Colours of Ostrava 2019

I letos přijede do Ostravy velká hvězda žánru reggae, Winston McAnuff, přezdívaný Electric Dread, ve dvojici s francouzským akordeonistou Françoisem-Xavierem Bossardem, který si říká Fixi. Duo, v jehož rozverných skladbách se mísí reggae, funk, soul, pop, africká i kubánská hudba, obdrželo za album A New Day v roce 2014 prestižní francouzskou cenu Victoires de la Musique.

Ve střední Francii leží městečko Saint-Salvadour a z něj pochází skupina San Salvador, která se zaměřuje na provensálskou polyfonii a která se stala senzací loňského ročníku světového hudebního veletrhu WOMEX. Skupina zpívá v jihofrancouzské okcitánštině, jazyce středověkých trubadúrů. Vedle jihofrancouzské hudby však soubor čerpá také z rytmů severní Afriky a z polyfonie Korsiky a Sardinie.

BCUC je skupina z Jihoafrické republiky a pohled jejích členů na situaci v této zemi vyjadřuje citát: „Chceme změnit dojem, že se Jižní Afrika točí okolo Nelsona Mandely. Jako vždy říkáme: Nelson Mandela nestvořil Jižní Afriku, ale on byl jí vytvořen. Je lehké použít hudbu jako zbraň, abyste rozzlobili lidi, abyste je vzbouřili. Ale to my nechceme.“ Skupina čerpá z afrických rituálů i z amerického blues.

Naším dalším tipem je kapela 47Soul – čtveřice rapperů a hudebníků z palestinské diaspory. Dva jsou občany Jordánska, jeden Izraele a jeden Spojených států a žijí a zkoušejí v Londýně. Tradiční hudbu Blízkého východu prpojují s hiphopem, elektronickou hudbou a dubem, vedle ostrých zvuků kytar využívají tradiční arabské nástroje. Cílem jejich tvorby, která vzniká na půdorysu tradičních svatebních tanců, je poskytovat lidem naději.

„Je neustále svůj bez ohledu na to, co se děje,“ říká kubánský pianista Omar Sosa, loňský host Colours of Ostrava o italském trumpetistovi Paolovi Fresu, který do Ostravy přijede letos. Tento 58letý hráč má na svém kontě několik desítek alb s různými sestavami. Svou průzračnou hrou dokáže krásně vyjádřit lidské emoce, poezii i prvek tajemství.

Do Ostravy se letos vrací také hvězda portugalské hudby fado Mariza. Mimochodem její úplně první český koncert se v roce 2005 odehrál právě na festivalu Colours of Ostrava. Mariza je laureátkou velmi prestižní ceny světového veletrhu WOMEX, ale na svém kontě má i další významná ocenění. Právě na WOMEXu na její konto zaznělo: „Vzpírá se definicím a vágním popisům. Mariza má hlas dotýkající se duše. Po celém světě, i tam, kde nerozumějí portugalštině.“

Dalším hostem festivalu bude norský trumpetista Mathias Eick, který patří do stáje prestižního německého vydavatelství ECM. Než se před 11 lety vydal na sólovou dráhu, byl delší dobu členem skupiny Jaga Jazzist, která kombinuje jazz s elektronickou hudbou. Vedle toho hostoval na nahrávkách jazzových umělců, například francouzského bubeníka Manu Katchého. O nástroji, na který hraje, Eick říká: „Trubka byla vždy mou součástí jako prodloužená část mého těla. Hraní na trubku bylo vždy mému srdci nejbližší.“ V Ostravě Mathias Eick představí své nové album Ravensburg, na kterém vedle hry na trubku také zpívá.

Netradiční smyčcové kvarteto Kronos Quartet vzniklo v roce 1973. Původně hrálo především jazz, později se dostalo k minimalismu, soudobé vážné hudbě a k přesahům k hudbě celého světa. Běžně tak spolupracuje s umělci z arabsky mluvících zemí, z Irska, Indie nebo – jako v případě aktuálního alba Placeless – z Íránu. Kronos Quartet patří k průkopníkům hned v několika hudebních žánrech – je držitelem prestižní ceny ze světového hudebního veletrhu WOMEX a na svém kontě má také Grammy a mnoho dalších ocenění.

Další interpretku, Shilpu Ray, charakterizují pořadatelé festivalu jako „energickou americkou zpěvačku s bengálskými kořeny a nakřáplým hlasem, který vám roztrhne srdce v půli“. Od dětství hrála na indické harmonium, ale velmi silná je i ve zpěvu a cappella a především s doprovodem rockové kapely. Sama se ostatně v dětství chtěla učit na kytaru, ale konzervativní rodiče jí to nechtěli dovolit.

V izraelské skupině Lola Marsh hraje důležitou roli zpěvačka Yael Shoshana Cohen. Ta o tvorbě své kapely říká: „Máme jak mohutně znějící, skoro až filmové písně. A vedle toho písně intimní. Pro nás je důležité být intimní, i když třeba hrajeme ve velkém sále. Doufám, že se naše skladby fanoušků dotýkají, oslovují je. Že jim naše písně dají naději a rozradostní je nebo rozesmutní.“

O zpěvačce z Haiti Moonlight Benjamin pořadatelé Colours of Ostrava píšou: „V sedmnácti letech vyšla ze sirotčince, kde získala jméno Moonlight, odhodlaná stát se jazzovou zpěvačkou. Podařilo se. Pak se provdala za Francouze, v roce 2002 přesídlila do Toulouse a nedávno to dotáhla až k natáčení a koncertování s kubánským klavíristou Omarem Sosou.“ Od jazzu se Moonlight Benjamin prozpívala k ráznějšímu bluesrocku a jejím cílem je dnes ve svých písních ukázat Haiti bez příkras. „Proto z ní sálá tak ohromná rocková energie, načerpaná i z děl haitských spisovatelů, básníků a filozofů,“ čteme na webu www.colours.cz.