Skupina ’NDIAZ: o Bretani a mikrointervalech
Pořad v souvislostech
Rozhovor s francouzskou skupinou ’NDIAZ
Budeme vysílat
World Music Charts Europe – duben 2024
Katalánský dudák Francesc Sans
Rozhovor se skupinou Circus Problem
Vysílali jsme
Rozhovor se zpěvačkou Petrou Hermanovou
Se zpěvačkou Katarziou o albu Šťastné dieťa
Pozvánka na festival JAZZFESTBRNO 2024
Audioarchiv
Vítězem cen festivalu Czech Music Crossroads za rok 2022 se stala skupina ’NDIAZ z Bretaně. Na festivalu v Ostravě se tehdy představila s novým programem, který vychází z bretonského folkloru, ale zároveň pracuje s různými efekty, vypůjčenými z elektronické hudby. V pořadu Jak se vám líbí s členy kapely hovoříme nejen o jejich hudební historii, ale také o zvláštním ladění, které se používá v bretonské hudbě, a o podobnosti folkloru Bretaně s hudbou Blízkého východu. Kapela nám také představí své album La Brune, které vydala v roce 2023.
Rozhovor s bretonskou skupinou ’NDIAZ
Jak a kdy kapela ’NDIAZ vznikla?
Začali jsme hrát v roce 2013. Nejprve jsme vystupovali ve třech – Yann na akordeon, Jérôme na perkuse a já, Youn, na trubku. Já jsem se pak musel věnovat jinému projektu a v kapele mě zastoupil Timothée se saxofonem. Když jsem se potom vrátil, říkali jsme si, že bychom to mohli zkusit ve čtyřech. První album jsme tedy nahráli čtyři, i když jsme v této sestavě vlastně předtím prakticky nekoncertovali. Ale jinak jsme se znali z různých projektů, a to, že hrajeme společně, vzniklo naprosto přirozeně.
Odkud čerpáte inspiraci?
Inspiruje nás hudba různého původu. Naše první dvě alba jsou velmi akustická a inspirujeme se na nich například hudbou z Brazílie, z Libanonu nebo z východní Evropy. To všechno jsme si přivezli ze svých cest po světě. Nyní cestujeme společně a dál hledáme různé inspirace. Pokud jde o hudbu z Bretaně, tam máme štěstí, že naše lidová hudba zní stále svěže. Vlastně „tradiční“ bretonská hudba, jak ji dnes známe, není příliš stará. Původně se v bretonské hudbě nepracovalo s harmonií a neexistovaly tam rytmické nástroje. Ty přišly až později a my dnes právě na tento vývoj můžeme navazovat. Bavíme se tím, půjčujeme si z této hudby různé prvky a vlastně tím i posluchače překvapujeme. Když se totiž takto ve čtyřech postavíme na pódium, publikum nečeká, že zvuk bude tak mohutný. Inspirací je tedy spousta, ale zatímco donedávna jsme hráli především akusticky, nyní se posouváme opravdu k mohutnějšímu zvuku.
Některé momenty vašeho koncertu mi připomněly libanonského trumpetistu Ibrahima Maaloufa. Teprve potom jsem zjistil, že jste s ním snad dokonce spolupracovali…
Tři z nás jsme byli součástí uměleckého kolektivu nazvaného Kreiz Breizh Akademi, který se věnuje modální hudbě, a v rámci této skupiny jsme měli možnost se potkat s Ibrahimem Maloufem. Já jsem s ním pak mohl vyjet na turné. Celé se to odehrálo tak, že v rámci Kreiz Breizh Akademi jsme se věnovali právě té „novodobé“ vrstvě folkloru, o které jsme před chvílí mluvili, tedy hudbě z 50.–70. let minulého století. A konkrétně Erik Marchand, který tuto iniciativu založil, nám navrhl, že bychom se mohli věnovat také modální hudbě dalších oblastí, jako je například Blízký východ. Tehdy jsme tedy potkali Ibrahima a já jsem si s ním mohl zahrát. Nejen tedy, že mě hudba z té oblasti zajímala, ale navíc jsem měl možnost spolupracovat s jedním z největších hudebníků, kteří se jí na francouzském území věnují.
Tradiční hudba Bretaně a hudba z Blízkého východu ostastně mají důležitý společný prvek, a to jsou mikrointervaly.
Ano, to je přesně ono. V Bretani tento jev existuje nejen ve zpěvu, ale i v instrumentální hudbě, která například nebývá laděna přesně podle temperovaného klavíru. Proto právě Erik Marchand navrhl toto propojení modálních hudebních systémů, které jsou sice různé, ale pracují například s mikrointervaly. Takže ano, mikrointervaly jsou opravdu tím pojítkem mezi těmito typy hudby.
V jakém prostředí vlastně rádi hrajete? Lákají vás víc festivaly world music, nebo třeba jazzové akce?
Ve Francii jsme hráli hodně v prostředí lidové hudby, ať už to bylo přímo v Bretani, nebo v jiných regionech. V Evropě jsme vystupovali také na folklorních akcích, ale máme zkušenosti i z festivalů world music a jazzu. A myslím, že s novým albem budeme patřit ještě víc do world music, případně na akce soudobé vážné hudby. Pokud jde o jazzové festivaly, v jejich rámci myslím patříme právě na ty scény, které nějakým způsobem reflektují soudobou hudbu.