Slyšte, lidé!: Úspěchy Čechů ve světě

Pořad zahájíme připomínkou úspěchu, o kterém se v posledních letech asi mluvilo nejvíc. Markéta Irglová začínala v jedné lokální kapele ve Valašském Meziříčí. Seznámila se však s irským kytaristou a písničkářem Glenem Hansardem, kapelníkem rockové skupiny The Frames, a ve spolupráci s ním to dotáhla až k zisku Oscara za filmovou píseň. V současné době žije Markéta Irglová v New Yorku a koncertuje a nahrává s vlastní kapelou.

Slovensko-české bluesové duo Ľuboš Beňa & Matěj Ptaszek sice nemá na svém kontě tak velký úspěch jako Markéta Irglová, ale i v jeho případě můžeme o zahraničních ohlasech hovořit. Už to, že jejich nejnovější album Music Of The Mississippi River z vlastní iniciativy vydala německá společnost, svědčí o tom, že nejde jen o lokální umělce. Ľuboš Beňa se letos jako porotce účastnil jedné americké bluesové soutěže a společnost Hohner vyhlásila Matěje Ptaszka coby hráče na foukací harmoniku Objevem roku 2009. Zatímco Matěj Ptaszek na blues vyrostl – oba jeho rodiče tuto muziku doma poslouchali –, jeho o něco starší kolega Beňa se k akustickému blues a k hudbě řeky Mississippi dostal oklikou přes country. Beňa a Ptaszek prorazili s hudbou, která se snaží co nejvěrněji napodobit dřevní americké blues. Ľuboš Beňa vysvětluje: „Recept na autentičnost je jednoduchý. V první řadě je třeba si důkladně naposlouchat materiál, v podstatě se jej naučit zpaměti, a potom jej zkusit interpretovat. Nepřidávat zbytečné evropské komplikované melodie nebo harmonie. Postupovat tou úplně nejprimitivnější cestou, a interpretovat tedy to, co cítím ve svém nitru.“

Další Češka, která prorazila ve světě, se jmenuje Marta Töpferová. Do Spojených států se dostala ještě jako dítě – v roce 1987 spolu s matkou, která emigrovala, přicestovala na západní pobřeží do Seattlu. Marta žije v New Yorku, píše vlastní písně se španělskými a anglickými texty a obklopila se skupinou vynikajících instrumentalistů z různých zemí. Její alba vycházejí na prestižních značkách s celosvětovou distribucí a publicisté a kritikové se předhánějí v superlativech, když o ní píší.

Řadou úspěchů v zahraničí se mohou pochlubit čeští jazzmani mladší generace. Letos v březnu například trumpetista Miroslav Hloucal získal se svou kapelou první místo v česko-německé soutěži talentů Jazz Prix. Zahraničními úspěchy se mohou chlubit varhaník Ondřej Pivec nebo skupina Points. Ta v roce 2009 zvítězila v soutěži na festivalu ve španělském Getxu a na druhém místě skončila v jiné soutěži pro změnu v Belgii. Points patří k okruhu kapel, které vznikly v Praze v inspirativním prostředí Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka a vydavatelství Animal Music. Jedná se o kvarteto bez harmonického nástroje – dva dechové melodické nástroje, saxofon a trubka, komunikují s rytmikou, kterou tvoří kontrabas Tomáše Lišky a bicí Tomáše Hobzeka. Absence harmonického nástroje, tedy klavíru nebo kytary, přináší určitá omezení, ale současně muzikantům nabízí nové možnosti.

Nesmíme zapomínat ani na starší jazzovou generaci, kterou bude v pořadu zastupovat pianista a skladatel Emil Viklický. Několik jeho alb například v poslední době vyšlo v Japonsku. A – jak píše Lubomír Dorůžka v časopisu Harmonie – jedno z nich se „v prosinci 2011 dokonce ocitlo mezi nejúspěšnější stovkou v Japonsku vydaných alb, včetně běžného popu“. Kromě toho Emil Viklický sklízí úspěchy i ve Spojených státech a já z jeho projektů zdůrazníme například dvě alba inspirovaná moravským folklórem – Moravu z roku 2001 s Georgem Mrazem a Zuzanou Lapčíkovou a na ni navazující Moravian Gems s Mrazem a Ivou Bittovou z roku 2007. 

Čerstvým úspěchem se může chlubit duo, které si říká DVA. V březnu se Bára a Honza Kratochvílovi zúčastnili vyhlašování cen IGF neboli Independent Games Festival, což jsou takzvané nezávislé herní Oscary. V kategorii Nejlepší zvukový doprovod nakonec Češi ve světové konkurenci zvítězili a převzali cenu za svou hudbu k počítačové hře Botanicula. Komě hudby k počítačovým hrám nebo k divadelním představením skládají DVA písně, kterým přezdívají „folklór neexistujících národů“ nebo „pop z neexistujících rádií“. Zpívají ve vymyšlených jazycích a i jejich hudba je velmi originální.

K nejúspěšnějším jazzovým kapelám poslední doby u nás patří Vertigo, které sklidilo příznivé ohlasy na koncertech ve Francii, ve Španělsku nebo v Portugalsku. Navíc někteří jeho členové v rámci příležitostného uskupení Open Sextet získali v roce 2005 první cenu na vyhlášeném festivalu ve švýcarském Montreux. Úspěšné jsou i další projekty jednotlivých členů Vertiga, z nichž zmíníme pianistu Vojtěcha Procházku a jeho norsko-české trio.

Další českou kapelou, která se může chlubit úspěchy ze světa, je brněnská sedmice Čankišou. Hráli na festivalech v Pákistánu a na ostrově Réunionu a s nejnovějším albem Faÿt se několik měsíců drželi v první dvacítce celoevropské hitparády žánru world music. Čankišou hrají už od svého vzniku ve stále stejném sedmičlenném obsazení. V čele skupiny stojí nepřehlédnutelný zpěvák Karel Heřman, kterého ve vokálech doplňuje také bubeník Zdeněk Kluka, jinak nestor brněnské rockové scény. David Synák hraje na didgeridoo, flétny a saxofony, Martin Krajíček střídá mandolínu a kytary. Jan Kluka hraje na nejrůznější rytmické nástroje – na djembe, tarabuku, další perkuse a se svým otcem Zdeňkem se střídá u bicích. Dalším členem je saxofonista René Senko a muziku tvrdí s baskytarou Roman Mrázek. Čankišou si vymysleli jednonohý lid Čanki a jeho jazyk a folklór, který lidem přibližují. V rozhovoru pro časopis FOLK zpěvák Karel Heřman vysvětloval: „Jméno kapely jsme vymysleli podle hračky, bagříku ChunkyShow. Počeštili jsme je a podle toho vznikl lid Čanki. Naši fanoušci začali tu hru hrát okamžitě s námi. Doporučili nám nejprve Jméno růže od Umberta Eca a poté další jeho román Bardolino, kde je jednonohý dokonce jedním z hrdinů. Pak René Senko objevil Mandevillův cestopis ze 14. století, ve kterém opět jednonozí vystupují. Jenže to je navíc literární podvrh z pozdější doby. Tak se fabulace vrstvily jedna přes druhou a my jsme u toho zůstali. Je to pěkná hra, a když s námi do ní lidé vstoupí, je to skvělé.“

Celoevropskou hitparády žánru world music sestavují rozhlasoví dramaturgové z celé Evropy, kteří během roku pečlivě sledují tento žánr – za české publicisty je to Petr Dorůžka. A právě na základě jejich výběru z desek z celého světa měsíční hitparáda vzniká. Vedle Čankišou v ní v minulých měsících a letech bodovali také například Tomáš Kočko, duo DVA, Al-Yaman, Gipsy.cz nebo Ida Kelarová. Ta v celoročním pořadí za rok 2010 skončila s albem Aven bachtale na 54. místě.

Dalším žánrem, ve kterém Češi tradičně bodují, je bluegrass. První kapelou, která získala ocenění v Americe, byli už na začátku 90. let brněnští Poutníci – tehdy ještě v sestavě s Robertem Křesťanem a Lubošem Malinou. Ti o málo později založili skupinu Druhá tráva, která ve Spojených státech pravidelně koncertuje, nahrála tam své nejnovější album Marcipán z Toleda a přímo pro americké publikum natočila už několik anglicky zpívaných desek. Pravidelně české kapely bodují na evropském bluegrassovém festivalu EWOB, který probíhá v květnu v Nizozemsku. V roce 2011 například skončila u odborné poroty na třetím místě česká kapela Twisted Timber a u diváků byl třetí Blackjack a druzí Sunny Side. V předchozích letech se v první trojce umístily kapely G-Runs N’Roses, Bluegrass Cwrkot, Křeni, Petr Brandejs Band, Mousetrap, Monogram a Reliéf. A vlastně jen v roce 2002 nemělo Česko zástupce v první trojce.

V jednom pořadu samozřejmě nelze zmínit všechny úspěchy českých umělců ve světě. Určitě bychom měli vzpomenout Ivu Bittovou, která už delší dobu působí ve Spojených státech, stejně jako Čechokanaďanku Lenku Lichtenberg, která slaví úspěchy s vlastními písněmi v jazyce jidiš. Zvláštní kapitolu představují v Americe usazení jazzmani jako George Mraz, Miroslav Vitouš nebo ze střední generace Rudy Linka. Na závěr pořadu si však necháme úplně jiný žánr. V Praze usazená mezinárodní kapela United Flavour se věnuje reggae a taneční hudbě. Hráli po boku světových hvězd, jako jsou Manu Chao, Shaggy a další. A na jaře 2008 slavili úspěchy v mezinárodní hudební soutěži International Live Award ve Vídni, kde obsadili v konkurenci více než tisíce kapel druhé místo.