Čtyři vánoční kantáty

Poslední Koncert duchovní hudby uplynulých Vánoc nám nabídne pohled na to, jak Bach komponoval během velmi krátkého úseku několika týdnů. Kantáty budeme vysílat v tom pořadí, jak byly uvedeny: tedy kantátu pro 25., 26. a 27. prosince 1725 a kantátu, která zazněla o následující třetí neděli vánoční – dvacátého sedmého ledna 1726. Všechny zazní z kompletu, který natočil dirigent profesor Helmuth Rilling.

Uvede je velmi radostná Bachova kantáta "Unser Mund sei voll Lachens" - „Ať jsou naše ústa plná sradosti“ (katalogové číslo 110), která poprvé zazněla na Boží hod vánoční roku 1725 v Lipsku.

O den později 26. prosince roku 1725 mohli návštěvníci bohoslužby slyšet další novou Bachovu duchovní kantátu "Selig ist der Mann" – „Blažený muž“. Tu dnes můžeme v katalogu Bachových skladeb najít pod číslem 57. Její text, který vytvořil Georg Christian Lehms je pojat jako dialog mezi Ježíšem a duší. Vychází ze šesté a sedmé kapitoly Skutků apoštolů (kde se mluví o umučení svatého Štěpána) a také z Matoušova evangelia z 23. kapitoly verše 35 až 39.

Třetí kantáta nás posune do 27. prosince. I tentokrát zavítáme do lipského svatotomášského kostela. Uvádějí ji slova "Süser trost, mein Jesus kömmt" – „Sladká útěcha, můj Ježíš přichází“. Vzhledem k tomu, že 27. prosince se slavil svátek Jana Evangelisty, vychází text kantáty z první kapitoly listu Židům – 1. až 14. verše. V kantátě se objeví také poslední sloka německé koledy „Lobt Gott, ihr Christen alle gleich“.

27. ledna 1726 poprvé zazněla kantáta "Alles nur nach Gottes Willen" – „Vše je podle Božího přání“, katalogové číslo 72. Text vychází z dvanácté kapitoly listu Římanům a z Matoušova evangelia, osmé kapitoly – příběhu o uzdravení malomocného. Bach sáhl po deset let starém textu, který roku 1715 napsal Salomon Franck – jeho libretista z Výmaru. Sborové Gloria z úvodu této kantáty později Bach použil při kompozici malé mše g moll.