Paweł Kaczmarczyk v noční jazzové půlhodině

Nové album polského klavíristy Pawła Kaczmarczyka se jmenuje Something Personal. Zatímco na jeho minulém CD Complexity In Simplicity účinkovalo 12 hudebníků, tentokrát si pianista pozval do studia jen dva spoluhráče. Jsou to kontrabasista Maciej Adamczak a bubeník Dawid Fortuna. Dohromady si říkají Audiofeeling Trio.

Paweł Kaczmarczyk se jako ke svému velkému vzoru hlásí k předčasně zesnulému švédskému klavíristovi Esbjörnu Svenssonovi. „Dokázal, co se jiným nepovedlo, měl pozici srovnatelnou s popovými umělci, i když se věnoval jazzu,“ říká o něm. Sám se pokouší o něco podobného, což ale neznamená, že by hovořil popovým jazykem. Naopak, jazz – případně improvizovaná hudba evropské tradice – je pro něj základním vyjadřovacím prostředkem: „Je to způsob života. To, jak pojímám svůj přístup k hudbě. Je to druh určité svobody, řeč, díky níž nemusím znát běžné jazyky a mohu se dorozumět s hudebníky z celého světa.“ Nicméně způsob, jakým na svých předchozích albech pracoval s elektronickými zvuky, stejně jako nevšední práce s dynamikou a důraz na nosné melodie v kombinaci s výrazným rytmem na novém albu – to vše jako by odkazovalo ke klubové, „ne-jazzové“, scéně.