoci či na svou svatbu... !!!???

Milan Tesař
31.10.2009, 20:29
reagovat

Rád odpovím (opět s omluvou ostatním, že je to mimo téma). Je třeba rozlišit dvě věci: co dělám a co bych rád dělal. Takže na své svatbě jsem byl ve společenském obleku, na promoci také (to bylo asi naposledy, co jsem měl kravatu), v saku jezdím například i na mezinárodní konference. Ale druhá rovina je ta, že s tím vnitřně nesouhlasím a že bych si moc přál, aby to mohlo být jinak. Myslím si totiž, že oblečení není to, podle čeho by se lidé měli posuzovat. Stačí to tak?

Ondřej Socha
28.10.2009, 18:37
reagovat

Vážení přátelé, zejména pak vážený pane Tomáši. Dovolte, abych se vrátil k džínovému příměru, který nám tak hezky vymyslela paní Kateřina. Osobně na své rifle nedám dopustit!Avšak pokud se budeme bavit o vhodnosti jejich užití a o míře jejich společenskosti či vznešenosti a Vy mi řeknete, že si je vezmete večer do divadla/opery, neboť jsou čisté - nemáme se v tomto ohledu o čem bavit. A nemáme se o čem bavit ani v otázce hudebního vkusu ...

Milan Tesař
30.10.2009, 08:28
reagovat

Vážený pane Socho, promiňte, že jsem se vyjádřil zřejmě tak neobratně, že jste nepochopil náznak nadsázky v mém příspěvku, který (to se zase omlouvám ostatním) se už opravdu odklání od základního tématu diskuse. Nicméně speciálně pro Vás malé dovysvětletní: Ano, do opery bych si se skřípěním zubů (protože mi to opravdu není příjemné) společenský oděv asi vzal. Je to však jeden z důvodů, proč raději vyhledávám jiné typy kulturních akcí, kde podobná omezení neplatí.

28.10.2009, 18:44
reagovat

... promiňte, ve výše uvedeném příspěvku jsem si popletl jména. Chtěl jsem oslovit pana Milana Tesaře. Děkuji za pochopení.

HejTi
26.10.2009, 00:01
reagovat

V této souvislosti mi přijde zajímavý pastýřský list o. biskupa Vojtěcha Cikrleho k liturgické hudbě:
http://www.biskupstvi.cz/dokumenty/a199810c.pdf

Tomáš Navrátil
28.10.2009, 20:11
reagovat

Pastýřský list je 11 roků starý. Liturgická pravidla byla tvořena po staletí.

Začal jsem psát příspěvek na toto téma, ale 1500 znaků bylo pro mě málo.
Stručně řečeno, s Otevřeným dopisem se neztotožňuji, je mi sympatická výzva Tisíceré díky.
Můj názor najdete v článku
hudba.proglas.cz/detail-clanku/o-dopisu-mladych-o-liturgii.html
a nebo na stránkách smrnc.proglas.cz

Tomáš Navrátil
30.10.2009, 00:30
reagovat

Co to je za názor, když se bojíte otevřené diskuze?

Když jsem četl zmíněnou petici, tak mě dost nadzvedla, akorát jsem nevěděl proč. A odpověď na to, proč mě nadzvedla, jsem se dozvěděl tady.
Musím říct, že jsem danou petici považoval za hrubě nátlakovou akci, která zneužívá návštěvy papeže, koncilové dokumenty a díla papeže k prosazení vlastního názoru. A moje otázka zněla: pročpak se tvůrci petice nepodíleli na přípravách hudby pro Starou Boleslav? Proč jdou \"s křížkem po funuse\"? Proč je tón jejich petice tak útočný (žádáme o odpověď na tento dopis, žádáme naše biskupy, aby se nezříkali odpovědnosti za hudbu v liturgii...)?
Četlo se mi to docela těžko a přetrvala ublíženecká pachuť.
Zdraví
Honza Marek

29.10.2009, 00:52
reagovat

Dvě technické poznámky:

1) Instrukce Musica sacra, článek 68:
Diecézní komise pro církevní hudbu poskytují závažnou pomoc při pěstování církevní hudby ve spojení s liturgickou pastorací v diecézi.
Proto, nakolik je to prospěšné, ať jsou v každé diecézi a ať pracují ruku v ruce s liturgickou komisí. Velmi často bude dokonce vhodné, aby komise splynuly v jedinou, která by se skládala z osob zběhlých v obou oborech. Tak se snadněji dosáhne účelu. ....

2) Nabídka spolupráce předložena  (písemně) byla ihned po oznámení návštěvy Svatého otce, avšak přípravná komise ji pro liturgii ve Staré Boleslavi nevyužila.

martin
26.10.2009, 11:03
reagovat

O hudbě při liturgii ve St. Boleslavy neměli varhaníci možnost rozhodovat, ala rozhodoval P. Vít Zatloukal ze sekce pro mládež. Nikoho hudebně kompetentního, tj. varhaníků, profesionálních chrámových hudebníků a sbormistrů, ani umělců z druhé strany \"křesťanského folku\" se nikdy nikdo neptal, přestože by k tomu by byli kompetentí právě oni. Ale i zdravý úsudek by mohl vytvořit odpovídající atmosféru a kompromis pro obě strany (křesťanský folk mohl zaznít např. po mši). Vnucovat mladým tetno typ hudby s cejchem \"hudba, kterou křesťanská mládež nejvíce poslouchá\", je asi jako napsat \"McDonald je opravdová a jediná restaurace pro mládež\".

Jana Kopecká
26.10.2009, 10:31
reagovat

Článek proti vám neútočí. Jasně oznamuje, že kdo s ním souhlasí, může se pod něj podepsat. Nic víc.

26.10.2009, 22:02
reagovat

Petice útočná je. A útočí na biskupskou konferenci a biskupy. Přečtěte si její závěr. Domnívám se, že takto zformulované požadavky rozhodně nejsou neútočné.

Jana Kopecká
27.10.2009, 13:22
reagovat

To jsem z toho jelen. \"Žádáme o odpověď...\" je útočné? Z jakého důvodu?

Kateřina Tetivova
27.10.2009, 15:50
reagovat

Já taky. Co je útočného a agresívního na tom někoho o něco žádat? Bohužel, tak to v naší církvi už roky chodí. Vyzývá se k dialogu, a jakmile se důrazněji ozvete nebo vyjádříte pohled, názor, hned jste útoční, agresívní, negativní, hyperkritičtí, kverulanti atd. Rozebírá se kriticky každé vaše slovíčko, větička a osobnost vůbec. Nikoliv dopis varhaníků, ale tento postoj znevažující osobu každého, kdo se ozve, mi přijde totalitní a normalizační. P.Ptáček tam klade otázku, že neumíme spolu normálně hovořit. Bohužel to tak je a neříká nic nového. To skutečně neumíme.

Kateřina Tetivová
27.10.2009, 15:57
reagovat

Petici varhaníků jsem podepsala z principu, přestože nejsem hudebně vyhraněna a už vůbec ne odborník přes liturgickou hudbu. Kytaru mám ráda, i když zrovna při mši ji nemusím, a rozladěné varhany doprovázené kňouráním mě občas dohání k šílenství. písničky

3.11.2009, 11:07
reagovat


Pokusím se nabídnout ještě jeden pohled, neboť celou kauzu je možno vidět z mnoha úhlů. Moje děti se zúčastnily již několika světových setkání mládeže /Řím, Kolín nad Rýnem, Sydney/. Zažily tam úžasnou univerzalitu církve, kde se lidé všech možných národů, jazyků, ze všech kontinentů dokázali shodnout na způsobu liturgie. Ať to byli Afričané, Američané, Filipínci, Argentinci, Australané, Francouzi, Italové....., všichni zpívali při VŠECH bohoslužbách onen zde zatracovaný \"křesťanský popík\" jako výraz Boží chvály, typický pro tuto generaci. Z tohoto úhlu pohledu mi připadá dnes úplně legrační ta \"bouře ve sklenici vody\" na našem českém dvorku, kdy pouze JEDNA bohoslužba byla takto pojata. Někdo tu napsal, že Sydney není Stará Boleslav - to je pravda. Právě proto! Jestliže mladí křesťané na celém světě chválí v dnešní době Boha tímto způsobem, pak samozřejmě na mši svaté, která byla avizována jako mše s mládeží,/a přijela na ni i mládež z Moravy a Slovenska/ tento druh hudby zazněl. A zazněl krásně, profesionálně a v onom celosvětovém měřítku se SBM a Credenc nemají za co stydět.

13.11.2009, 08:59
reagovat

Vážená paní Landová, je Vás škoda pro ty rozptýlené diskusní poznámky. Nechcete napsat nějakou essey? To by pak mělo váhu.

Hedvika
3.11.2009, 13:24
reagovat

Už název Credenc vypovídá o mnohém... vzniklo to z modlitby Credo? Překroucením na \"kus nábytku\"? Jak dekadentní...
Mimochodem, neházejte nás, mladé, do jednoho pytle.

3.11.2009, 11:08
reagovat

Někteří lidé chtěli mít v Boleslavi \"věrné Čechů plémě\" a nyní se rozčilují. Těm bylo ovšem určeno, aby si \"užili\" \"Bože před Tvou velebností\" v Brně nebo chorál v Praze, který jim také nikdo nebral a nekritizoval. Takže se mi líbí vyjádření pana biskupa Radkovského, že si \"každý mohl přijít na své\" a že nemusí těm druhým hned spílat. \"Nechte maličké /mladé s jejich hudbou/ přijít ke mně a nebraňte jim....\" Není vám to povědomé?

12.11.2009, 08:15
reagovat

Vážená paní Landová,  neuctivým poukazem na píseň 542 jste urazila i Antonína Dvořáka, který tu píseň měl rád a vážil si jí, protože to je skvělý hymnus, a je, jak je z několika příspěvků urážlivě označená jako \"profláknutá\" proto, že je často užívaná, neboť každý začínající varhaník ji hraje tak dlouho, než se naučí něco jiného. Zkuste v sobě vypěstovat vlastnosti, které vyžadujete od druhých.

12.11.2009, 08:22
reagovat

Jak z kontextu vyplývá jedná se o píseň 512, Bože před tvou velebností! Paní Landová, Prosím, najděte mi v profláknutých zpěvnících Hosana, Cantate a dalších píseň, která by měla alespoň přibližnou hudební i taxtovou hodnotu jako píseň B ože, před tvou velebností.

13.11.2009, 23:48
reagovat

Vážený anonyme, hluboce se mýlíte. Neměla jsem v úmyslu zneuctívat mešní píseň ani Antonína Dvořáka. Citace je z písně č.831 \"V zemi věrných Čechů\", 2.sloka ...\"nikdy nezahyne plémě věrných Čechů..\" Tuto píseň mám velice ráda a pokud bych byla 28.9. doma ve farnosti, patrně bych ji s úctou a láskou při mši sv. hrála. Jen jsem chtěla poukázat na to, že kdo čekal tuto píseň ve SB a byl zklamán, že se tam nezpívala, měl mylné informace o tom, jak probíhají papežovy mše s mládeží. Tato mše byla v duchu setkání typu Sydney, Kolín nad Rýnem a pod.. Mše sv. v Brně byla naproti tomu koncipována s \"lidovým\" zpěvem. Je pravda, že i v SB byli starší účastníci, kterým nemusela zvolená hudba vyhovovat. V Brně ovšem  byli zase naopak mladí lidé, kteří bez reptání zpívali \"Bože před Tvou velebností\" a nijak proti tomu neprotestovali, ačkoliv preferují jiný druh hudby.  Stejně tak se nikdo nerozčiloval, že ve svatovítské katedrále se nezpívalo česky, nýbrž latinsky, protože tam zase byla bohoslužba s duchovními.... Je tak těžké to pochopit?

14.11.2009, 15:56
reagovat

Vážená paní Landová, tou urážkou A. Dvořáka byla ironická poznámka, aby si \"užili\" 512. Absence písně  831 ve St. B., na místě kde byl sv. Václav zavražděn je opravdu kulturní barbarství. Nahradit tosweet melodiemi zahraniční provenience opravdu o něčem vypovídá. Je  tak těžké pochopit, že na to zástupy věřících poukazují?

Hedvika
3.11.2009, 13:27
reagovat

Neberte posvátné věty z evangelia nadarmo.

5.11.2009, 00:18
reagovat

A je po diskusi...
\"Vaše Eminence, těší mne, že Vám po návratu Svatého otce z jeho apoštolské cesty v České republice mohu poblahopřát ke zdaru této pastorační návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice a zvláště ve Vaší pražské arcidiecézi. Slavení, kterým Svatý otec předsedal, proběhla za živé a intenzivní účasti velkého počtu věřících, kteří se sešli, aby naslouchali Petrovu nástupci. OBZVLÁŠTĚ MŠE SVATÁ v den slavnosti národního patrona, ve STARÉ BOLESLAVI, zůstane v paměti účastníků a bude připomínána coby VZOR pro celé katolické společenství arcidiecéze. Prosím Vás, abyste vyřídil zvláštní poděkování svým váženým a milým spolupracovníkům, zvláště pak biskupovi Malému a knězi Vladimíru Málkovi jako i všem, kdo byli zapojeni do organizace a průběhu slavení: kněžím, řeholníkům, řeholnicím, laikům a bohoslovcům, kteří liturgickou službu vykonali s důstojností, jak při nešporách v nádherné katedrále, tak i při slavnostní mši svaté. V úctě Guido Marini papežský ceremonář Vatikán 14. října 2009\"

5.11.2009, 15:31
reagovat

Mě se hudba líbila.  A dopis z Vatikánu vyznívá fajn, ale to závěrečné poděkování se dá pochopit dvojznačně- jakože děkují jen těm, kteří vykonali s důstojností.  \"všem, kdo byli zapojeni do organizace a průběhu slavení: kněžím, řeholníkům, řeholnicím, laikům a bohoslovcům, kteří liturgickou službu vykonali s důstojností, jak při nešporách v nádherné katedrále, tak i při slavnostní mši svaté.\"

nevím, jsem mimo?

J. Frei
7.11.2009, 17:56
reagovat

Takhle se to jistě pochopit dá. Také už se našel filuta, podle kterého z Vatikánu vlastně děkovat ani chválit nechtěli, prostě jen použili šablonu, kterou tam na to mají. Třeba ještě někoho napadne, že ten dopis na ČBK špatně přeložili nebo že Mons. Marini to neumí s počítačem a chtěl napsat něco jiného, to se stane, že... Ale nebylo by přece jen nejjednodušší uznat, že jsme to s tou liturgickou rigiditou přehnali?

9.11.2009, 12:08
reagovat

Názor Mons.Mariniho, jak kritici boleslavské mše nyní píší, že pro ně není směrodatný,
opravdu není směrodatný, ani se jím nebude jistě řídit česká sakrální hudba 21.století.  Měla jsem jen obyčejnou radost, že aspoň z Vatikánu boleslavské muzikanty nesepsuli a že to bylo snad  liturgicky v normě, když jiné autority /u nás / tvrdí, že to byla hanba. Ale Boleslav je minulost, teď by měla nastat skutečná diskuse o liturgické hudbě. Upřímně řečeno si neumím představit, jak? Když ti, co tu diskusi rozpoutali, už předem deklarují, že neustoupí ani o krok, že oni jediní mají pravdu, že ti druzí jsou už předem diskvalifikováni, že se příp. nepodřídí ani církevní autoritě, pokud by rozhodla jinak, než se jim to líbí, že dokonce zahájí jakousi \"občanskou neposlušnost\" ? Bude to diskuse odborníků - s hudebním vzděláním minimálně na úrovni konzervatoře? Bude se požadovat 20-ti letá varhanická či sbormistrovská praxe? Teologické vzdělání v oboru liturgiky? /vidíte, to vše bych třeba já splňovala/. Budou se k tomu nakonec vyjadřovat biskupové? A bude je někdo poslouchat? Stále příliš mnoho otázek.....

Milan Tesař
10.11.2009, 22:52
reagovat

Děkuji za tyto položené - byť nezodpovězené - otázky. Ano, diskuse je potřeba. A je potřeba, aby se jí účastnili opravdoví odborníci a ne tzv. odborníci, kteří uznávají jen svůj názor a nemají ochotu naslouchat. Je to práce nejen pro odborníky na liturgiku, klasickou a moderní hudbu a obecně teologie, ale určitě také pro znalce sociologie, psychologie a dalších společenských věd. Liturgie totiž není jen záležitost duchovní (což je tedy na prvním místě) a estetická (jak zdůrazňují varhanici.info), ale také událost společenská... Ale to je opravdu na jinou diskusi.

13.11.2009, 10:25
reagovat

\"Vatikán představil hudební album Benedikta Papež Benedikt XVI. zpívá a modlí se ve směsici MODERNÍ HUDBY a starých chrámových zpěvů v novém albu, které bude uvedeno do prodeje koncem listopadu. Album pod názvem Alma Mater - hudba z Vatikánu bylo představeno v úterý na tiskové konferenci v Římě. Benedikt XVI. zpívá chvalozpěv a přednáší modlitby k Panně Marii v několika jazycích, včetně italštiny, francouzštiny a latiny. Album zahrnuje osm originálních skladeb současné hudby, mezi nimiž zaznívá gregoriánský chorál a papežův hlas. Autory moderních skladeb jsou Simon Boswell a Stefano Mainetti, kteří oba spolupracovali na četných filmech. Jedna skladba byla svěřena Nouru Eddinovi, Maročanu sídlícímu v Itálii, který většinou tvoří WORLD MUSIC. \"Byl jsem velmi překvapen, že se obrátili na mě,\" řekl. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi upřesnil, že papežova slova představují jen malou část CD: \"přesně devět minut a 47 vteřin\". Celé CD trvá 49 minut.  Cílem nahrávky je podle něho nalézat nové prostředky k šíření hlasu církve a zasáhnout širší veřejnost. \"Papež je otevřený novým formám hlásání evangelia, experimentování s novými formami, jak předávat duchovní poselství, jež svět velmi potřebuje,\" řekl Lombardi. Benedikt není prvním papežem, který má svou nahrávku. Někteří skladatelé a producenti, kteří pracovali na tomto projektu, se již v roce 1999 podíleli na podobném albu nazvaném Abba Pater, na němž byl zachycen hlas jeho předchůdce, papeže Jana Pavla II.\".

13.11.2009, 10:26
reagovat

Už se těším, až si ten \"sacro-popík\" koupím...Zdá se, že \"zaručená\" tvrzení , jak se Sv.otci tento druh hudby nelíbí, nebyla pravdivá. Děkuji , pane Tesaři , také za hezký článek v KT.

Milan Tesař
13.11.2009, 19:50
reagovat

Děkuji za poděkování :-) Zrovna dnes mi přišlo mailem několik moc pěkných reakcí. (A kupodivu zatím žádná negativní, ale ty přijdou bezpochyby také...) Jinak to \"sakropopové\" album s Benediktem XVI. už mám od vydavatele přislíbené v dostatečném množství, takže můžete čekat soutěže ve vysílání i na tomto webu.

16.11.2009, 13:31
reagovat

Dobrý den, ještě pořád si myslíte, že dokument o historii křesťanské rytmické hudby AGAPE, pro něhož jsem vás marně žádal o spolupráci, je méně důležitý než honorář pro vás  či  trocha toho času, který raději věnujete rodině?

Milan Tesař
16.11.2009, 13:45
reagovat

Milý \"Trinitasi\", ano, podle vaší přezdívky si vzpomínám, že jsme spolu kdysi komunikovali. Ale konkrétnější vzpomínky to ve mně nezanechalo, omlouvám se, opravdu toho mám hodně a spíš ještě více. Zde prosím komunikujte k věci. Jinak stále platí má mailová adresa.

Hlasujte v naší anketě

Hudební pořad Třikrát z Proglasu vysíláme od pondělí do pátku vždy v 7.45 a (s jiným obsahem) ve 14.30. Třemi skladbami  představujeme nová hudební alba nebo vás zveme na koncerty a festivaly. Čeho byste uvítali víc? Hlasujte v anketě.

Více

Mare Nostrum II – setkání tří jazzových  osobností z Evropy.

Z jiných webů

tisk.cirkev.czwww.katyd.czwww.signaly.czwww.vira.cz

Jsme na sítích

Facebook

© 2016 VIZUS | CMS | technický správce

RADIO PROGLAS - K větší slávě Boží | správce obsahu | prohlášení | textová verze | mapa stránek | RSS

Právě vysíláme:
Písničky