Co chystá Filharmonie Brno?

Dramaturgie tentokrát sází na inovaci, ne na vyježděné široké kolejnice. Co o ní říkají nejen dramaturgové, ale i další přední osobnosti brněnského hudebního života?

Filharmonie Brno má ambice jít s dobou, nechce být muzeem, ale živou hudební institucí, která staví na roveň díla staletími prověřená se skladbami novějšího data, veskrze však také “klasickými”. Neexperimentuje, ale nabízí takové hudební zážitky, na jaké jsou zvyklí posluchači v koncertních síních vyspělých zemí a to za vysoké interpretační úrovně orchestru, který koncertuje po celém světě.

“Málokde se u nás i v zahraničí najde v dramaturgických plánech symfonických orchestrů tolik atraktivní hudby mnoha staletí a žánrů, jako je tomu v nabídce nové sezóny Filharmonie Brno.” hodnotí například sezonu Aleš Březina, skladatel, muzikolog a ředitel Institutu Bohuslava Martinů.

“Opravdu poutavá a šťastná dramaturgie. Ruku v ruce s ní půjdou interpretační výkony. Myslím, že se máme na co těšit a že Filharmonie Brno dokazuje svou pohotovost, evropsky náročný přístup, a to ji i zavazuje k výkonům, které ji dále povedou k posílení umělecké pozice a významu ve střední Evropě.” dodává Miloš Štědroň, současný český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Příjemná je v 59. sezoně jistě také možnost sestavit si své předplatné na míru a získat díky němu místo na koncertech včas a s abonentskou slevou. Filharmonie tak neomezuje posluchače striktně danými cykly, ale nechává jim volnou ruku ve výběru koncertů, aniž by ztráceli finanční výhody předplatného. Vybrat si je možno šest a více koncertů napříč nabídkou a sestavit si tak menu přesně dle své chuti.

59. koncertní sezóna Filharmonie Brno mě hned na první pohled zaujala a plně uspokojila. Především proto, že se nesnaží jít cestou podbízení a omílání toho, co má punc “rodinného stříbra”. Ale kolikrát se už to stříbro nahradilo jiným, a tak si myslím, že je mnohem odpovědnější postup, který sází na inovaci a konfrontaci. Soudobá dramaturgie jakoby hledala vztah mezi staršími “jistotami” a novějšími jistotami. Brecht řekl: …Jediná jistota je nejistota…a tak je možné a nutné objevovat, nalézat, ztrácet, srovnávat, navracet se a současně se nevracet… Těším se na Martinů a na jeho Epos o Gilgamešovi, na Alfreda Schnittke a jeho faustovskou kantátu… A tak bych mohl pokračovat. V plánu je i Ligeti nebo Šostakovič, kterého nikdy není dost. Celkově je dramaturgie velmi dynamická, zajímavá a sází na inovaci - ne na vyježděné široké kolejnice. Výborné je napojení paralelních menších cyklů. Opravdu poutavá a šťastná dramaturgie. Ruku v ruce s ní půjdou interpretační výkony. Myslím, že se máme na co těšit a že Filharmonie Brno dokazuje svou pohotovost, evropsky náročný přístup, a to ji i zavazuje k výkonům, které ji dále povedou k posílení umělecké pozice a významu ve střední Evropě.  Miloš Štědroň

Málokde se u nás i v zahraničí najde v dramaturgických plánech symfonických orchestrů tolik atraktivní hudby mnoha staletí a žánrů, jako je tomu v nabídce nové sezóny Filharmonie Brno. Ověřená díla minulosti se setkávají s tím nejlepším z hudby současné, filmové partitury zazní s obrazem i bez něj, vybraní čeští i zahraniční specialisté přednesou špičková díla období baroka a klasicismu, na pódiu se objeví dokonce i několik žádaných interpretů známých z alternativní scény. Jde vlastně o pestrý hudební festival plný velkých událostí, rozložených na celou sezónu, kterou je možné Brnu upřímně přát a tak trochu i závidět.  Aleš Březina

Brněnská filharmonie má ambice jít s dobou (a dohlédnout i za ni) – jak by také ne, když sídlí ve městě spjatém s Leošem Janáčkem… Nechce být muzeem, ale živou hudební institucí, která staví na roveň díla staletími prověřená se skladbami novějšího data, veskrze však také “klasickými”. Neexperimentuje, ale nabízí takové hudební zážitky, které se posluchačům ještě před pár desítkami let nenaskýtaly – třeba možnost vyslechnout si během jednoho večera Čajkovského Patetickou symfonii a Schnittkeho “faustovskou” kantátu, dvě zásadní díla ruské hudební literatury, která spolu (navzdory takřka století, které je od sebe odděluje) neobyčejně souzní. Filharmonie Brno může navíc těžit z polohy města, která ji opravňuje stát se jakýmsi mezikulturním mostem. Je tak symptomatické, že si pro sezonu 2014/2015 zvolila jako rezidenčního umělce Benjamina Jusupova – izraelského skladatele, dirigenta a klavíristu (původem z Tádžikistánu) působícího jako respektovaná osobnost po celém hudebním světě a komponující pro světoznámé sólisty, jako jsou Maxim Vengerov, Misha Maisky či Vadim Repin. V průběhu sezony zazní jeho koncertní skladby, nezřídka využívající atraktivní posluchačské prvky (názvuky středoasijské tradiční hudby, tanga, rocku, málo slýchané nástroje, smyčky apod.) v podání špičkových hudebníků – violoncellisty Alexandra Kňazeva, flétnisty Matthiase Zieglera a jednoho z nejlepších současných violistů Maxima Rysanova; ve své umělecké trojroli se na jednom z koncertů představí i sám Jusupov. K dalším očekávaným vrcholům sezony bude patřit prosincová světová premiéra kritického vydání oratoria Epos o Gilgamešovi, která připomene 55. výročí úmrtí Bohuslava Martinů a symbolicky završí Rok české hudby 2014, událostí bude zmíněná “faustovská” kantáta Alfreda Schnittkeho mimo jiné s Ivou Bittovou v roli Mefista nebo provedení kompletního orchestrálního díla brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové při příležitosti 100. výročí jejího narození. Nevšední zážitek slibuje pilotní projekt rozvíjející se spolupráce s Univerzitním kinem Scala: ruský němý film Nový Babylon z roku 1929, příběh nenaplněné lásky odehrávající se na pozadí temné historie Pařížské komuny, doprovodí filharmonici v Besedním domě původní hudbou Dmitrije Šostakoviče.

Vítězslav Mikeš, dramaturg Filharmonie Brno

Informace o všech plánovaných koncertech najdete na : http://www.filharmonie-brno.cz/

zdroj: tisková zpráva Filharmonie Brno