Podzimní nabídka nových hudebních nosičů

Ženičky hrají v ryze ženském složení od roku 2001. Primáškou je Kateřina Říhová a uměleckou vedoucí a současně autorkou většiny hudebních úprav je cimbalistka Marcela Trtková. Cimbálová muzika Ženičky vystupuje samostatně nebo s ženským sborem Klebetnice z Hluku. V roce 2004 natočily společně kompaktní disk s názvem Už sa ně to stalo a v letošním roce si ke svým desátým narozeninám daly hudební dárek – druhé cd  Už sa ně to stalo zas. Hanu Marečkovou vystřídala na postu kontrabasistky Sylva Geryková, Anička Surá hraje terc po zenulé Regině Říhové, které je nosič věnován, a do muziky přibyla klarinetistka Klára Míčová a violoncellistka Hana Škarpová. Ostatně – dětí také přibylo – v době natáčení měly Ženičky 12 dětí a a v Klebetnicích je dětí 27. Jak samy na booketu píší, přály by si, by toto cd bylo důkazem pro jejich děti a vnuky, jak se jejich maminky a babičky uměly bavit a jaké hodnoty vyznávaly. Protože hodnota lidové písně je nevyčíslitelná a radostné chvíle, které s ní zažívají, sou neopakovatelné. Snad tedy něco u tohoto bohatství přejde na další generace právě prostřednictvím jejich muzicírování.

Z Hluku se vydáme do Uherského hradiště, kde působí cimbálová muzika Ohnica. Název Ohnica, pod kterým muzika vystupuje, vzešel z názvu, který je možná dnes už v myslích lidí zapomenut. Znamená hořící trávu na poli v podzimním slunci. Avšak muzika se k tomuto názvu přiklání i z jiného hlediska, kterým je temperament a ohnivost hudebního projevu tělesa. V roce 2010 natočili první cd s názvem Chlapci Hradišťané. Repertoár na novém hudebním nosiči cimbálové muziky Ohnica Koření života je sestavený z písní od moravsko-slovenského pomezí po dolní tok řeky Moravy. Není nijak zvlášť zaměřen, byť v něm převládají písně milostné. Představuje se zde muzika se svými sólisty i s několika pozvanými hosty, kteří s ní dlouhodobě spolupracují. Můžete se tak zaposlouchat do hlasu Kristýny Daňhelové, Lucie Rybnikářové, Laury Martiškové, cimbalisty a uměleckého vedoucího Jana Káčera, primáše Honzy Mudráka a mnoha dalších.

Ve Zlíně působí pod vedením primáše Petra Krále cimbálová muzika Kašava. Tato muzika má na svém kontě řadu hudebních nosičů, zkušeností, vystoupení a festivalů. Prvotina Na tom našem potoce je z roku 1998, v roce 2001 získala Kašava na setkání cimbálových muzik Valašského království ve Frenštátě pod Radhoštěm titul Nejsympatičtější muzika a v roce 2002 vydala spolu se svými hosty další kompaktní disk - Z vršku do doliny.  V roce 2006 to bylo cd Kady je cesta ode Zlína a o dva roky později vánoční Pastuškové, povím vám. V letošním roce představuje svůj v pořadí čtvrtý samostatný hudební nosič s názvem Zahraj ty ně, zahraj. Najdete na něm písně z Valašskokloboucka čerpané z dvojdílné edice, kterou připravil k vydání kolektiv hudebních a tanečních folkloristů v čele s Karlem Vetterlem. Svým dílem na tento nosič přispěla řada upravovatelů. Největší podíl má Antonín Bařinka a jeho dcera Jitka Bařinková, uslyšíte také úpravy Horymíra Sušila a Lucie Uhlíkové. Na novém hudebním nosiči cimbálové muziky Kašava se samozřejmě pěvecky představují její členové - primáš Petr Král, klarinetista Martin Peprník, kontráš Martin Kubíček, houslistka Věrka Kafková, ale i sólová zpěvačka Kašavy Lenka Mrlinová a jako host také Magdalena Múčková.

Jako čtvrtý nosič jsem pro dnešní Folklorní okénko vybrala kompaktní disk Opýtaj sa Malana, který nabízí medailon horňáckého zpěváka Martina Prachaře. Hudebním partnerem se na tomto cd stala Martinovi Musica Folklorika s primášem Miroslavem Kolaciou a cimbalistou Petrem Pavlincem. Jde již o pátý projekt vydaný ve spolupráci s vydavatelstvím Indies Scope. Přestože je Martin Prachař znám především jako interpret horňáckých písní, na CD Opýtaj sa Malana se neomezuje pouze na domovský region; zazní i několik písní z moravskoslovenského pomezí, cikánské písně zaznamenané v Hrubé Vrbce a písně reflektující úděl vystěhovalců do Ameriky vytržených z rodného kraje. Martina Prachaře kromě Musiky Folkloriky doplňují v baladické písni Ked sa Janko na vojnu bral ženské sbory Lipina a Oskoruša a v sadě „ščeglivých“ sedláckých mužský sbor z Velké nad Veličkou.

Příjemný poslech!