Ondřej Corsini se narodil ve Florencii roku 1302; pocházel ze slavného šlechtického rodu. Ačkoli byl v mládí poněkud nezkrotné povahy, dal si promluvit do duše od své matky. Vstoupil do karmelitánského řádu, kde žil velice kajícím životem.

Ondřej odešel na studia do Paříže a Avignonu, po návratu působil ve svém rodném městě – byl nazýván „apoštol Florencie“. Když byl roku 1361 jmenován biskupem ve Fiesole, zdráhal se tento úřad přijmout a uprchl. Nakonec jej objevilo jedno dítě, když se skrýval v jakési chatrči, byl prozrazen a přiměn k tomu, aby do svého úřadu nastoupil.

Jako biskup zdvojnásobil Ondřej své úsilí o pastýřskou péči, zvláště se věnoval chudým a nejpotřebnějším. Byl vyhledáván jako mírotvůrce, ve funkci papežského legáta byl vyslán do Bologne, kde se mu podařilo srovnat spor mezi šlechtou a lidem.

O Vánocích roku 1373 se při slavení půlnoční bohoslužby zjevila svatému Ondřejovi Panna Maria a oznámila mu, že o svátku Zjevení Páně – 6. ledna – opustí tento svět a setká se s Bohem. Tak se také stalo. Po jeho smrti bylo dosvědčeno tolik zázraků na jeho přímluvu, že papež Evžen IV. bezprostředně schválil jeho kult.

Dnes nacházíme v občanském kalendáři velmi hezké jméno Jarmila. Patří k nověji vzniklým a podle významu lze říci, že nositelky tohoto jména „milují bujnost a sílu“. Oslavují vše rašící, rostoucí a krásné. Zkrátka slaví jaro a jeho rodivou moc. Jarmila patří mezi nejrozšířenější jména a zásluhu na tom má dozajista Máchův Máj.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001