Kapelu – původně s názvem The Special Blue Effect – založili na podzim 1968 baskytarista Jiří Kozel, zpěvák Vladimír Mišík a bubeník Vlado Čech, ke kterým se vzápětí přidal kytarista Radim Hladík, pozdější zosobnění skupiny. Právě pod jeho vedením se z Blue Effectu stalo těleso, kterému byla každá žánrová košile úzká a které předurčovalo vývoj české rockové hudby i jejích fúzí s dalšími žánry. Ve svých počátcích se skupina inspirovala raným elektrifikovaným blues a pokoušela se napodobit anglosaské vzory. To zachycuje debutová deska Meditace.

Po odchodu Vladimíra Mišíka se Blue Effect se věnoval instrumentální hudbě, kterou zachycuje druhé album Coniunctio z roku 1970. Kapela tehdy hrála v trojčlenném obsazení Radim Hladík, Jiří Kozel a Vlado Čech. Album však natočila společně s kapelou Jazz Q, kterou tehdy tvořili flétnista a saxofonista Jiří Stivín, klavírista Michal Kratochvíl, kontrabasista Jiří Pellant a bubeník Milan Vitoch.

V červenci 1971 kapela, posílená mezitím o klávesistu Leška Semelku, natočila album Nová syntéza, a to ve spolupráci s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu pod vedením Kamila Hály. S tímto orchestrem se skupina sešla znovu v roce 1973 – album se jmenovalo se Nová syntéza 2. V kapele mezitím došlo ke změně na postu baskytaristy – Jiřího Kozla nahradil Josef Kůstka, který také společně s Leškem Semelkou začal zpívat.

V roce 1973 vzniklo také samostatné album skupiny s názvem Modrý efekt & Radim Hladík. Kapela natáčela v sestavě Hladík, Kůstka, Semelka a Čech, jako hosté přispěli staří známí Martin Kratochvíl na klavír a Jiří Stivín na flétnu a saxofon.

V roce 1977 skupina natočila ve slovenském Pezinku album Svitanie. Na něm z původní sestavy zůstávají stále Hladík a Čech, odešli oba zpěváci Kůstka a Semelka a jako nováčci přišli na varhany a klavír Oldřich Veselý z Brna a na baskytaru a basovou mandolínu Slovák Fedor Frešo.

Krátce poté se do skupiny vrátil Lešek Semelka a protože v ní zůstal i Veselý, měl M. Efekt dva klávesisty a současně zpěváky. Naopak post baskytaristy po Frešově odchodu osiřel. Takto kapela nahrála své – podle některých kritiků – nejhodnotnější album Svět hledačů z roku 1978.

Po tomto klávesovém LP, ovlivněném možná tehdejší tvorbou Pink Floyd, natočil v roce 1980 M. Efekt další titul s názvem 33, album naopak velmi rockové, docela konvenční, ozdobené krasojízdami Hladíkových akustických i elektrických kytar. Kapela je nahrála v tříčlenné sestavě Hladík, Čech a Semelka. Oldřich Veselý odešel, mimo jiné proto, že se nechtěl zúčastnit soutěže Bratislavská lyra a dával přednost rockovému vyjádření před popem.

Všech osm řadových předrevolučních alb Blue Effectu vyšlo v rámci jednoho boxu Blue Effect 1969–89, jehož součástí je navíc deváté CD, které obsahuje jednak dosud nevydané raritní snímky a jednak písně ze singlů právě z let 1969–89.