První adventní neděli 27.listopadu 2011 uslyší posluchači koncertu v　kostele Nanebevzetí Panny Marie v　České Skalici, pěvecký sbor Vysokého učení technického v　Brně VOX IUVENALIS (Hlas mládí), vedený sbormistrem Mgr. Janem Ocetkem. Jan Ocetek je druhým sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno a doktorandem na katedře kompozice a dirigování na hudební fakultě JAMU v Brně..

Ambicí tohoto předního evropského akademického sboru je nabízet posluchačům ucelené hudební celky konfrontující méně známá, ale kompozičně mimořádná díla s časem ověřenými veledíly světové hudební literatury. Na koncertech tak vedle děl Leoše Janáčka, Antona Brucknera, Sergeje Rachmanninova, Benjamina Brittena, Vytautase Miškinise, Arvo Pärta či Francise Poulenca zaznívají méně známé skladby Jana Nováka, Klementa Slavického, Richarda Toensinga či Franka Martina.
V poslední době se sbor díky své kvalitě zaměřuje rovněž na uvádění vokálně-instrumentálních děl, včetně premiérových provedení kompozic soudobých skladatelů (Michna: Svatováclavská mše, Poulenc: Gloria, Hanuš: Zpěv naděje, Händel: Mesiáš, Rossini: Petite Messe solennelle, Holst: Planety, Mozart: Requiem, Mahler: 8. Symfonie, Bach: Vánoční oratorium, Kyas: Stabat Mater, Schnittke: Requiem).

V České Skalici zazní:
Duchovní dvousborový koncert č. 3 “Poďte, vizte skutky Hospodinovy”  Dmitrije Stěpanoviče Bortňanského (1751 – 1825),

Mše pro dva smíšené sbory (1922, 1926) – výběr, Franka Martina  (1890 – 1974),

(1922, 1926) – výběr, Franka Martina  (1890 – 1974),

Madrigaly pro komorní smíšeny sbor na slova české, moravské a　slovenské lidové poezie (1959)　 Klementa Slavického a

pro komorní smíšeny sbor na slova české, moravské a　slovenské lidové poezie (1959)Klementa Slavického a

Invitatio Pastorum, malá kantáta pro sóla a smíšený sbor s　využitím částí textu Carmina burana od Jana Nováka.

malá kantáta pro sóla a smíšený sbor s　využitím částí textu Carmina burana od Jana Nováka.

Mozartovsky laděné duchovní koncerty na ruské překlady žalmů z　konce 18. a začátku 19. století ukrajinského skladatele Dmitrije Stěpanoviče Bortňanského (1721 – 1825) tvoří základní pilíř repertoáru řady sborových těles. Skladatel zkomponoval celkem 45 koncertů, z　nichž 10 je pro dva sbory. Dmitriji Bortňanskému se dostalo velmi dobrého hudebního vzdělání, již od šesti let působil jako sborový zpěvák. Byl ve své době rovněž uznávaným operním skladatelem a po několik let měl velmi prestižní postavení u carského dvora. Koncert č. 3 “Poďte, vizte skutky Hospodinovy” je komponován na 9. až 11. verš 46. žalmu a je příkladnou ukázkou dobového využití dvousborové techniky. Formálně je zajímavé uplatnění čtyřdílné formy charakteristické spíše pro hudbu světskou.

Dále zazní niterná zpověď pro dva smíšené sbory u nás pomalu objevovaného švýcarského skladatele Franka Martina (1890 – 1974). Skladatel ve své Mši pro dva smíšené sbory geniálně vstřebává veškeré výdobytky sborového umění, vedle částí chorálního charakteru vystaví fantastickou polyfonní pasáž. Harmonicky průzračné momenty jsou umocňovány funkčními disonancemi a intimní piána jsou vystupňována do hřmotných fortissim. Prvních pět částí (Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus a Benedictus) bylo dokončeno v　roce 1922 jako osobní zpověď skladatele, aniž by se počítalo s　provedením díla. V　roce 1926 pak Martin dokomponoval charakterově poněkud odlišné Agnus Dei. Mše byla objevena až ve skladatelově pozůstalosti a své premiéry se dočkala teprve padesát let od zkomponování. Na koncertu zazní poslední tři části – Credo, Sanctus, Benedictus.

Klement Slavický měl k　lidové hudbě blízko svým původem. V　jeho tvorbě se proto logicky nalézá skupina skladeb inspirovaná rodným moravským krajem. Madrigaly　 však sahají dále, za hranice Moravy, a jejich skladatelskou úroveň a originalitu dokládá ocenění v soutěži v　roce 1960. I když titul navozuje spíše atmosféru renesance, madrigaly na slova české, moravské a slovenské lidové poezie reprezentují bohatou kompoziční techniku druhé poloviny 20. století.

měl k　lidové hudbě blízko svým původem. V　jeho tvorbě se proto logicky nalézá skupina skladeb inspirovaná rodným moravským krajem. 　 však sahají dále, za hranice Moravy, a jejich skladatelskou úroveň a originalitu dokládá ocenění v soutěži v　roce 1960. I když titul navozuje spíše atmosféru renesance, madrigaly na slova české, moravské a slovenské lidové poezie reprezentují bohatou kompoziční techniku druhé poloviny 20. století.

Jan Novák (1921 – 1984) byl vášnivým obdivovatelem a znalcem latiny, na níž rovněž většinou komponoval. V　roce 1971, tedy již v　nucené emigraci, dokončil práci na malé vánoční kantátě Invitatio Pastorum, piccola cantata per soli e coro misto testi tratti dai carmina burana. Hlavním těžištěm díla je použití části textů ze slavných neliturgických náboženských her, tak jak jsou zachovány ve sbírce Carmina burana. Jan Novák konfrontuje část hry, sepsané zřejmě studentem teologie s　antifonou Hodie Christus Natus est, částí ordinária Gloria in Excelsis Deo a slavnou koledou Adeste Fideles.

(1921 – 1984) byl vášnivým obdivovatelem a znalcem latiny, na níž rovněž většinou komponoval. V　roce 1971, tedy již v　nucené emigraci, dokončil práci na malé vánoční kantátě , piccola cantata per soli e coro misto testi tratti dai carmina burana. Hlavním těžištěm díla je použití části textů ze slavných neliturgických náboženských her, tak jak jsou zachovány ve sbírce Carmina burana. Jan Novák konfrontuje část hry, sepsané zřejmě studentem teologie s　antifonou Hodie Christus Natus est, částí ordinária Gloria in Excelsis Deo a slavnou koledou Adeste Fideles.

Kantáta “Zjevení pastýřům” začíná vstupní antifonou “dnes se nám narodil spasitel”, poté přichází anděl (sólo Jana Krajčovičová-Tajovská - soprán), aby zvěstoval tuto zprávu pastýřům: “zvěstuji vám pastýři velkou radost, že se zrodil syn Boží, který není zrozen z　těla, ale z　duše”. Na rozdíl od liturgické tradice zde do děje vstupuje ďábel (sólo Jiří Černý - baryton), který symbolizuje racionální skepsi a vysmívá se pastýřům: “tomu přece nebudete věřit ubozí pastýři, že se někdo mohl zrodit z　ducha, sami víte, že člověk může být zrozen pouze z　fyzické lásky”. Anděl si však stojí za svým a pastýře opět ozařuje boží milostí, ďábel opět oponuje. Pastýři rovněž pochybují a nevědí, komu mají věřit. Anděl je utvrzuje a ďábel zpochybňuje. Nakonec však pastýři uvěří: “ač je má duše jednoduchá a prostá, přesto musím uvěřit andělskému zjevení”. Anděl zpívá “sláva na výsostech bohu” a všichni v　konečné radosti svorně uzavírají koledou “Shromážděte se, věrní, šťastní a s　jásotem, pojďte, pojďte do Betléma; vizte krále andělů, který se narodil, pojďte, pokloňme se Pánu….Aleluja (chvalte Pána)”

Nad ADVENTEM se zamyslí Mgr. Jiří Musil, farář Církve československé husitské.

 

Koncert 27.11.2011 začíná v　17:00 hod. v　římskokatolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie koncertu v　České Skalici – Malé Skalici.