Vrcholy a pády potkávaly amerického zpěváka Johnnyho Cashem během celé jeho kariéry, a to v životě osobním i profesním. Na konci svého života, po roce 2000, se však ocitl znovu na vrcholu, a to především zásluhou producenta Ricka Rubina a jeho vydavatelství American Recording. To se předtím věnovalo úplně jiné hudbě – především extrémnímu metalu nebo na druhé straně hiphopu. Metalový a hiphopový producent Rubin se však rozhodl – jak poznamenává Jiří Černý – natočit nejfolkovější alba Cashovy kariéry. Žádné doprovodné orchestry, žádné názvuky popu. Ale především hlas a kytara, sem tam nějaký decentní doprovodný nástroj.

Z této spolupráce vyšlo šest řadových alb, z toho dvě poslední až po zpěvákově smrti. Rubin práci na jejich dokončení komentoval slovy: „Napřed jsem se cítil značně dezorientován. Byl bych raději, kdybych mohl jednotlivé písně s Johnnym konzultovat… Ale během prvního týdne práce jsem se zaposlouchal, a bylo to skvělé.“ Alba, která Rubin z Cashových nahrávek sestavil, jsou velmi pestrá. Zlidovělé civilní písně na nich najdeme vedle gospelů a pravověrnou country vedle úprav už zmíněných Depeche Mode nebo třeba Nicka Cavea.

Johnny Cash se při zpěvu držel rady, kterou zmiňuje ve svém profilovém článku pro časopis Folk & country Jiří Černý: „Zpívej, jako když to někomu povídáš. To je to nejtěžší na světě.“