Bylinky v lidové písni

Bylinky v lidové písni

Pořad v souvislostech


Bylinky v lidové písni
Budeme vysílat

Pozvánka na Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2018
Muzikanti, to sú chlapci!
Muzikanti, to sú chlapci!
Vysílali jsme


Hdyž dudy zabečí, každyj si poskočí...

Vím já jeden hájíček

Vím já jeden hájíček
Audioarchiv

Rozmarýn, fialka, kopřiva, černobýl - o všech těchto drobných rostlinkách si poslechnete nejen písně v podání cimbálových muzik, ale i povídání o jejich významu a užití. Poslouchejte ve Folklorním okénku ve středu 7. března 2018 za pět minut pět odpoledne.

V lidové stravě se staly byliny nenahraditelnou surovinou při přípravě tradičních pokrmů. Pro naše předky měl každý kvítek, strom i keř určitý symbolický význam. Byliny sbíraly především ženy, které je uměly využít nejen v kuchyni ale i v léčitelství. Byliny žily v lidových písních i obyčejích. Recepty a rady, kde jakou bylinku najít a kdy ji utrhnout, se dědily z generace na generaci. Kořenářky sbíraly od jara do podzimu všude v okolních lesích a loukách byliny, které poté čerstvé či sušené „vyměňovaly“ s hospodyněmi za mouku či jiné suroviny. Každá bylina byla sbírána v jinou dobu i čas. Některé se vykopávaly s východem slunce na den Navštívení Panny Marie, jako například divizna, jiné se sbíraly o filipojakubské noci.

Z jednotlivých bylin nebo z jejich směsí se vařil čaj, recept měla většinou každá hospodyně svůj, tajný. Nejčastěji se používal lipový květ, listí z mladých lesních plodů, heřmánek nebo bezový květ. V přírodě se daly nasbírat byliny, které se také používaly k vaření – byly součástí obřadních jídel, především o Velikonocích. U domků v předzahrádce bychom dříve nejčastěji nalezli dobromysl, majoránku, rozmarýn, šalvěj, levanduli, bazalku, kopr, libeček a mátu.