Připravujeme rozhovor s Jaroslavem Jakubovičem

Jaroslav Jakubovič sice velkou část života prožil v Izraeli a dnes působí v New Yorku, avšak rád vzpomíná například na domu vojenské služby v Armádním uměleckém souboru v Praze, kde mimochodem začal hrát na barytonový saxofon. Říká: „Být na vojně na Pohořelci v tom oktetu s kluky jako Pepík Vejvoda, Rudla Březina, Ivan Smažík nebo Radek Pobořil, to byl možná jeden z nejkrásnějších okamžiků mého života. Nejen kvůli hudbě, ale protože jsem tam měl přátele. Mám na ty kluky nejkrásnější vzpomínky. Děkuju jim za ten krásný čas, strávený společně na vojně.“

Ještě předtím, jako čtrnáctiletý, začal Jaroslav působit v bigbandu Jiřího Šímy v ústecké chemičce: „Hrál jsem tam první altku a bylo to moje vůbec první angažmá. Pan Šíma mi dal všechny základní vědomosti. Z jeho orchestru jsem pak pokračoval do ústeckého Comba, kde jsem potkal jednoho geniálního muzikanta, kterého určitě znáte, trombonistu Svatopluka Košvance. V Combu jsem hrál několik let před vojnou. Jezdili jsme po Evropě na jazzové festivaly.“ Právě tyto začátky u Jiřího Šímy a v ústeckém Combu daly Jakubovičovi potřebné základy, které muzikant potřebuje. „Bylo fantastické hrát s takovými velkými muzikanty,“ dodnes vzpomíná úspěšný hudebník.  

Nejnovějším Jakubovičovým albem je koncertní záznam z Pražského hradu z ledna 2010. Tam vystoupil se skupinou tvořenou ze svých českých a slovenských hudebních přátel (Svatopluk Košvanec – trombon, Emil Viklický – klavír, Petr Dvorsky – kontrabas, Laco Tropp – bicí) a s americkým trumpetistou Randym Breckerem jako zvláštním hostem. Jako zástupkyně nejmladší generace na koncertě zazpívala mladá zpěvačka Berenika Kohoutová, představitelka jedné z hlavních rolí z televizního filmu s hudbou Emila Viklického Rytmus v patách.