Matej Benko: Planety (recenze CD)

Matej Benko: Planety (recenze CD)
30. června 2016 Jazz, Recenze Autor: Milan Tesař

V Praze usazený slovenský pianista a skladatel Matej Benko si na album Planety pozval Richarda Müllera, Radka  Pastrňáka, Dana Bártu, Michaela Kocába nebo Kláru Vytiskovou. Rozdal jim písně, z nichž každá vypráví jeden silný příběh jiným hudebním jazykem.

Album Planety, ambiciózní projekt pianisty a skladatele Mateje Benka, se umístil v první desítce ankety Proglasu o Album roku 2015, do které hlasovalo 90 hudebníků, publicistů nebo pořadatelů koncertů a festivalů. Planety jsou skutečně velmi silné album – především díky tomu, co a koho se jejich autorovi podařilo do dvanácti písní dostat. Benko se představuje jako výborný skladatel a schopný aranžér, jako dobrý dramaturg a producent. Co trochu pokulhává, jsou jeho textařské kvality.

Koncept alba je jasný. Každá z dvanácti písní patří jedné planetě naší sluneční soustavy (včetně Pluta, tedy planety „bývalé“) plus Měsíci, Slunci a (nejmenované) Kometě. Ke každému z těchto kosmických těles přiřadil Matej Benko melodii, hudební styl, příběh a také hlas. Jako zpěváky si přizval pěvecké legendy české a slovenské scény (Richard Müller, Michael Kocáb, Dan Bárta) i talentované příslušníky mladší generace (Klára Vytisková, Ondřej Ruml, Markéta Foukalová). Někde byla volba interpreta dána tématem písně (Yvonne Sanchez coby kometa-„cizinka“), někde stylem zpěvu (pitvořící se Xavier Baumaxa na Marsu) nebo hudby (Oto Klempíř a funkující Neptun). Zajímavě dopadlo propojení hlasu Dana Bárty s tajemným a ze sluneční soustavy „vyřazeným“ Plutem, povedl se Kocábův přednes Merkura, kterého spaluje sluneční žár. Naopak dvě mladé dámy (Klára Vytisková, Markéta Foukalová) v rolích Venuše a Země malinko splývají, Radek Pastrňák svého Jupitera odzpíval tak trochu bez šťávy, technicky dokonalý, ale jinak  trochu nevýrazný je i Rumlův Měsíc.

Do slov písní se Benko – a podotýkám, že jde o jeho textařskou premiéru – snažil vložit co nejvíc informací, vtipných narážek i fabulací. Někde mu k vytvoření příběhu postačil jeden známý detail – to když píseň o svůdníkovi Saturnovi postavil na hříčce se slovy prstenec a prstýnek (s nímž se chce dvořit kometě) nebo když se zapomnětlivým Neptunem odříkává řecká a latinská jména bohů a dostává se k tomu, že Neptun je Poseidon. Naopak informačně bohatý je výborný text Měsíce, který nejen nutí výt vlky, ale také způsobuje příliv a odliv. Nejvíce hříček je ukrytu v textu písně Mars – od novotvaru „mimomarťané“ přes roboty až po závěrečné narážky na cigarety „marsky“ a vitamíny „marťánky“. Text závěrečného Pluta je pak zbytečně moc upovídaný a za každou cenu didaktický.  Celkově je z alba zřejmá snaha nejen pobavit, ale i poučit – v případě obřího Jupitera se tak například zdůrazňuje role gravitace. A tam, kde se autorovi zřejmě nedařilo najít jasné téma, zvolil námět zástupný – to je případ planety Uran, která hledá vhodné barvy pro ostatní planety (a jejíž role se autor zhostil sám).

Texty písní, které na sebe svou hravostí i informační hodnotou právem strhávají pozornost, jsou zároveň největší slabinou alba. Matej Benko není profesionální textař, ani nemá s psaním veršů větší zkušenosti. Tím pádem se dopouští začátečnických prohřešků, které by mu pomohl odstranit kterýkoli zkušenější kolega nebo dobrý producent. Mám na mysli časté gramatické rýmy („ptaj/odpovídaj“, „jitřenkou/panenkou“), nekorektní gramatické tvary („více barevný“ místo „barevnější“) a další kostrbatosti (celkově například text Komety). V některých případech tyto nedokonalosti interpreti zakryjí svým frázováním (Baumaxa, Bárta), jinde však bohužel tahají za uši a jinak velmi dobré album poškozují.

I když je Matej Benko známý jako jazzový hudebník a skladatel a i když si na Planety pozval řadu svých kolegů z jazzové scény, nejde o jazzovou desku. Planety jsou popové album, což ovšem neznamená primitivní nebo primitivně líbivé. Naopak, do některých melodií je třeba se proposlouchat. Až při pozorném sledování se můžeme kochat všemi aranžérskými detaily, drobnými úlety k jazzu, soulu, funku nebo latinským rytmům. Planety jsou sice album určené primárně dětem, ale nejsou dětsky podbízivé. I proto mohou bez problému oslovit i dospělé posluchače.

Celkově jde o počin mimořádný, a to i přes zmíněné formální nedostatky v textové složce. Věřím, že si i díky Benkovým Planetám vezme mladý nebo i větší posluchač do ruky odbornou knihu o astronomii a přitom si bude zpívat „Já jsem obyvatel černočerné skrýše“. To by totiž byla pro Mateje Benka opravdová pocta.

Vydavatel: Warner Music
Rok vydání: 2015
Žánr: pop
Celkový čas: 42:45

www.album-planety.cz

www.matejbenko.com

Hudební výlet do Pobaltí

JUUK_MulkaStabule_obalCDVydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Francie

kiledjian_the-otium-mixtapeZveme vás na hudební výlet do Francie.

Tri Nguyen – sólo pro dva nástroje

nguyen-tri_duos-aloneVietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.

Anketa Album roku 2023 – druhá desítka

krajina-ro_mlhoviny_obalCDPodívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.

Témata Jak se vám líbí

Hansen_studio_2024Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web

Darujte Proglas!