Sváteční Hudební siesta

V den oslavy vzniku samostatného Československého státu přinese Hudební siesta skladby českých autorů: Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a Bedřicha Smetany.

Nejprve otevřeme dílo Antonína Dvořáka, který v roce 1879 u příležitosti stříbrné svatby císaře Františka Josefa prvního zkomponoval Slavnostní pochod opus 54. Uslyšíme nahrávku Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK s dirigentem Jiřím Bělohlávkem.

Po slavnostním úvodu se přeneseme k moravským lidovým melodiím, jak je sesbíral a pečlivě zapsal hudební skladatel Leoš Janáček. Na jejich základě pak roku 1889 zkomponoval Vlašské tance, které později dostaly název Lašské tance. Janáček v nich vytvořil zcela osobité dílo, ve kterém zachycuje skutečné, konkrétní a krajově přesně vymezené tance – Starodávný, Požehnaný, Dymák, Čeladenský a Pilky. Starodávný dokonce dvakrát. Když později došlo k prvnímu nastudování skladby, dbal autor velice pečlivě na co nejpřesnější dodržování rázu jednotlivých tanců. Hudební siesta nabídne nahrávku Londýnské filharmonie s dirigentem Francoisem Huybrechtsem.

Druhá část (po Střípku poesie) bude patřit výhradně hudbě české. Pozvu vás do krásné přírody Jižních Čech. Na to, že je to kraj nádherný a inspirující, přišel v minulém století i Vítězslav Novák. Nejen přírodní scenérie, ale i historie okouzlily Nováka natolik, že je převedl do hudební řeči Jihočeské suity opus 64 s částmi Pastorale, Snění, Pochod Táboritů a Epilog. Státní filharmonie Brno ji roku 1960 natočila pod taktovkou Jaroslava Vogela. Jedná se o velice pozoruhodný archivní snímek.

Závěr sváteční Hudební siesty bude patřit Českým tancům od Bedřicha Smetany. Vznikly v době, kdy byl Smetana již zcela hluchý. Nebylo to však jediné dílo, které napsal v myslivně v Jabkenicích, kam se roku 1874 po ohluchnutí uchýlil. Vytvořil tu mnohé další slavné skladby: Mou vlast, opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna i nedokončenou Violu a vedle již zmíněných Českých tanců i další klavírní cyklus nazvaný Sny.

Na Českých tancích, ve kterých navázal na Salonní a Poetické polky, pracoval takřka tři roky v letech 1877 až 1879. Obsahují čtyři polky a deset lidových tanců: Furiant, Slepičku, Oves, Medvěda, Cibuličku, Dupáka, Hulána, Obkročák, Sousedskou a Skočnou. Celý cyklus je rozdělen do dvou dílů, přičemž ve druhém díle použil české lidové písně, které byly v minulosti spjaté s tancem.

Vysílat budeme celkem pět Českých tanců Bedřicha Smetany: Hulán, Furiant, Slepičku, Obkročák a Skočnou. Nezazní však ve své původní podobě pro klavír, ale v úpravě pro symfonický orchestr, jímž bude Státní filharmonie Brno s dirigentem Zdeňkem Košlerem.