Profil Blue Effectu ve Slyšte, lidé!
V sobotu 27. února jsme vám v rámci týdeníku Slyšte, lidé! nabídli profil naší bigbítové legendy Blue Effect. Pořad si můžete poslechnout ještě v úterý 2. března od 16.55 a poté jej najdete v našem audioarchivu.
Kapelu – původně s názvem The Special Blue Effect – založili na podzim 1968 baskytarista Jiří Kozel, zpěvák Vladimír Mišík a bubeník Vlado Čech, ke kterým se vzápětí přidal kytarista Radim Hladík, pozdější zosobnění skupiny. Právě pod jeho vedením se z Blue Effectu stalo těleso, kterému byla každá žánrová košile úzká a které předurčovalo vývoj české rockové hudby i jejích fúzí s dalšími žánry. Ve svých počátcích se skupina inspirovala raným elektrifikovaným blues a pokoušela se napodobit anglosaské vzory. To zachycuje debutová deska Meditace.
Po odchodu Vladimíra Mišíka se Blue Effect se věnoval instrumentální hudbě, kterou zachycuje druhé album Coniunctio z roku 1970. Kapela tehdy hrála v trojčlenném obsazení Radim Hladík, Jiří Kozel a Vlado Čech. Album však natočila společně s kapelou Jazz Q, kterou tehdy tvořili flétnista a saxofonista Jiří Stivín, klavírista Michal Kratochvíl, kontrabasista Jiří Pellant a bubeník Milan Vitoch.
V červenci 1971 kapela, posílená mezitím o klávesistu Leška Semelku, natočila album Nová syntéza, a to ve spolupráci s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu pod vedením Kamila Hály. S tímto orchestrem se skupina sešla znovu v roce 1973 – album se jmenovalo se Nová syntéza 2. V kapele mezitím došlo ke změně na postu baskytaristy – Jiřího Kozla nahradil Josef Kůstka, který také společně s Leškem Semelkou začal zpívat.
V roce 1973 vzniklo také samostatné album skupiny s názvem Modrý efekt & Radim Hladík. Kapela natáčela v sestavě Hladík, Kůstka, Semelka a Čech, jako hosté přispěli staří známí Martin Kratochvíl na klavír a Jiří Stivín na flétnu a saxofon.
V roce 1977 skupina natočila ve slovenském Pezinku album Svitanie. Na něm z původní sestavy zůstávají stále Hladík a Čech, odešli oba zpěváci Kůstka a Semelka a jako nováčci přišli na varhany a klavír Oldřich Veselý z Brna a na baskytaru a basovou mandolínu Slovák Fedor Frešo.
Krátce poté se do skupiny vrátil Lešek Semelka a protože v ní zůstal i Veselý, měl M. Efekt dva klávesisty a současně zpěváky. Naopak post baskytaristy po Frešově odchodu osiřel. Takto kapela nahrála své – podle některých kritiků – nejhodnotnější album Svět hledačů z roku 1978.
Po tomto klávesovém LP, ovlivněném možná tehdejší tvorbou Pink Floyd, natočil v roce 1980 M. Efekt další titul s názvem 33, album naopak velmi rockové, docela konvenční, ozdobené krasojízdami Hladíkových akustických i elektrických kytar. Kapela je nahrála v tříčlenné sestavě Hladík, Čech a Semelka. Oldřich Veselý odešel, mimo jiné proto, že se nechtěl zúčastnit soutěže Bratislavská lyra a dával přednost rockovému vyjádření před popem.
Všech osm řadových předrevolučních alb Blue Effectu vyšlo v rámci jednoho boxu Blue Effect 1969–89, jehož součástí je navíc deváté CD, které obsahuje jednak dosud nevydané raritní snímky a jednak písně ze singlů právě z let 1969–89.
Profil Blue Effectu ve Slyšte, lidé!
Blue Effect byl k poslouchani, dokud v nem zpival Vl. Misik - Slunecni hrob je dle meho skvost ceske popmusic. S odchodem Misika, rozvinutim nudnych melodickych ploch a predevsim s prichodem Leska Semelky se cela skupina ztratila v moři jazz rocku, z niz ji maximalne vyclenoval fistulovy projev LS.
Vim, je to, jako rici, ze Tom Waits by byl celkem fajn, kdyby tak nechraptel, ale Blue Effect bez onoho supratenoristy by byl alespon beznou (semtam nudnou) jazz-rockovou kapelou, takto je - pro me osobne - ukazkou podivneho amalgamu nezazivnych motivu doplnenych o smesne vypjaty hlas hlavniho zpevaka.
P.S. Netusite nekdo, je pisen Kampa jen vtip nebo vazne myslena nabubrelost?


