Hudba k poctě Panny Marie

Roku 1879 vzniklo dílo nazvané „Panna“ Julese Masseneta. Toto oratorium mělo svou premiéru 22. května roku 1880 v pařížské Opeře, kde zaznělo jako součást série koncertů. Je v něm vyprávěn příběh o Panně Marii od zvěstování archandělem Gabrielem až do jejího nanebevzetí. Celé oratorium je rozděleno do čtyř dílů. První popisuje Gabrielovo navštívení a sdělení, že porodí Syna Ježíše. Druhá scéna se odehrává na svatbě v Káně Galilejské a popisuje známý evangelijní příběh o tom, jak Ježíš proměnil vodu ve víno. Třetí scéna je obrazem Velkého pátku, kdy je Maria svědkem Ježíšova ukřižování. V posledním, čtvrtém dílu jsme svědky Mariina nanebevzetí.

Ve druhé části Koncertu duchovní hudby se zaměříme na skladby italského skladatele Girolama Frescobaldiho. Nejprve varhaník Pavel Kohout na varhany zámku v Jindřichově Hradci zahraje Frescobaldiho skladbu nazvanou Aria detto Balletto. Po ní se přeneseme do roku 1635, kdy v Benátkách vyšlo rozsáhlé dílo nazvané Hudební květiny. Dvaapadesátiletý skladatel byl v té době varhaníkem v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Obsahuje tři mše. Nás bude zajímat poslední z nich Missa della Madonna. Tvoří ji úvodní varhanní Toccata, po ní následuje 6 zpívaných veršů založených na gregoriánském chorálu. Na Graduale (varhanní canzonu) navazuje zpívané Ave Maria. Credo a Offertorium patří opět varhanám. Ty uslyšíme také po Sanctus a Agnus. Doplní i Communio – Ecce Virgo – a závěrečné Salve Regina.