Slyšte, lidé! – Pozvánky na koncerty, jaro 2018

Slyšte, lidé! – Pozvánky na koncerty, jaro 2018

Pořad v souvislostech


Pozvánky na koncerty – jaro 2018
Budeme vysílat

Hudební procházka Afrikou 2018
Hudební výlet do Bengálska
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme


Jablkoň po čtyřicítce

Hudební procházka Afrikou 2018

Pink Floyd – raná éra
Audioarchiv
10. března 2018 Aktuality, Blues, Jazz, World music Autor: Milan Tesař

V aktuálním vydání pořadu Slyšte, lidé! vás pozveme na některé zajímavé koncerty letošního jara. V Praze například vystoupí nestor etiopské populární hudby Mulatu Astatke nebo světoznámý trumpetista polského původu Tomasz Stańko. Slavný zpěvák Bobby McFerrin přijede v květnu do Prahy a do Ostravy, na velké turné do Česka přijede britský bluesový hudebník Will Wilde, v Jablonci nad Nisou zahraje bluegrassová mandolinistka a zpěvačka Sierra Hull a vrací se k nám také dvojnásobný držitel Grammy, zpěvák Gregory Porter. Poslouchejte v sobotu 10. března 2018 v 19.15 nebo 13. března v 16.55.

V úvodu pořadu se podíváme do Etiopie. Ta má mezi africkými zeměmi výjimečné postavení, protože prakticky nikdy nepoznala kolonialismus. I díky tomu se v ní uchovala neporušené hudební tradice, o kterou je v poslední době zájem na celém světě. My si představíme nestora etiopské hudební scény, 74letého Mulatu Astatkeho, který před 55 lety jako první Afričan absolvoval elitní jazzovou školu Berklee v americkém Bostonu. Později založil v New Yorku svůj Ethiopian Quintet, ve kterém propojil hudbu Afriky a Latinské Ameriky. Po návratu do vlasti doprovázel na etiopském turné Duka Ellingtona, ale jeho kariéru přerušila vojenská diktatura v Etiopii. K návratu na scénu Astatkeho přiměl až relativně nedávno nový zájem o etiopskou hudbu, který vyvolali tvůrci jako Robert Plant nebo Jim Jarmusch. Tento režisér pak přímo Astatkeho hudbu použil ve svém filmu Zlomené květiny. V současné době Mulatu Astatke hraje na vibrafon se skupinou britských jazzmanů, ale do jeho tvorby dál pronikají vlivy etiopské tradiční hudby. Jeho koncert se koná v úterý 20. března v Paláci Akropolis v Praze.

Polské Hot Tamales Trio je velký objev posledních let na polské bluesové scéně. Loni svou zemi zastupovali na celoevropské bluesové soutěži v Dánsku a cenu diváků získali v mezinárodní soutěži Blues Aperitiv v Šumperku. Odměnou jim bylo klubové vystoupení v rámci podzimního šumperského festivalu Blues Alive. Skupinu tvoří zpěvačka Eliza Sicińska, kytarista Grzegorz Kosowski a hráč na harmoniku Łukasz Pietrzak. Skupina existuje čtyři roky a ve své tvorbě mísí prvky blues, folku a world music. Skupinu Hot Tamales Trio můžete v nejbližší době slyšet v Zašové u Valašského Meziříčí, kde vystoupí v úterý 20. března společně se Slovak Blues Projectem Ľuboše Beni a Bonza Radványiho. Následující český koncert Hot Tamales Tria se koná 21. března v Kutné Hoře a další pak v sobotu 24. března v Železném u Tišnova v rámci 6. Bluesové pomlázky. V tomto případě budou dalšími účinkujícími slovenská skupina Dura & Blues Club a The Roosevelt Houserockers z Rakouska.

Hráč na harmoniku, kytarista a zpěvák Will Wilde pochází z hudební rodiny, z níž je nejznámější jeho sestra Dani Wilde. Will má na svém kontě pět nominací na British Blues Award a v roce 2015 vyhrál jinou prestižní bluesovou cenu. Od 20. března do 6. dubna bude probíhat Wildovo české turné, na kterém jej bude doprovázet skupina The Bladderstones ze Slaného, která nedávno vydala nové album Without Cover. Will Wilde během jara vystoupí například ve Valašském Meziříčí, v Přerově, ve Varnsdorfu, v pražských klubech Jazz Dock a Reduta, v Mostě, v Kolíně nebo v Žatci. Koncert v Brně ve Staré Pekárně, který se uskuteční na první jarní den, tedy 21. března, je součástí série Jazz Jaro 2018.

Od poloviny března do konce dubna bude na různých místech v Brně probíhat hlavní program festivalu JazzFestBrno. V jeho rámci se letos představí například Miroslav Vitouš s Emilem Viklickým, Jiří Slavík s programem Mateřština, francouzský akordeonista Vincent Peirani nebo kytarista Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi. Součástí programu bude také koncert izraelského kontrabasisty, skladatele a nyní také zpěváka Avishaie Cohena, který nedávno vydal nové album 1970. A právě je představí ve čtvrtek 5. dubna v Boby centru v Brně. Cohen, který byl od roku 1996 členem sextetu Chicka Corey, později na sólové dráze dokázal zaujmout v nejrůznějších sestavách. I když jeho královskou disciplínou zůstává klavírní trio, k silným momentům jeho tvorby patří album Almah s komorním souborem smyčců a dechových nástrojů nebo spolupráce s velkými orchestry – ostatně v Brně jsme už jeho program s filharmonií také slyšeli. Úplně jinou část své tvorby Avishai Cohen představuje právě na novém albu 1970, na kterém hraje klíčovou roli zpěv.

Polský trumpetista Tomasz Stańko se narodil v roce 1942. Na polské scéně působí jako sólista od 70. let, kdy stál v popředí tamního freejazzového hnutí, ale minimálně v posledních 20 letech je světově proslulým hráčem. Do obecného povědomí se dostal v roce 1997 díky albu Litania, které bylo poctou Krzysztofu Komedovi, v jehož kvintetu v 60. letech svou dráhu začínal. Tomasze Stańka si na přelomu tisíciletí vzalo pod svá křídla prestižní jazzové vydavatelství ECM a i díky tomu k sobě přitáhl pozornost amerických fanoušků. V roce 2002 se Tomasz Stańko stal prvním laureátem Evropské jazzové ceny, udělované ve Vídni a o dva roky později získal vysoké státní vyznamenání doma v Polsku. Pravidelně se také umisťuje v první desítce žebříčku nejlepších světových trumpetistů podle časopisu Downbeat. Na svém kontě má téměř 40 alb, skládá hudbu pro filmy a divadlo. V posledních letech tento polský hudebník žije v New Yorku a se svou americkou doprovodnou kapelou také přijede na jaře do Prahy. Koncert se koná v pondělí 9. dubna v Divadle Hybernia.

V rámci festivalu JazzFestBrno se 22. dubna v Sono Centru v Brně představí skupina OZ Experience, kterou založili bubeník Omar Hakim, pianista Rachel Z, baskytarista Linley Marthe, což je bývalý spoluhráč Joe Zawinula, a konečně kytarista Louis Winsberg, rodák z Marseille, jinak velmi nadaný flamencový hudebník. OZ Experience hraje směs moderního jazzu, funku, soulu a rocku. Vedle brněnského koncertu tato americká kapela vystoupí také 21. dubna v Praze v klubu Jazz Dock.

Do Prahy se v dubnu vrátí také Gregory Porter, momentálně považovaný za jednoho z nejlepších zpěváků současnosti, muž, který se pohybuje na pomezí jazzu a popu. Jeho první dvě alba měla nominaci na Grammy, další dvě už cenný gramofonek získala – na jednom z nich hrál český varhaník Ondřej Pivec. Zatím nejnovější album Gregoryho Portera se jmenuje Nat King Cole & Me a je poctou legendárnímu americkému zpěvákovi, na jehož písních Porter vyrostl. Pražský koncert Gregoryho Portera proběhne v pondělí 23. dubna ve Foru Karlín a v doprovodné skupině opět zasedne za varhany Ondřej Pivec. O Coleovi nám už před několika lety Gregory Porter řekl v telefonickém rozhovoru: „Byl to výjimečný hudebník a zpěvák. Jeho image a elegantní vystupování by mohly být dodnes inspirací pro každého. Jeho hudbě jsem byl oddaný jako malý kluk a stejně se mi líbí i dnes, nic se na tom tedy nezměnilo. Nat King Cole útočil přímo na emoce, jeho písně a také jeho texty byly úžasné. Právě množství emocí, které dokázal vložit do svého hlasu i do textů svých písní vkládal, pro mne bylo fascinující v době mého dětství a zůstalo stejně úchvatné i dnes.“

Další zpěvák-velikán vystoupí ve Foru Karlín v Praze 9. května. Kromě toho bude mít Bobby McFerrin koncert také 10. května v Multifuknční hale Gong v Ostravě. McFerrin se možná ještě víc než Porter pohybuje mezi žánry. Blízko má k jazzu, popu, world music, R&B i vážné hudbě. Je nejen zpěvákem, ale také dirigentem a v dobrém slova smyslu bavičem. Své první album vydal v roce 1982 a o dva roky později se poprvé představil jako sólový umělec bez doprovodu hudebních nástrojů. Touto formou rád i koncertuje – jako jeden z mála lidí na této planetě utáhne pouze svým zpěvem i obrovské haly a koncertní sály.

Do Jablonce nad Nisou přijede v rámci svého evropského turné přední americká bluegrassová zpěvačka a kytaristka Sierra Hull. Je jí teprve 26 let, ale na profesionální scéně se pohybuje od svých 13 let, kdy s ní podepsala smlouvu nahrávací společnost Rounder. Její první sólové album Secrets, které vydala v 16 letech, se dostalo na druhou příčku amerického bluegrassového žebříčku. Koncert Sierry Hull v Jablonci nad Nisou proběhne v pátek 18. května.

Ve dnech 16. a 17. června se bude na pražském výstavišti v Holešovicích konat festival Respect, který přiváží hudbu z celého světa. Mezi letošními účinkujícími bude například Alireza Ghorbani z Íránu nebo Dudu Tassa se skupinou The Kuwaitis z Izraele. Abychom plně pochopili hudbu Dudu Tassy, musíme se vrátit o dvě generace zpět. Zpěvákův prastrýc a dědeček, Saleh a Daoud, pocházeli z Kuvajtu a v polovině 20. let minulého století se přestěhovali do Bagdádu. První z nich skládal a hrál na housle, druhý vynikal ve zpěvu a hře na loutnu. Bratři jako první propojili arabskou hudbu s evropskými vlivy a v jejich písních se objevovalo například violoncello, blízkovýchodní citera kanún nebo flétna ney. Koncertovali na iráckém královském dvoře, vystupovali v panovníkově soukromém rádiu a psali hudbu pro oficiální ceremoniály včetně korunovace. Saleh později založil a vedl státní rozhlasový orchestr a vůbec udával směr moderní irácké hudby. V roce 1951 však bratři museli Irák po politickém převratu opustit, později Saddám Husajn jejich tvorbu nechal vymazat z učebnic a knih a oni si život zachránili útěkem do Izraele. Určitou satisfakci našli v izraelském rozhlasu, který jejich hudbu pouštěl, ale v židovském státě byla jejich arabská produkce pochopitelně menšinovou záležitostí. Až nyní se k ní vrátil Dudu Tassa, Salehův vnuk. Ten se sice s dědečkem nikdy nepotkal, ale jeho hudba jej tak zaujala, že se rozhodl na ni navázat a rodinný hudební styl propagovat po celém světě. Když jsme se Dudu Tassy loni v létě na festivalu Colours Of Ostrava ptali, jak přistupoval k úpravám těchto starých písní, odpověděl: „Nejprve musím říct, že pro mne bylo velmi obtížné ty písně vůbec poslouchat. Byly totiž velmi dlouhé. Představte si například jednu píseň, která trvá dvacet minut! Všechno to bylo v arabských modech a celkově mi ta hudba zněla velmi cize. Arabská hudba vůbec není jednoduchá. Musel jsem se toho o ní tedy hodně naučit.“