Nash Ensemble v Praze

Program:

HANS KRÁSA: Téma a variace pro smyčcové kvarteto (1936/1944)

ILSE WEBER: Čtyři písně (nedatováno)

přestávka

Amelia Freedman CBE – umělecká vedoucí
Marianne Thorsen – housle
Laura Samuel – housle
Lawrence Power – viola
Paul Watkins – violoncello

Wolfgang Holzmair　– baryton
Russell Ryan – klavír

Nash Ensemble, který je od roku 2010 rezidenčním komorním souborem londýnské Wigmore Hall, si vybudoval pozoruhodné renomé jako jeden z nejlepších a nejodvážnějších britských komorních souborů. Díky zaujetí zakladatelky a umělecké vedoucí Amelie Freedman a výjimečné umělecké úrovni hráčů se této pověsti těší po celém světě. Repertoár souboru je rozsáhlý a jeho nápadité, inovativní a neobvyklé programy jsou navrženy s　podobnou elegancí jako krásné terasy architekta Johna Nashe v Londýně, které daly souboru jméno.

Repertoár Nash Ensemble se neomezuje na klasiku, se stejnou dávkou sensitivity a muzikálnosti provádí díla od Haydna po avantgardu. Jeho snahou je uvádět ve známost díla předních skladatelů a propagovat je. Na konci sezony 2012/13 bude mít soubor na svém kontě provedení 275 nových děl, z　nichž 175 vzniklo na objednávku Nash Ensemble a budou poskytnuta příštím generacím.

Impozantní sbírka nahrávek souboru je různorodou a pestrou kombinací klasických mistrovských děl, málo známých opomíjených klenotů a významných současných skladeb. Řadu pozitivních ohlasů získala série “Britští skladatelé” pro Hyperion Records, nahrávka komorního díla Coleridge-Taylora pro Hyperion byla nominována na cenu BBC Music Magazine a získala ocenění redakce časopisu Gramophone. V roce 2011 bylo CD komorních skladeb Davida Matthewse s názvem Winter Passions zařazeno do užšího výběru v　kategorii cen soudobé hudby Gramophone Classical Music.

Kritika pozitivně hodnotí také nahrávky z　poslední doby – kompletní Mozartovy smyčcové kvintety, komorní hudbu ruských komponistů Arenského, Glazunova a Borodina, i komorní díla Roberta Schumanna a španělského skladatele Joaquína Turina. Mezi nahrávky roku 2013 patří komorní díla Franka Bridge a Alexandera Goehra a CD se skladbami Pavla Haase, Viktora Ullmanna, Gideona Kleina a Hanse Krásy, kteří byli v letech 1941–45 vězněni v koncentračním táboře v Terezíně. V lednu 2013 natočil Nash Ensemble se sborem BBC Singers premiérově Moth Requiem Harrisona Birtwistla.

Podle kritiky BBC Music Magazine “je zde vše provedeno s　mimořádnou vřelostí a skutečným citem pro víru v　hudbě”.

Nash Ensemble uskutečňuje řadu zahraničních turné: pravidelně koncertuje v celé Evropě, v USA a Kanadě. Soubor je pravidelným návštěvníkem mnoha hudebních festivalů a je možno ho slyšet v rádiu, televizi, v Southbank Centre, na BBC Proms, v sálech po celé Velké Británii a ve Wigmore Hall, kde se svou pravidelnou sérií koncertů sklízí nadšené ovace.

V sezoně 2012/13 se soubor ve Wigmore Hall zaměřuje na britskou hudbu z první poloviny 20. století. V sérii s podtitulem Dreamers of Dreams (Snílci snů) společně zní mistrovská díla, např. Elgarovo smyčcové kvarteto a klavírní kvintet, skladby On Wenlock Edge a Five Mystical Songs Vaughana Williamse či Brittenovy kompozice Les Illuminations a Serenáda pro tenor, lesní roh a smyčce. Programy zahrnují také srdceryvnou kompozici Petera Warlocka The Curlew, unikátní aranžmá lidových písní Percyho Graingera, mistrovské dílo Geralda Finziho Dies Natalis a strhující pikantní písně Arthura Blisse. Vrcholem série jsou filmové a rozhlasové partitury Brittena a Waltona, včetně Night Mail, The Way to the Sea, a Henry V.
Mezi další vrcholy sezony se řadí tento víkend na pražské konzervatoři, kde zazní hudba skladatelů uvězněných v letech 1941–1945 v koncentračním táboře v Terezíně. Program víkendu zahrnuje také filmy, besedy s pamětníky a mistrovské kurzy. Inspirací pro projekt v Praze se stal terezínský víkend, který Nash Ensemble zorganizoval ve Wigmore Hall v červnu 2010, a následně v lednu 2012 v kulturním centru 92nd Street Y v New Yorku.

Umělecká vedoucí Nash Ensemble Amelia Freedman získala mnohá ocenění včetně významných britských cen FRAM a MBE, které jí byly uděleny v roce 1989. V roce 1996 byla za služby francouzské hudbě jmenována prezidentem Francie rytířem Národního řádu za zásluhy. Získala prestižní cenu Leslieho Booseyho udělovanou Royal Philharmonic Society. V červnu 2006 jí byla za službu v　oblasti hudby v　rámci cen udělovaných v　den narozenin královny udělena cena CBE. Francouzské ministerstvo kultury jí za služby v　oblasti klasické hudby v roce 2010 udělilo cenu Officier dans l'Ordre des Arts et des Lettres .V roce 2011 získala ocenění IAMA “na znamení velkého respektu k její práci v oblasti uměleckého managementu”. Amelia Freedman vedla v　letech 1995–2006 oddělení klasické hudby v Southbank Centre. Od roku 1995 je uměleckou ředitelkou festivalu Mozartfest v Bathu a od roku 2011 také festivalu Bachfest v Bathu.
Rakouský barytonista Wolfgang Holzmair je pro svůj inteligentní a hluboký přednes vyhledávaným interpretem písňového repertoáru a je zván na recitály po celém světě. Vedle trvalé umělecké spolupráce s pianistkou Imogen Cooper vystupuje rovněž s　řadou dalších současných vynikajících klavíristů. Je pravidelně zván ke spolupráci s významnými orchestry pod taktovkou předních dirigentů, jako jsou Boulez, Chailly, von Dohnányi, Frühbeck de Burgos, Haitink, Harnoncourt, Norrington, Hickox, López-Cobos a Ozawa. Je rovněž aktivní v operním světě, v posledních sezonách účinkoval jako Faninal v Růžovém kavalírovi v Seattlu a Hong Kongu, Don Alfonso v Lyonu a Torontu, vystupoval v　roli učitele hudby v Ariadně na Naxu v Madridu, jako Wolfram v Tannhäuserovi v Erfurtu, jako otec v　Perníkové chaloupce na turné v Japonsku, a nastudoval titulní roli v　opeře Casanova Daniela Schnydera pro Menuhinův Festival v Gstaadu. Uskutečnil řadu nahrávek, v　poslední době např. Terezín (Bridge Records), Wolfovy písně s Imogen Cooper (Wigmore Hall Live) a Mahlerovy písně s　Russellem Ryanem (Nightingale).

Rodák ze Severní Dakoty Russell Ryan (klavír) začal navštěvovat hodiny hry na klavír jako šestiletý. Vystudoval konzervatoř v San Francisku, zúčastnil se mistrovských kurzů na Juilliard School a následně se přestěhoval do Rakouska, kde studoval klavírní komorní hudbu pod vedením Georga Eberta na hudební univerzitě ve Vídni. Od roku 1985 působil na téže univerzitě na pěveckém oddělení. Několik let doprovázel sbor Wiener Singverein a podílel se na mistrovských kurzech se zaměřením na píseň, operu a hudební divadlo na řadě mezinárodních festivalů. V roce 2008 získal profesuru na Arizonské státní univerzitě v　oboru klavírní doprovod a vede vokální třídu v Ústavu pro mezinárodní vzdělávání studentů ve Vídni. Vystupuje pravidelně po celé Evropě, v Číně, Japonsku a USA a účinkuje na významných pódiích, jako je Carnegie Hall v New Yorku, Lincoln a Kennedy Centre ve Washingtonu, amsterdamská Concertgebouw, vídeňský Konzerthausu a londýnská Wigmore Hall.
Marianne Thorsen (housle) má široký umělecký záběr jako interpretka komorní hudby, sólistka i pedagožka. Od roku 2000 je první houslistkou Nash Ensemble a zároveň působí jako profesorka na hudebním institutu NTNU v Trondheimu v Norsku. Jako sólistka vystupuje s předními orchestry včetně BBC Symphony, Philharmonia, City of Birmingham, Stockholm Philharmonic, Oslo Philharmonic a Orchestre de la Suisse Romande. Marianne spolupracuje s kolegy zvučných jmen, jako jsou Leif Ove Andsnes, Marc-André Hamelin, Truls Mørk, Pascal Rogé a Lars Anders Tomter. Jako zakládající členka smyčcového tria Leopold procestovala Europu, Austrálii a USA. V srpnu 2012 Marianne nahrála s Bergenskou filharmonií pod taktovkou Neeme Järviho Svendsenův houslový koncert. V roce 2011 vydala firma Chandos tři CD s hudbou Johana Halvorsena, na kterém opět spolupracovala s Bergenskou filharmonií a Neeme Järvim. Od roku 2009 do letoška je Marianne uměleckou ředitelkou Vinterfestspill I Bergstaden, hudebního festivalu v norském městě Røros.
Laura Samuel (housle) se narodila v roce 1976 v Londýně a studovala u Itzhaka Rashkovského na tamní Royal College of Music. Získala řadu ocenění, např. od Royal Over-Seas League, Musicians Benevolent Fund a cenu Manoug Parikian Award; úspěch v soutěži TWIYCA vyústil v debutový recitál v Southbank Centre. V roce 1994 spoluzaložila Belcea Quartet a následujících 16 let byla jeho členkou. Kvarteto získalo první cenu na mezinárodních soutěžích v Ósace a Bordeaux. Celosvětová turné zahrnovala pravidelné návštěvy Spojených států, Dálného východu a celou Evropu, stejně jako 5letou residenční spolupráci s londýnskou Wigmore Hall. Mezi početné nahrávky pro EMI Classics patří cykly Bartókových, Janáčkových a Brittenových kvartetů i kvartety Mozartovy, Schubertovy, Brahmsovy, Debussyho a Ravelovy, které získaly mnohá ocenění jako Gramophone, MIDEM, Edison a Echo Klassik. Laura vede BBC Scottish Symphony Orchestra a v roce 2010 se připojila k Ensemble Nash i k souboru London Bridge. Vyučuje hru na housle a komorní hudbu na Guildhall School of Music a na Royal College of Music. Hraje na Stradivariho nástroj z roku 1731.
Lawrence Power se řadí k předním violistům dneška a v roce 2011 byl nominován na cenu Royal Philharmonic Society Award udělovanou instrumentalistům. Je pravidelně zván ke spolupráci s největšími světovými orchestry včetně Chicago Symphony Orchestra, Boston Symphony Orchestra, Bergen Philharmonic a Royal Concertgebouw Orchestra. Nedávná angažmá zahrnovala britskou premiéru koncertu Olgy Neuwirth Remnants of Song s London Philharmonic a Susannou Malkki na BBC Proms v roce 2012, světovou premiéru skladby Wonderful Two-headed Nightingale Luka Bedforda se Scottish Ensemble, světovou premiéru Invisible Cities Charlotty Bray na festivalu ve Verbier, debut s Chicago Symphony a Sirem Markem Elderem a s Melbourne Symphony a Tadaakim Otakou, stejně jako mnoho dalších koncertních vystoupení s London Philharmonic, BBC National Orchestra of Wales, BBC Scottish Symphony Orchestra a s dirigenty jako jsou Markus Stenz, François-Xavier Roth, Andrew Litton a Baldur Bronniman. Letos na podzim bude vydáno CD s kompozicí Marka Anthonyho Turnage On Opened Ground s London Philharmonic Orchestra pod vedením Markuse Stenze. Lawrence Power hraje na vzácnou violu boloňského výrobce Antonia Brensiho z roku 1610. Byl jmenován profesorem violy na Vysoké umělecké škole v Curychu a je zakladatelem a uměleckým ředitelem festivalu komorní hudby ve West Wycombe.

Violoncellista a dirigent Paul Watkins je ceněn pro svá inspirativní vystoupení a výmluvné muzikantství. V　sezoně 2009/10 byl jmenován hudebním ředitelem English Chamber Orchestra a v　letech 2009–12 působil jako hlavní hostující dirigent Ulster Orchestra. Řídil všechny významné britské orchestry, Vienna Chamber Orchestra, Ensemble Orchestral de Paris, Tampere filharmonie, Helsingborg Symphony, Royal Flemish filharmonie, Tokyo Metropolitan Symphony, Melbourne Symphony Orchestra a Queensland Orchestra. Mezi zásadní momenty posledních sezon se řadí jeho debut s Pražskými symfoniky na festivalu Pražské jaro. Budoucí angažmá zahrnují debut s Švédským komorním orchestrem, americký debut s Indianapolis Symphony Orchestra, a turné po Norsku a Německu s English Chamber Orchestra. Jako violoncellista spolupracuje s významnými orchestry ve Velké Británii i v zámoří a pravidelně vystupuje s předními světovými sólisty, jako je Menahem Pressler, Jaime Laredo, Michael Collins, Lars Vogt, Christian Tetzlaff a Vadim Repin. Má exkluzivní smlouvu s　labelem Chandos Records a jeho poslední nahrávky zahrnují Deliův, Elgarův a Lutosławského violoncellový koncert, stejně jako CD s　Medelssohnovými sonátami a unikátní britské sonáty. V letošním roce se stane violoncellistou Emerson String Quartet.