Novoměstské Slunohraní

Housle jako profese nebo koníček?

Pozvání na letní dílnu komorní hudby “Novoměstské Slunohraní”

“Nemám rád dělení hudebníků na amatéry a profesionály,” říká houslista Richard Kružík, pedagog brněnské konzervatoře, člen Filharmonie Brno, primárius Matysova kvarteta a umělecký vedoucí a dirigent Moravského komorního orchestru.

V malebném prostředí Nového Města na Moravě si účastníci letní dílny budou moci ve spolupráci se členy Janáčkova kvarteta vyzkoušet a konzultovat komorní hru v kvartetu a také si užít hraní v Letním orchestru, který bude složen z účastníků dílny a vystoupí na závěrečném koncertě. Celá akce bude mít relaxačně-vzdělávací charakter, je připraveno také zpestření v podobě folklorního workshopu a večera s cimbálovou muzikou Prespolan. 

Jedním z lektorů bude i Richard Kružík, kterého se Vlasta Piskáčová zeptala:

Richarde, jak lze tedy jinak nazvat tu obrovskou skupinu lidí, kteří hudbu nikdy nestudovali, přesto ji celý život provozují?

Já je vnímám jako muzikanty, které živí jiná profese, a hudba je pro ně celoživotním koníčkem, jemuž se s větší či menší intenzitou věnují.

Měl jste nějaký hudební vzor?

Od 14 let se zajímám o houslové nahrávky, Mám poměrně velkou sbírku, v níž bych našel řadu houslistů, kteří mne nějakým způsobem inspirovali. Mezi mé oblíbené houslisty patří například David Oistrach nebo Gil Shaham. Sleduji samozřejmě také nejmladší generaci. Objevilo se několik velmi talentovaných mladých sólistek, jako je například Hilary Hahn, Julia Fischer, nebo vynikající Baiba Skride.

Hovoříme-li však o lidech, kteří mne nejvíce ovlivnili, nemohu vynechat profesory, u nichž jsem housle studoval. V Brně to byl Bohumil Kotmel starší, Rudolf Šťastný a ve Vídni pak Jan Pospíchal. Komorní hudbu jsem se učil také u profesora Antonína Moravce a Adolfa Sýkory.

Pokud byste si měl, například na dlouhou cestu autem, vybrat z vaší sbírky nějakou hudbu, co to bude?

Pravděpodobně bych si vybral folklor.

Pokračujete tedy v rodinné tradici a jste příznivcem folkloru?

Určitě ano. Můj dědeček byl folklorista, mimo jiné inicioval například vznik folklorních slavností ve Tvrdonicích, otec hrál řadu let v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů. Folklor mám rád, rád ho také hraji. Je výborným příkladem toho, kdy “amatérští” hudebníci mají dokonalý přehled o hudbě jednotlivých regionů, vnímají velmi citlivě všechny nuance lidové hudby, tradic, textů, a především harmonie. Mají v sobě obrovskou profesionalitu. Vystudovaný muzikant si mnohdy bez not nedokáže s folklorním souborem zahrát ani obyčejnou písničku.

Řada hudebníků, kteří se hudbou neživí, hledá možnosti, jak získat nové informace nebo dovednosti. Jaké mají možnosti?

Fenoménem dnešní doby je internet, kde je obsaženo téměř vše, nicméně ukazuje se, že své místo mají stále skutečná setkání, přednášky, workshopy. Sám připravuji poslechové večery a mohu říci, že mají velkou návštěvnost, a to jak ze strany široké veřejnosti, tak také z řad studentů konzervatoře. Existují rovněž workshopy a kurzy pro neprofesionální hráče, například Gilles Apap, o kterém jsem hovořil, takové pořádá a určitě bychom našli další příklady. Sám se budu podílet jako lektor na letní dílně komorní hudby, která bude v červenci v Novém Městě na Moravě.

Přípravy této dílny jsou v plném proudu. Co účastníky čeká?

Akci pod názvem Novoměstské Slunohraní připravujeme ve spolupráci s občanským sdružením Komorní hudba dnes. Díky partnerství Horácké galerie a ZUŠ v Novém Městě na Moravě máme skvělé zázemí. Kurz je sice primárně určen pro neprofesionální hráče na smyčcové nástroje, zúčastnit se však může každý, kdo bude mít o jeho obsah zájem. Jako lektoři zde budou působit členové Janáčkova kvarteta, kteří jsou zárukou nejen výborné hudební úrovně, ale také skvělé atmosféry. Jsou to moji přátelé a kolegové z konzervatoře, mají tedy také dostatek pedagogických zkušeností. Já budu k dispozici pro individuální konzultace a povedu orchestr, který bude složen ze všech účastníků kurzu.

Vraťme se k letnímu kurzu. Jak bude probíhat výuka komorní hry?

Už při přihlašování na tuto akci si mohou účastníci vybrat jeden ze tří smyčcových kvartetů, a to podle své technické úrovně. K výběru je jak poměrně jednoduchý kvartet J. Haydna, tak také Dvořákův “Americký kvartet”. Tyto skladby pak budou společně s “Janáčkovci” zkoušet hrát, konzultovat jejich interpretaci. Rozhodně zde nepůjde o to, abychom někoho hodnotili, porovnávali nebo k něčemu nutili. Celá akce se ponese v duchu jejího názvu “Slunohraní”. Já to vnímám jako léto, pohodu, příjemné setkání a společné hraní.

Letní dílna bude trvat pouze čtyři dny, co lze za tuto krátkou dobu stihnout?

Slunohraní bude především inspirativním setkáním. Je to skvělá příležitost nahlédnout více do světa lidí, kteří dělají hudbu velmi aktivně, pohovořit si s nimi. Zajímavý bude určitě i folklorní večer, kdy přijede houslista Tonda Bukovský se svojí cimbálovou muzikou Prespoľan. Pro mnohé účastníky kurzu bude netradičním zážitkem zkusit si s touto cimbálovkou také zahrát v průběhu krátkého folklorního workshopu.

Může se tedy zúčastnit i hudebník, který aktivně v žádném komorním seskupení nepůsobí?

Určitě ano. Je třeba zahodit jakékoliv předsudky a sebehodnocení. Toto setkání může být přínosné jak pro aktivní i “sváteční” neprofesionální hráče, tak pro lidi, kteří hudbu studovali a nyní jim nová inspirace schází. Je nesmysl mít jakékoliv obavy.

Které skladby jste pro orchestr vybral a lze je během tří zkoušek zvládnout?

Skladby určitě zvládnout lze. Vybral jsem jednodušší repertoár, jako je například 3. a 6. věta z Janáčkovy Suity, Sinfonia č. 2 od Antonia Vivaldiho, ale také skladby, které mohou být výzvou. Vše je uvedeno podrobně na webu www.slunohrani.cz. Věřím, že závěrečný koncert na nádvoří Horácké galerie v Novém Městě na Moravě bude pro všechny příjemným prázdninovým zážitkem a Novoměstské Slunohraní si najde své příznivce i pro další ročníky.

Rozhovor v plném znění a další podrobnosti o akci najdete na: www.slunohrani.cz.