P. Dvorský interview z Říma

Pane Dvorský, vidím, že jsem vás zastihl ve velkém pracovním vytížení. Můžete pro čtenáře uvést, čemu se teď věnujete?

Věnuji se tomu nejkrásnějšímu, co může člověk dělat, umění. Jako ředitel Slovenského institutu v　Říme reprezentuji Slovensko ve všech podobách uměleckého světa, cestovního ruchu a společenského života. To jsou věci, které mě tu momentálně zaměstnávají a naplňují. Je to pěkná práce. Mám dobrý kolektiv, potkávám se při tom se svými　kolegy z jeviště, kteří mě provokují, abych začal znovu zpívat.

Všechny nás to těší. Snažíme se lidem přiblížit operní svět. Těší nás, že můžeme spolupracovat prostřednictvím těchto vítězů s Domingovou soutěží. Je třeba hledat talenty a dobří zpěváci přicházejí na velké soutěže a občas se tam zrodí i hvězdy. Věřme, že pokud bude festival festivalem, budeme moci říkat, že k nám přicházejí ti, kteří si zaslouží být hvězdami. Protože je to velmi náročné a krásné povolání a tito mladí zpěváci jsou vzácné hlasy. Je výborné, že můžeme ukázat publiku mladé talenty. Víte, někteří říkají, “my bychom rádi na festivalu slyšeli hvězdy”. Ale některé super hvězdy zestárly a nezpívají už tak dobře a nové hvězdy přicházejí. Nám jde ve festivalovém výboru především o to, abychom mohli prezentovat skutečnou kvalitu, abychom zvali mladé lidi s nádherným materiálem a talentem a abychom z　toho mohli mít všichni požitek.

Ano, dlouho jsme se neslyšeli, ale velmi mě těší, že si našel čas a koncert přijal. Je to vynikající dirigent, který v　poslední době působí nejen v　Itálie, ale otevírá se mu dirigentský operní svět. Je to obrovský talent! Možná už jsem to říkal, je to mladý Arturo Toscanini. Má v sobě nějaké fluidum, které umí orchestrální hráče úžasně motivovat. Dirigoval i u nás v　opeře v　Bratislavě Macbetha a bylo to naprosto úžasné! Oddirigoval představení zpaměti bez partitury tak dokonale, že naši muzikanti byli naprosto nadšení.

Věnovat festival české hudbě je velmi krásná myšlenka a myslím, že je to správné. Tak jako jsou různá výročí velkých skladatelů venku - Verdi nebo Wagner - tak i česká hudba má skvělý zvuk ve světové hudební literatuře. A já jsem její velkým zastánce, i když jsem sám tolik českých titulů nezpíval. Ale je mi velmi blízká, protože je v ní ta slovanská duše a já se v　ní pokaždé najdu a vyžívám se v ní!

Začnu od konce. Na koncertě vystoupí Peter Mikuláš, fantastický kolega, vynikající zpěvák i pedagog. Je to hlas, který v　sobě má nesmírnou něhu, úžasnou techniku. Je to - jak tomu já říkám - zpěvák par excellence! Zpíval v　různých divadlech po celém světe počínaje Metropolitní operou. A všude potvrdil své mimořádné kvality. Peter Mikuláš je vynikající zpěvák, tak jako se v　Čechách pyšníte Richardem Novákem.

Na koncert přijede také Eva Hornyáková. Je to zpěvačka s nesmírně krásným podmanivým hlasem. Umí zpívat lyricky, umí přesvědčit i svým dramatickým projevem. Umí si svého posluchače získat a také je to nesmírně šarmantní žena. Má krásný barevný hlas, který je pro slovanskou literaturu jako stvořený. A myslím, že se dobře zhostí svého vystoupení. Tenoristu Petra Bergera znám z　Košic, když jsem tam byl čtyři a půl roku šéfem opery. Je to velmi poctivý zpěvák, který si hlídá svůj hlas, dobře cítí hudbu. Umí interpretovat italskou i slovanskou literaturu. Měl jsem možnost slyšet několik jeho vystoupení, ať už to byl Jeník, Vašek nebo Princ v　Rusalce. Rád ho poslouchám. Věřím, že tito tři Slováci budou zpívat českou hudbu tak dobře, aby ji posluchač v　Jaroměřicích přijal za svou. Víte, ta slovanská duše a interpretace to je to, co máme my, Češi a Slováci, společné a je potřeba to podporovat!

Takové nádherné sály, jako je Sál předků na jaroměřickém zámku a pak sál ve Valči, ty si říkají o umělce samy. Jsou akusticky na takový typ koncertů velmi vhodné. To je také plus našeho festivalu, že ne vše hrajeme na jednom pódiu. Máme možnosti nabídnout i něco komornějšího, něco z jiného pěveckého žánru. Posluchačům je dnes potřeba nabídnout širokou paletu umění a náš festival nikdy nebyl považován vysloveně za operní festival. Je to vokální festival, na němž střídáme a nabízíme našim fanouškům vokální díla interpretů, kteří mají i na to aby se ukázali v　této komorní podobě.

Účinkovali jsme spolu víckrát např. v　Bavorské státní opeře, kde Wolfgang Sawallisch dirigoval Dvořákovy Svatební košile a zpívala tam s　námi Gabriela Beňačková. Dělali jsme tehdy tři koncerty a zpívali jsme spolu i Verdiho Requiem v　Brně.

Při filmovém zpracování té Prodané nevěsty bylo hodně zážitků. Nejvíc si vzpomínám na scénu v　hospodě, kde byly pravé chodské koláče. Fantastické, čerstvé! Pekli je tam a nosili nám je do studia a narazili sud piva a my jsme u toho dělali ty záběry. Čtyři pět piv jsme u toho i vypili a ochutnali ty koláče. Když to nevyšlo tak úplně, jak si pan režisér Kašlík představoval, tak jsme to museli opakovat. Tak jsme si s　Richardem Novákem říkali, rychle podepišme tu smlouvu, jinak to zle dopadne... To nejkrásnější člověk ale vždy zažije mimo kameru. Je tam vždy hodně zážitků a legrace, zvlášť, když je to taková veselá opera. Být s　Richardem Novákem na jednom jevišti je velká čest, pro mě to byla vždy velká čest a je to obrovský zážitek. Je to zpěvák, který se narodí, no, možná jednou za 300 let!

V　paní Bílé je obrovský talent. Myslím, že ještě neodkryla všechny své kvality. Když jsem měl možnost účinkovat s　ní na různých koncertech, zjistil jsem, že má úžasný rozsah a má možnost zpívat i klasickou hudbu. Má neuvěřitelně disponovaný hlas, její styl a určitý projev, jakým interpretuje své písně. To je takový charakteristický rys, který ji nikdo nemůže vzít. Dělá to velmi originálně. Velmi jí přeji, aby jí to dlouho vydrželo, protože je to obdivuhodné, co tato jemná dáma dokáže zazpívat. Věřím, že její nový přístup ke komorní interpretaci jen za doprovodu klavíru může být velmi zajímavý.

Bojím se, že si ji letos živě neposlechnu, protože mám v　tom období povinnosti tady v　Itálii. Rád bych si poslechl všechny koncerty, protože letošní program je napříč té finanční nepřízni, kterou festival prochází, velmi pěkný a věřím, že naši posluchači budou nadšení nádhernými výkony!

Děkuji za rozhovor. Jaroslav Kocurek 

zdroj: tisková zpráva festivalu