Tečka za vánoční hudbou
Všechny nedělní večerní Koncerty duchovní hudby jsme o těchto Vánocích věnovali duchovním skladbám. Postupovali jsme od renesančních památek přes baroko až ke klasicismu. Poslední nabídne nejkrásnější díla dvacátého století.
Jako první zazní nádherná Vánoční kantáta Arthura Honeggera. Skladba začíná tiše varhanním sólem, k němuž se pomalu přidává smíšený sbor, nejprve beze slov, pak na text: „De Profundis clamavi“. Dětský sbor a baryton pak nastoupí s citacemi několika známých koled a vánočních písní zakončených sólovým "Gloria in excelsis Deo, et in terra pax, pax hominibus bonae voluntatis." V závěru pak zazní sborové „Laudate Dominum“ a celá skladba se jakoby vytrácí z orchestru opět k varhanám, které pozvolna umlkají.
Neméně krásná je i skladba „Slavnosti koled“ anglického skladatele Benjamina Brittena, která je určená pro dětský sbor s doprovodem harfy. Při pozorném poslechu i zde najdete citace písní různých evropských zemí. Například Tichou noc Franze Grubera nebo českou melodii Hajej, nynej, Ježíšku.
Mezi vokální skladby vložíme sólové varhany. Ferdinand Klinda zahraje Narození Páně od Oliviera Messiaena s částmi: Panna a dítě, Pastýři, Věčné úmysly, Dítě Boží, Andělé, Ježíš přijímá utrpení, Mudrci a Bůh mezi námi.
Následující vánoční kantáta Jana Nováka z roku 1971 nazvaná „Invitatio pastorum“nabízí pozoruhodnou konfrontaci andělů, ďáblů a pastýřů, kteří se navzájem dohadují, zda se Spasitel opravdu narodil nebo ne. Zazní na Radiu Proglas poprvé.
Podobně bude mít proglasovou premiéru i Vánoční mše Jaroslava Krčka z roku 1993. Bude to z nahrávky souboru Musica Bohemica, který si autor řídí sám.
Na závěr posledního Koncertu duchovní hudby těchto Vánoc si poslechneme Missu brevis od Jiřího Pavlici. Jedná se o první mši tohoto autora, která vznikla v roce 1997. Je velice zajímave pozorovat, jak mistrně v ní autor skloubil latinský mešní text s českým.