Adorare: Voláme k Tobě (recenze CD)

Adorare je „parta nadšených mladých lidí, kteří se snaží hudbou a zpěvem přispět k větší chvále Boží“. Tak to stojí v bookletu alba Voláme k Tobě, které si tato parta z valašského Študlova, složená především z dívek, vydala v roce 2007. Podobných schol a chrámových sborů fungují na Moravě stovky. Je čím dál snazší natočit a vydat profesionální CD, byť nezaštítěné žádným oficiálním vydavatelstvím (jenže k čemu by takové zaštítění vlastně bylo?). A tak vznikají každý rok desítky nosičů, určené zpravidla jen pro radost přátelům a rodinám, případně pro prezentaci farnosti.

Nechci tvrdit, že Adorare převyšují ostatní scholy o několik hlav. I na jejich albu najdeme řadu nedostatků, které jsou pro tento žánr příznačné. Přesto je třeba hned na úvod chválit. Za prvé: Adorare neoprašují tisíckrát ohrané písně ze zpěvníku Hosana (i když věřím, že si je při bohoslužbách rádi zazpívají). Věnují se výhradně vlastní tvorbě a jediná převzatá píseň (Awesome God od zesnulého amerického zpěváka Riche Mullinse) je zařazena až na konci jako bonus. Druhá pochvala: Vlastní tvorba Adorare nestojí na jediném autorovi. Svou troškou do mlýna přispívají Šárka Schovajsová, Petra Čížová a Jan Vaněk plus jako textaři Lukáš Vlček a Zdeňka Ptáčková. S výjimkou Vlčka jsou všichni členy scholy.

Pokud jde o interpretaci, oceňuji několik zdařilých pokusů skloubit duchovní písně s rockovou rytmikou, dobrou baskytaru a pěkně sezpívané sbory (například v Přikázání lásky). Výrazných sólistů bohužel Adorare ve svém středu mnoho nemá. Nejlépe vyznívá píseň O dobrém pastýři se zpěvem Markéty Vaňkové; naopak v Když padám, ve Volání nebo v Divotvůrci je sólový zpěv nejistý a nevýrazný. Klávesy znějí chvílemi až lacině popově, u flétny je slyšet nadechování (Když padám) a celkový zvuk alba není vždy ideální. Drobné chyby najdeme i ve výslovnosti zpěváků (např. hyperkorektní výslovnost „jsi“ v Přikázání lásky). Celkově je však interpretace a zvuk alba – ve srovnání s žánrově podobnými nahrávkami – nad průměrem.

Melodie ničím nepřekvapí, avšak ani neurazí. Ani texty nejsou o nic horší (ani lepší) než většina křesťanské zpěvníkové produkce a svému cíli, totiž přispívání „k větší chvále Boží“, určitě dostojí.

Alb různých schol a chrámových sborů dostávám do rádia spoustu. Málokteré mě však přiměje k tomu, abych mu věnoval samostatnou recenzi. Už to znamená, že mě Adorare zaujali. Přes několik zmíněných prohřešků a chyb považuji cestu, kterou se Študlovští vydali, za perspektivní. Určitě má smysl v ní pokračovat.

Vy, kteří Adorare ještě neznáte, se s nimi můžete seznámit na webu www.adorare.cz.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2007
Žánr: schola
Celkový čas: 59:39