Bylinky v lidové písni

Bylinky v lidové písni

Pořad v souvislostech


Bylinky v lidové písni
Budeme vysílat

Obrázky z Jasenné
Muzika v krvi - Zpěvácké a muzikantské rody Slovácka
Muzika v krvi - Zpěvácké a muzikantské rody Slovácka
Vysílali jsme


Obrázky z Jasenné

Keře a stromy v lidových písních

Keře a stromy v lidových písních
Audioarchiv

Rozmarýn, fialka, kopřiva, černobýl - o všech těchto drobných rostlinkách si poslechnete nejen písně v podání cimbálových muzik, ale i povídání o jejich významu a užití. Poslouchejte ve Folklorním okénku ve středu 7. března 2018 za pět minut pět odpoledne.

V lidové stravě se staly byliny nenahraditelnou surovinou při přípravě tradičních pokrmů. Pro naše předky měl každý kvítek, strom i keř určitý symbolický význam. Byliny sbíraly především ženy, které je uměly využít nejen v kuchyni ale i v léčitelství. Byliny žily v lidových písních i obyčejích. Recepty a rady, kde jakou bylinku najít a kdy ji utrhnout, se dědily z generace na generaci. Kořenářky sbíraly od jara do podzimu všude v okolních lesích a loukách byliny, které poté čerstvé či sušené „vyměňovaly“ s hospodyněmi za mouku či jiné suroviny. Každá bylina byla sbírána v jinou dobu i čas. Některé se vykopávaly s východem slunce na den Navštívení Panny Marie, jako například divizna, jiné se sbíraly o filipojakubské noci.

Z jednotlivých bylin nebo z jejich směsí se vařil čaj, recept měla většinou každá hospodyně svůj, tajný. Nejčastěji se používal lipový květ, listí z mladých lesních plodů, heřmánek nebo bezový květ. V přírodě se daly nasbírat byliny, které se také používaly k vaření – byly součástí obřadních jídel, především o Velikonocích. U domků v předzahrádce bychom dříve nejčastěji nalezli dobromysl, majoránku, rozmarýn, šalvěj, levanduli, bazalku, kopr, libeček a mátu.