Slyšte, lidé!: Pink Floyd třikrát jinak

Skupina Pink Floyd byla úspěšná už v 60. letech, kdy se pohybovala především na undergroundové scéně. Vydala dva velmi zajímavé singly – Arnold Lane a See Emily Play a poté dnes velmi zajímavé psychedelicky rockové album The Piper At The Gates Of Dawn. V té době byl hlavním autorem repertoáru Syd Barrett, který však musel v roce 1968 skupinu ze zdravotních důvodů opustit. Jeho další kontakty s kapelou byly sporadické. Bubeník Nick Mason ve svých pamětech píše: „V červnu 1975 nás ve studiu v Abbey Road navštívil člověk, kterého jsme skutečně nečekali. Vešel jsem ze studia do kontrolní místnosti a spatřil tam velkého tlusťocha s vyholenou hlavou, oblečeného do starého hnědého pršipláště. V ruce držel igelitovou nákupní tašku a ve tváři měl poměrně neškodný, nepřítomný výraz. Dave se mě zeptal, jestli vím, kdo to je. Nedokázal jsem ho zařadit a museli mi to prozradit. Byl to Syd. Po více než dvaceti letech si stále pamatuji zmatek, který mě tehdy zachvátil. Vyděsilo mě, jak moc se změnil. Stále jsem si ho pamatoval tak, jak jsem ho viděl před sedmi lety, kdy byl o čtyřicet kilo lehčí, měl tmavé kudrnaté vlasy a temperamentní povahu.“ Syd Barrett, autor raného – a velmi dobrého – repertoáru Pink Floyd, trpěl silnou cukrovkou a duševní chorobou a zemřel v roce 2006 na rakovinu slinivky.

Po Barrettově odchodu v roce 1968 se hlavním textařem a poté i skladatelem skupiny na dlouho stal Roger Waters. Pink Floyd po šesti dnes spíše pozapomenutých deskách v 70. letech vydali zásadní alba The Dark Side Of The Moon, Wish You Were Here, Animals a The Wall a na začátku 80. let ještě The Final Cut. Už bez Waterse pánové natočili ještě alba A Momentary Lapse Of Reason a The Division Bell a jako Pink Floyd koncertovali do roku 1994.

V té době skupinu tvořili zpěvák a kytarista David Gilmour, bubeník Nick Mason a klávesista Rick Wright. Waters, spoluzakladatel skupiny, z Pink Floyd odešel v polovině 80. let a dlouhá léta se s bývalými spoluhráči soudil. Nakonec mu zůstala práva na slavné dvojalbum The Wall, zatímco ostatní hudebníci pokračovali dál jako Pink Floyd. V roce 2008 zemřel klávesista Wright a v současné době jsou tedy Pink Floyd de facto pouze Gilmour s Masonem.

V roce 2014 se skupina přihlásila s „novým“ albem The Endless River. Sice se delší dobu proslýchalo, že kapela po dlouhé pauze přijde s novou deskou, ale nakonec v roce 2014 vyšla spíše sbírka odloženého a dosud nevydaného materiálu. To koresponduje se slovy Nicka Masona v knize Pink Floyd. Už v souvislosti činnosti skupiny v 60. letech bubeník tvrdí: „Drželi jsme se své strategie recyklovat všechno, co bylo aspoň vzdáleně použitelné, a potichu jsme sbírali všechny nahrávky. Bylo jisté, že se nám někdy budou hodit.“ A takto kapela sbírala nepoužité nahrávky i na začátku 90. let, v době práce na albu The Division Bell. Především z nich tedy nakonec nové album vzniklo.

V souvislosti s vydáním The Endless River se v časopisu Týden ptá Antonín Kocábek: „Je otázka, zda album bude znamenat opravdu definitivní tečku za padesátiletou dráhou Pink Floyd. Ale vzhledem k tomu, že se David Gilmour nijak netají chutí pokračovat v sólové dráze, kapela, která kdysi ovlivnila celou generaci následovníků a inspirovala jiné, končí jako objekt vzpomínek pamětníků.“